Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Přežila nálet, protože nedoběhla do krytu. Příběhy prvních letušek

Exkluzivně aktualizováno 
Palubnatka, drakařka, sestra letounu nebo také děvče do větru. To jsou jen některé z návrhů, které vznikly přesně před 80 lety, kdy se do oblak na palubách dopravních letadel poprvé vznesly i dívky, které se tehdy označovaly anglickým výrazem stevardky. Zde jsou některé jejich dosud neznámé osudy.

První letuška v Československu. Alžběta Krauskopfová vzlétla poprvé 15.6.1937. | foto: Archiv autora Miroslava Jindry

Patnáctého června si připomínáme jedno téměř neznámé letecké výročí. V roce 1937, tedy před 80 lety, se totiž k ruzyňskému nebi vznesla poprvé československá stevardka.

Zavádění stevardek na paluby dopravních letadel byl trend, který se do Evropy dostal ze Spojených států v první polovině třicátých let. První evropskou stevardkou byla Nelly Hedwig Dienerová, která v roce 1934 začala létat pro společnost Swissair. Téhož roku zahynula na palubě Curtissu AT-32 C nedaleko Tuttlingenu.

Stevardky ČLS přijaté v květnu 1937 a v roce 1938

Ažběta „Lilly“ Krauskopffová (1911 - NA) - Narozena ve Vídni, znalá němčiny, angličtiny, francouzštiny a španělštiny, kterou uplatnila při svém dlouhodobém působení jako překladatelka v Madridu. Létala do ledna 1939.

Margit Keclíková (1914 - NA) - Rodačka z Klatov vystudovala chemii a hovořila německy, anglicky, francouzsky a rusky. Po válce se k létání vrátila, ale v roce 1950 byla v rámci politických čistek od ČSA vyhozena.

Vlasta Božinová-Plesingrová (1913 Praha –1948 Peloponés) - Hovořila německy, anglicky a francouzsky. Blíže o jejím osudu na jiném místě.

Charlotte Dvořáková (1916 - NA) - Pocházela z Bratislavy, kde byl její otec vrchním inspektorem Národní banky, ovládala německý, anglický, francouzský a italský jazyk, který studovala na univerzitě v Sieně. Ze služeb ČLS byla propuštěna v říjnu 1938 neboť „v soukromém životě se nechovala přiměřeně svému povolání,“ jak bylo uvedeno v propouštěcím dopisu.

Letuška Charlotte Dvořáková.

Letuška Charlotte Dvořáková.

Letuška Alžběta Krauskopfová, 1937.

Letuška Alžběta Krauskopfová, 1937.

  • Od roku 1938 jejich řady doplnily:

Eleonore Almerie Immakulata princezna Thurn-Taxisová (1904 Mcely –1988 Vídeň) - V období protektorátu pracovala jako úřednice pro ČLS, následně Deutsche Lufthansa, po válce se k létání vrátila, po únoru 1948 emigrovala do Vídně. Se sestrou Terezií byly nejstaršími potomky z celkem devíti dětí rodičů Ericha Lamorala prince Thurn-Taxise a Gabriely hraběnky Kinské. Narodily ve stejném roce, obě nakonec zemřely bezdětné.

Jasněna Ziková (1914 - NA) - Narozena v Mladé Boleslavi, od roku 1936 pracovala v administrativě ČLS, jako stevardka létala krátce, a to od ledna do března 1939. Měla univerzitní zkoušku z francouzštiny. Provdala se do Francie.

Prvenství v zavádění této profese v Československu patří Československé letecké společnosti (ČLS). Zájemkyně o tuto práci byly osloveny prostřednictvím inzerátu v novinách. V podmínkách byl dán věk 20 až 26 let, výška maximálně 165 cm, váha 53 kg, pochopitelně byla požadována co nejširší znalost cizích jazyků a velkou roli hrál i celkový vzhled. Na personální oddělení Škodových závodů, pod které ČLS patřila, se v průběhu dubna 1937 sešlo na tři sta odpovědí, z nichž byly vybrány čtyři dívky – Alžběta Krauskopfová, Margit Keclíková, Vlasta Božinová-Plesingrová a Charlotte Dvořáková.

Protože ČLS úzce spolupracovala s holandskou Koninklijke Luchtvaart Maatschappij (KLM), probíhal výcvik československých pilotů, radiotelegrafistů, mechaniků a od května 1937 i stevardek na palubách holandských letounů DC-2 a DC-3. Stevardky během výcviku absolvovaly přednášky z meteorologie, nauky o letadlech, ale i telegrafii. Od 20. května se dívky po čtyři týdny zaučovaly na linkách do Londýna, Rotterdamu, Kodaně a Malmö pod bedlivým zkušených holandských kolegyň, u kterých si vydobyly obdiv pro své znalosti a zaujetí pro věc.

Mezitím byly v československém tisku zveřejňovány zprávy o jejich výcviku, ve kterém je novináři označovali jako polyglotky mezi nebem a zemí. Slečna Dvořáková pak po návratu vystoupila ve vysílání Československého rozhlasu v pořadu Úsměv ve výši 2000 metrů, kde se s posluchači podělila o zážitky z výcviku u KLM. V úterý 15. června 1937 zahájila na palubě DC-3 historii tohoto atraktivního povolání v Československu slečna Alžběta Krauskopfová, a to dopolední linkou do Amsterodamu.

Odpoledne na ni navázala slečna Charlotte Dvořáková linkou do Vídně. Stevardky ČLS pak na přidělených linkách do Amsterodamu, Rotterdamu, Vídně, Ženevy, Curychu, Marseille, Drážďan a Berlína nalétaly v průměru kolem deseti tisíc kilometrů za měsíc. Jejich roční plat činil 18 000 korun hrubého plus kilometrovné.

Prémie? Desetník za kilometr

Fotogalerie

Společnost ČLS přijala v roce 1937 čtyři stevardky, které o rok později doplnily ještě dvě dámy (viz boxík vlevo). Československé státní aerolinie (ČSA), které s výběrem začaly až v červnu, vybraly tři dívky – Marii „Máju“ Starou, Marii Müllerovou a Hanu Fuchsovou. V srpnu byla dodatečně přijata Maria Terezie Thurn-Taxisová (boxík níže). Všechny dívky pocházely z prostředí, kde se výuka cizích jazyků stejně jako společenského chování, považovala za samozřejmou.

Na palubě letadla ČSA se stevardka poprvé objevila až druhého července 1937, kdy Marie „Mája“ Stará obsluhovala linku do Benátek s mezipřistáním v Bratislavě, Klagenfurtu a Terstu. Jejímu zajímavému osudu v srpnu věnujeme samostatný článek.

V pracovní smlouvě nazvané „Přijetí za stewardess na zkoušku pro dopravní letadla ČSA“z roku 1937 se mimo jiné praví:

  • Délka zkušební doby 50 000 km na trati – ve službě.
  • Měsíční plat během té doby 1 050 Kč pozadu splatných.
  • Letové prémie tvoří 0,10 Kč koruny za 1 kilometr.
  • V době, kdy pro vás nebude letového použití, budete povinna pracovati na pracích administrativních, zejména na anglické a francouzské korespondenci.
  • V době letové služby budete povinna nositi stejnokroj ČSA, proto se laskavě dostavte k našemu obchodnímu řediteli ing. Andersovi, který vám vydá poukázku na krejčího.
  • Při výkonu vaší služby bude v prvé řadě kladen důraz na to, abyste v mezích svých možností pečovala o pohodlí a dobrou náladu cestujících, vykonala jim drobné úsluhy jak během letu, tak na zemi, zejména usnadnění styku s celními úřady.
  • Vaše vystupování vůči cestujícím ČSA a vůči všem stranám, se kterými přijdete ve styk během výkonu služby, musí být přátelské, korektní a plně v souladu s dobrým jménem podniku. Dovolujeme si vás upozornit, že korespondence mezi Vámi a cestujícími byla by z našeho hlediska krajně nežádoucí!
  • Během zkušební doby jest platná vzájemná výpověď 14denní, zkušební doba nezakládá pro Vás nárok na přijetí trvalé, služební poměr lze zrušit s okamžitou platností bez náhrady, kdyby Vaším jednáním vznikla škoda dobrému jménu našeho podniku.

Vybrané uchazečky také absolvovaly fyzické a psychotechnické vyšetření v posádkové nemocnici na Hradčanech, pod dohledem přednosty ústavu Plk. doc. MUDr. Dominika Čapka.

Letuška Maria Terezia Thurn Taxis během služby.

Letuška Maria Terezia Thurn Taxis během služby. Kdo pozná cestující na snímku (známé osobnosti té doby) a napíše jejich jména na jan.kuznik@idnes.cz, má u nás malé překvapení.

Na palubě byl i vlakový jízdní řád a díra do „neznáma“

Vzhledem k tomu, že třímotorová letadla Savoia Marchetti 73, na kterých se služba stevardky přednostně zaváděla, měla trubkovou konstrukci potaženou plátnem, byli cestující v kabině vystaveni značnému hluku, ale i zimě. Stevardky proto nabízely kromě dek a slunečních brýlí i špunty do uší. Mezi občerstvení patřily chlebíčky, zákusky, plzeňské pivo, k dispozici byla i termoska s horkou vodou pro přípravu kávy, čaje, ale i horkého bujónu. Vše se podávalo ve skle a porcelánu.

Na palubě byly nejen prospekty s pamětihodnostmi Československa, ale i vlakový jízdní řád. Letová cesta byla zanesena do výřezu z mapy a sloužila k rozpoznávání významných geografických bodů. Stevardka také před začátkem letu vybrala cestujícím pasy a v každé destinaci pomáhala při odbavení.

Cestovní hladiny byly velmi nízké, za letu proto nebyla nouze o bouřky a silné turbulence. Nebeské jevy přitom vyvolávaly paniku, které bylo nutné zabránit. Kdo chtěl použít toaletu, musel se smířit toliko s dírou do neznáma. K mezinárodnímu bontonu patřilo ji nepoužívat na zemi.

DC-3 společnosti ČLS určené pro 21 cestujících byly rychlejší, ale i komfortnější stroje. Podle amerických železničních vagonů, které vynikaly svou pohodlností, se jim přezdívalo „létající pullmany“.

Letušky ČSA v letech 1937 a 1938

Marie Stará (1915 Vídeň –1997 Brusel) - Mluvila plynně anglicky, francouzsky, italsky a německy. Aktivně létala do listopadu 1938. Za války byly činná v odbojové skupině pilota ČSA Jaroslava Seluckého (popraven v Drážďanech v r. 1943) a odsouzena ke třem letům za zemězradu. Byla vězněna na Pankráci, v Drážďanech a Freiburgu. V únoru 1945 po výkonu trestu propuštěna. Na konci války vedla v Novém Bydžově partyzánský oddíl. Po válce znovu nastoupila k ČSA. Z Československa utekla poté, co na ni po únoru 1948 StB vydala zatykač. Zemřela v Belgii v roce 1997.

Marie Müllerová (1908 - NA) - Narozena v Hovorčovicích u Měšic, hovořila německy, francouzsky, italsky, anglicky a částečně dánsky a španělsky. Podle dochovaných záznamů byla na její chování na palubě řada stížností. Ze služeb ČSA odešla uprostřed léta 1938 za podivných okolností, když se během pobytu v Bruselu, kam se létalo na noc, rozhodla odjet vlakem zpět do Prahy. Kapitánu Emanuelu Novotnému poslala na letiště telegram, ve kterém svou výpověď oznamovala. Na konci roku 1938 se vystěhovala do USA.

Hana Fuchsová - Uváděna v dokumentech ČSA jako jedna ze tří stevardek, plynně hovořila německy, anglicky a francouzsky. Létala krátce, předtím pracovala v dopravní kanceláři ČSA v Jungmannově ulici jako úřednice.

Maria Terezia Thurn-Taxisová (1904 Vídeň –1972 Praha) - K ČSA nastoupila v srpnu a pocházela ze šlechtického rodu Thurn-Taxis, rodové větve ze zámku Mcely. Po válce se pokoušela znovu nastoupit k ČSA, ale byla odmítnuta.

Letuška Mája Stará, 1937

Letuška Mája Stará, 1937

Letuška Marie Hlavová.

Letuška Marie Hlavová.

  • V roce 1938 k nim přibyly další tři dívky:

Marie Krenterová (1912 Vídeň –1938 Offenburg) - ačkoliv znala perfektně francouzsky, anglicky, italsky a německy, byla pro problémy s češtinou (hlásila se k německé národnosti) v létě 1937 vrchním ředitelem Stočesem odmítnuta s tím, že ji musí zdokonalit. Houževnatá dívka nakonec nastoupila k ČSA v březnu 1938. 13. srpna téhož roku se stala obětí letecké nehody letadla ČSA nedaleko Offenburgu.

Daniela „Golda“ Hellerová (1908 - NA) - Narozena v Kišiněvě, do jejího jazykového portfolia patřila francouzština, italština, angličtina, němčina a ruština. Za války byla dva měsíce vězněna na Pankráci, po jejím skončení znovu nastoupila k ČSA, kde se podílela se na výběru nových uchazeček. V roce 1950 byla v rámci politických čistek vyhozena.

Marie Hlavová (1910 - NA) - Po válce znovu nastoupila k ČSA, po únoru 1948 byla propuštěna.

Protože tehdejší letecká sezona trvala od března do října, stevardky čerpaly neplacené volno a po určitou dobu pracovaly v obchodním oddělení, kde vyřizovaly cizojazyčnou korespondenci. Před nástupem do nové sezony absolvovaly lékařské vyšetření a školení o nových trendech v letecké dopravě.

Mladým ženám vstoupily do života nejen události druhé světové války, ale především poválečný vývoj s tragickým milníkem komunistického puče v únoru 1948. Ty, které se po válce k létání vrátily, buď emigrovaly, nebo byly při politických čistkách ze dne na den bez udání důvodů vyhozeny.

Přežila americký nálet, protože nedoběhla do krytu

Na závěr si připomeňme osud stevardky Vlasty Plesingrové-Božinové, která pocházela z rodiny prvorepublikového diplomata. Miroslav Plesinger-Božinov byl velvyslancem Československé republiky v Kodani i v Haagu, kde také později působil jako československý zástupce u Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti.

Jeho velkým zájmem bylo mezinárodní právo, na jehož kodifikaci se na přelomu dvacátých a třicátých let podílel, ale také osobnost Jana Amose Komenského. V březnu 1930 se mu podařilo s nizozemskou vládou dojednat smlouvu o dědičném nájmu kostelíka v Naardenu pro československý stát. V roce 1935 byl penzionován.

Jeho nejstarší dcera Vlasta se stala stevardkou na jaře 1937. V období Protektorátu pracovala v letňanské Avii jako úřednice. Když 14. února 1945 vystupovala nedaleko Karlova náměstí z tramvaje, část amerického bombardovacího svazu se navigační chybou omylem nacházela místo nad Drážďanami nad Prahou. Za zvuku sirén se rozběhla k protileteckému krytu na náměstí, tlaková vlna jedné z explodujících bomb ji odhodila stranou. Na chvilku ztratila vědomí. Do bytu na Smíchově se vrátila s oděrkami a drobnými úlomky střepin v zimním kabátě, ale živá. Kryt, ve kterém se chtěla schovat, dostal přímý zásah a zahynulo v něm přes sto lidí. Po válce se k létání vrátila. Její pozemská pouť se naplnila 21. prosince 1948, kdy zahynula při katastrofě letadla ČSA na lince Praha-Lydda. Na úseku Řím-Atény narazila Dakota OK-WDN do terénu v pohoří Taygetos na peloponéském poloostrově. Zahynulo všech devatenáct cestujících a pět členů posádky.

„Jemná, štíhlá dívka, pokaždé příjemná k cestujícím, byla jednou ze služebně nejstarších stevardek. Krátce předtím nalétala 750 000 km a byla vyznamenána záslužným diplomem ČSA,“ zmiňoval nekrolog v tehdejším tisku.

Možnému vyhazovu od ČSA, který se dal předpokládat, se nedočkala. Komunisté se ovšem pomstili jejímu otci, který byl v sedmdesáti letech v roce 1953 odsouzen na dva roky za napomáhání k útěku svému bývalému kolegovi Karlu Erbanovi. Blízký spolupracovník Masaryka i Beneše prošel Pankrácí a Ilavou, odkud se vrátil s podlomeným zdravím. Jméno Miroslava Božinov-Plesingera dnes nese základní škola v Neratovicích, neboť pocházel z Lobkovic, které jsou dnes jejich součástí. Takřka neznámý je fakt, že sestra Vlasty Zora Božinovová (1926-2012) byla českou filmovou a divadelní herečkou.

Reklamní leták ČLS z pozůstalosti Vlasty Božinové.

Reklamní leták ČLS z pozůstalosti Vlasty Božinové.

Jak se česky řekne stevardka?

ČLS sice držela prvenství, ale teprve když ČSA rozvířily anketu na české synonymum stevardky, zdvihl se mezi veřejností nejen neobyčejný zájem, ale i poprask.

Stížnost na slečnu Müllerovou, nepostrádá poetiku 30. let.

Stížnost na slečnu Müllerovou, nepostrádá poetiku 30. let.

Ukázalo se, že kromě zájmu o neznámou profesi považovala veřejnost povolání stevardky za výstřelek ženské emancipace a zbytečné napodobování ciziny. Přesto jsou některé z návrhů po česku nápadité, posuďte sami:

Letecká služebnice, slečna průvodčí, blaholetka, sestra letounu, letokuchta, diavčaletka, souletka, pannaletka, letoděva, děvče do větru, poletka, drakmama, plavůně, tajemnice, drakařka, okeňka (podle mezinárodního označení letadel OK), avionita, letulenka, hostitelka, letožínka, bodelérka, letodýně, palubnatka... a letuška!

Poslední možnost se stala dnes jediným do povědomí přijatým českým synonymem. K jeho možnému vzniku poskytl vyjádření doc. PhDr. Jiří Rejzek Ph. D. z Ústavu pro jazyk český: „Příruční Slovník jazyka českého, díl z roku 1938, uvádí slovo letuška pouze v zoologickém významu Galeophitecus – odborný název pro poletuchu. Je možné, že v souvislosti se soutěží o český název stevardky se uplatnilo již toto existující slovo, které později vytlačilo původní zoologický význam.“

Tak se zrodilo slovo a díky němu neobyčejná profese. Nebo tomu bylo naopak?





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Paul Otellini
Zemřel Paul Otellini, bývalý šéf, který upevnil pozici Intelu

Ve věku 66 let zemřel Paul Stevens Otellini, bývalý ředitel americké společnosti Intel. Ve firmě pracoval od roku 1974, od roku 1998 byl v jejím vedení.  celý článek

Poškozený motor číslo 4 - Air France let číslo 66
Cestující zažili děsivé okamžiky, Airbusu se nad oceánem obnažil motor

V Kanadě nouzově přistál francouzský Airbus A380-800 s rozbitým motorem. Za letu nad Atlantickým oceánem se dopravnímu letadlu poškodil jeden z motorů. Nikdo z...  celý článek

Tento Šmolík Š.2 je exponátem Leteckého muzea Kbely.
První vojenský letoun československé konstrukce nepotěšil Francouze

První vojenský letoun československé výroby vznikl v roce 1920 v budoucím Letovu a jeho konstruktérem byl Alois Šmolík. Z typu byla odvozena i civilní létající...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.