Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


První kosmodrom pro veřejnost odstartoval havárií

aktualizováno  8:31
Lety do vesmíru už určitou dobu nejsou doménou jen vládních organizací. Nově se do pronikání za naši orbitu zapojuje i kosmodrom soukromého subjektu. Hned první start, který měl ukázat, jak levněji proniknout do vesmíru, se ale nezdařil.

Letecký pohled na SpacePort America

INFOGRAFIKA: Jak vypadá Spaceloft XL

Zahájení provozu nového kosmodromu na území Spojených států obstarala raketa SpaceLoft XL, která má být levnou alternativou nákladních vesmírných lodí. Její nosnost je sice pouze kolem 50 kg, ale to stačí na vynesení menších umělých družic.

Raketa SpaceLoft XL, vypuštěná společností UP Aerospace, nese podle agentury Reuters zhruba 50 různých předmětů a je téměř obalena logy sponzorů. Firma tvrdí, že bude schopna vyslat do vesmíru několikagramové předměty za ceny pohybující se v řádech stovek dolarů a větší za desítky tisíc USD.

„Je to poprvé, co může nějaká společnost nabídnout veřejnosti vstup do vesmíru,“ uvedl pro Reuters šéf firmy Eric Knight.

Raketa SpaceLoft Xl na základně Spaceport America

O opravdový kosmický let se však nejedná, to by raketa musela obletět Zemi ve výšce nejméně 200 km nebo v této minimální výšce setrvat asi 90 minut. Nepilotovaný suborbitální let SpaceLoft XL má trvat zhruba 13 minut. Raketa se dostane až do výšky 112,5 km. Poté se zbytky rakety snesou na padácích ve vzdálenosti zhruba 150 km od startovací rampy.

Firma UP Aerospace má zamluveno dalších devět letů v následujících 12 měsících, které ji mají pomoci vychytat případné chyby.

Náklady na základnu Spaceport America dosáhly asi 225 milionů USD, to je asi 5 mld. Kč, což není zase až tak vysoké číslo. Na druhou stranu bude potřeba do kosmodromu dále investovat. Například britský magnát Richard Branson hodlá na základně umístit svou firmu Virgin Galactic, která má vysílat do vesmíru turisty.

Zlevnění letů do vesmíru je jedním z hlavním úkolů firem zabývajících se dobýváním vesmíru. Například drahý provoz raketoplánů je jedním z důvodů, proč mají v roce 2010 končit. Svá želízka v ohni přitom nemají jen Američané. Levnou nákladní raketu chystá i Rusko. Více zde

Skupina investorů zase chce vytvořit kosmodrom ve Spojených arabských emirátech.

Aktualizováno 8:31:
SpaceLoft XL se nepodařilo splnit misi, když se ve výšce 12 200 metrů vychýlila ze svého kurzu a poté narazila do pouště. Důvod havárie zatím není znám.

Problémy byly již před startem rakety, který se musel podle BBC odložit zhruba o tři  hodiny poté, co se zjistilo, že transpnodér na raketě není schopen komunikovat se zařízením v předpokládaném místě přistání.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.