Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


První papírový model raketoplánu poletí vesmírem

aktualizováno 
Papírový model raketoplánu bude japonskými kosmonauty vypuštěn z vesmírné mezinárodní stanice ISS. Díky speciálnímu nátěru by měla papírová vlaštovka vydržet i žár při průchodu atmosférou a přistát na Zemi.

Miniaturní Origami raketoplán v hypersonickém tunelu

Vědečtí pracovníci z University of Tokyo ve spolupráci s japonskou asociací pro Origami letadla (Japan Origami Airplane Association) začali pracovat na projektu papírového raketoplánu. Ten by podle profesora Shinji Suzuki z uvedené univerzity mohl přispět k vývoji nových ultralehkých a opakovaně použitelných plavidel pro průzkum horních vrstev atmosféry a vesmíru.

Vědci nejprve otestovali žáruvzdornost a odolnost osmicentimetrového papírového modýlku proti mechanickému poškození. Pokusy proběhly již v lednu v aerodynamcikém tunelu na půdě univerzity. Papírový kluzák by měl odolat teplotám až 300 stupňů Celsia, což by na průchod atmosférou mělo stačit.

Na základě těchto testů bude složen dvaceticentimetrový papírový raketoplán ošetřený silikonem proti vysokým teplotám, který bude vypuštěn z vesmírné stanice ISS. Předpokládá se, že na začátku své pouti z výšky 420 kilometrů by mohl dosáhnout až dvacetinásobku rychlosti zvuku (Mach 20) a při průchodu horními vrstvami atmosféry zpomalit na sedminásobek (Mach 7).

Vlaštovku by mohl vypustit již letos v listopadu japonský kosmonaut Koiči Wakata při výstupu do volného prostoru nebo z přechodové komory ISS.

Profesor Suzuki doufá, že pokud vlaštovka nespadne do oceánu a někdo ji najde, vrátí ji asociaci. Z tohoto důvodu chce opatřit papírový raketoplán nápisy v několika světových jazycích, vyzývající k navrácení modelu do Japonska.

Je však velmi pravděpodobné, že se nikdy nedozvíme, jak to s prvním Origami raketoplánem dopadlo a zda průlet vesmírem přestál a neshořel přitom v atmosféře. Podle profesora Schneidera, který se na jeho vývoji také podílel, je totiž sledování tak malého plavidla takřka nemožné. Suzuki se však nevzdává a hodlá za tímto účelem vyvinout speciální sledovací zařízení.  

Možnost, že Origami raketoplán skutečně jednoho dne úspěšně proletí vesmírem pak potvrzuje i profesor Jim Longuski, expert na letectví z Purdue univerzity v Indianě v USA. "Vůbec to není bláznivé," řekl magazínu New Scientist.

Základem je Origami

Papírový model raketoplánu byl složen za použití postupů japonského umění Origami. Origami vzniklo z japonského oru = skládat a kami = papír.

Počátky Origami se datují již do 9. století, kdy bylo využíváno při náboženských obřadech. Podle Wikipedie se pak jako lidová zábava rozšířilo v 17. století a i dnes je jeho popularita v Japonsku značná. Skládanky se učí už děti v mateřské školce. Maskota zimních olympijských her v Naganu vytvořil jeden z největších mistrů tohoto umění Joseph Wu. Součástí pomníku obětem atomové bomby v Hirošimě je děvčátko skládající z papíru jeřába (orizuru). V Evropě se skládání z papíru vyvinulo na Origami nezávisle během 13. století - zdroj Wikipedia.

Jak složit nejlepší vlaštovku na světě

Mohlo by vás zajímat:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.