Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


První obyvatelná planeta z jiné sluneční soustavy je v souhvězdí Vah

  15:11aktualizováno  25. dubna 12:23
Tým vědců ze tří evropských zemí oznámil velký objev. Astronomové našli planetu mimo naší sluneční soustavu, která by mohla být vhodná pro život. Podle pozorování by tam měla být voda v tekutém skupenství, což je jedna z důležitých podmínek života, jak ho známe.

Obrázek superplanety u hvězdy Gliese 581 | foto: ESO

Vesmírné těleso v souhvězdí Vah je asi jedenapůlkrát větší něž Země a panuje na něm podle odhadů průměrná teplota mezi nulou a 40 stupni Celsia.

To by umožňovalo, aby na planetě byla voda v tekutém skupenství, která je jednou ze základních podmínek života. Na svých internetových stránkách o tom informoval odborný server World Science.

Evropská spolupráce nese plody

Unikátní objev se podařil trojici astronomů ze Švýcarska, Francie a Portugalska. Podle jednoho z objevitelů Stéphana Udryho ze ženevské observatoře je tato exoplaneta, jak odborníci označují planety vně naší sluneční soustavy, buď skalnatá jako Země, nebo pokrytá oceány. Podle serveru je nejmenším takovým vesmírným tělesem, jaké se kdy podařilo zaznamenat.

Důkazy o výskytu života vědci ale prý zatím nemají. Další člen výzkumného týmu, Xavier Delfosse z univerzity v Grenoblu, nicméně připomněl, že voda v tekutém stavu je základní podmínkou pro život. Domnívá se proto, že se tento objekt stane v budoucnu velmi důležitým cílem kosmických misí, které budou pátrat po životě ve vesmíru.

S tím opatrně souhlasí i čeští odborníci. „Je to v tomto ohledu nejnadějnější ze všech planet, které vědci dosud objevili,“ řekl MF DNES odborník na kosmonautiku Antonín Vítek. Zároveň však varuje před přílišným optimismem. Z mnoha podmínek nezbytných pro vznik a zachování života splňuje prý oběžnice, pro kterou existuje vědecké jméno Gliese 581c, pouze dvě: velikost a teplotu.

"Zatím poslední objev planety obíhající trpasličí hvězdu Gliese 581 je výjimečný tím, že je to první planeta opravdu podobná Zemi," říká Jan Veselý z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové.

"Z tohoto pohledu jde o objev epochálního významu a všichni astronomové, kteří problematiku sledují, si určitě museli říci: "Konečně!" Podmínky na jejím povrchu by skutečně umožňovaly existenci vody v kapalném stavu, ale dovolil bych si upozornit, že to ještě neznamená, že na ní voda v kapalném stavu je. Na druhou stranu, voda je běžně přítomná v protoplanetárních discích, z nichž planety okolo čerstvě narozených hvězd vznikají, takže spekulace o možném výskytu vody na této planetě nejsou zcela neoprávněné, což ostatně podpořil i nedávný skutečný objev vodní páry v atmosféře horkého jupitera HD209458b," uzavřel Veslý.

Superzemě ze souhvězdí Vah

Hmotnost planety její objevitelé odhadují asi na pětinásobek Země a gravitace na jejím povrchu je oproti modré planetě zhruba dvojnásobná. Spolu s dalšími dvěma planetami krouží kolem červeného trpaslíka Gliese 581, který je od Země vzdálen přes 20 světelných let. Jeden světelný rok odpovídá vzdálenosti, kterou za rok urazí světlo, což je zhruba deset bilionů kilometrů.

Přesto tento trpaslík patří mezi 100 nejbližších hvězd od Slunce.

Hvězda Gliese 581 v souhvězdí Vah

"Superzemě", jak planetu astronomové překřtili, obíhá okolo své hvězdy ve vzdálenosti čtrnáctkrát menší než naše planeta kolem Slunce. Díky tomu zde jeden rok trvá pouhých 13 dní. Gliese 581 je však na rozdíl od Slunce menší a chladnější, a tudíž na povrchu jeho souputníka mohou panovat podmínky slučitelné se životem.

„Je třeba podotknout, že ze vzdálenosti, ve které krouží kolem mateřské hvězdy, se dá pouze usoudit, v jakém rozmezí se může pohybovat teplota na povrchu planety. Což je oněch příznivých 0 až 40 stupňů Celsia. Pokud by na povrchu planety voda byla - a to nevíme - pak by mohla být kapalná. To ale za předpokladu, že tam existuje dostatečně hustá atmosféra - což také nevíme. Nicméně je to zatím stejně jediná z dosud nalezených asi dvou stovek exoplanet, u které máme alespoň tu naději. Nic víc a nic míň,“ vysvětlil Vítek.

Observatoř La Silla

Objev podle vědců umožnil vysoce citlivý spektrograf v observatoři La Silla v Chile. Švýcarský astronom Udry stál již v čele týmu, který před dvěma roky na stejném pracovišti zaznamenal v okolí Gliese 581 jinou planetu.

Její hmotnost se odhaduje na patnáctinásobek Země, podobně jako například Neptun, oběhne kolem slunce jednou za 5,4 dne.

Moderní technologie slibují nové objevy

Nové technologie a postupy pomáhají s odhalováním planet podobných Zemi mimo naši sluneční soustavu. Už začátkem roku se například podařilo zkoumat atmosféru relativně malého objektu vzdáleného kolem 1,5 trilionu kilometrů. To bylo díky Spitzerovu teleskopu spuštěnému v roce 2003.

Astronomové objevili mimo naši sluneční soustavu už přes 200 planet. "V katalogu  extrasolárních planet je k dnešnímu datu uvedeno 229 kandidátů na titul extrasolární planeta. Drtivá většina známých exoplanet jsou takzvaní "horcí jupiteři", tedy obří plynné planety podobné Jupiteru, často několikasetkrát hmotnější než Země, obíhající velmi blízko k mateřské hvězdě a tudíž zahřáté na teploty někdy přesahující tisíc stupňů Celsia," vysvětlil Veselý.

Planet s hmotnostmi pod dvacet Zemí je dnes známo třináct. Tyto "extrasolární" planety jsou z větší části zahaleny tajemstvím. Poprvé se letos v únoru podařilo získat nové informace o atmosféře dvou planet. 

Vše je mnohem složitější než při pozorování hvězd, planety jsou malé a navíc nezáří. Informace se tak musejí získávat například z odraženého světla. "Problém v měření takových exoplanet spočívá v tom, že hvězda z jejich sluneční soustavy je příliš jasná a zkoumaný objekt je pak nezřetelný," uvedla pro server Spaceref.com jedna z výzkumných pracovnic Sara Seagerová z MIT.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.