Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


První patentový zákon chránil i nudle. V pondělí mu bylo 538 let

  14:36aktualizováno  14:36
Chránit dobré nápady zákonem se jako první pokusila Benátská republika. Patent ochránil nejen typ mlýnu, čerpadlo, ale i nudle nebo pečivo.

Kopie benátského zákona z 19. března 1474 | foto: www.copyrighthistory.org

Devatenáctého března 1474 Senát Benátské republiky vykročil do legislativního neznáma. Rozhodl se chránit duševní vlastnictví a zřejmě ne náhodou v době, kdy ve městě působil Leonardo da Vinci. Odcitujme z jeho prohlášení starého přesně 538 let:

V našem městě žijí, nebo do něj díky jeho velikosti a slávě každý den přibývají z nejrůznějších míst, lidé s bystrou myslí, kteří umí vytvářet nejrozmanitější důmyslná zařízení. Pokud by byl přijat zákon, který by zabránil zneužití jejich práce a zařízení jinými, a oni nemohli být ošizeni o svou odměnu, tito muži by mohli využívat svou hlavu k vynalézaní a vytváření věci, které by našemu Státu byly k nemalému užitku a prospěchu.

Pak následoval zákon na ochranu vynálezů. Benátská legislativa z 19. března roku 1474 je nejstarším známým zákonem, který obsahoval mnohé zásady z moderního práva na ochranu duševního vlastnictví. Podobné pokusy o ochranu duševního vlastnictví se objevovaly v Itálii už od 20. let 15. století. V podstatě také šlo o uzákonění stávající praxe (Benátky nabízely daňové úlevy a monopoly imigrantům se znalostí nových technologií už hluboko ve 13. století). Zákon z 19. března je ovšem prvním dobře doloženým pokusem o systematické řešení potíží s intelektuálními krádežemi.

Obsahoval například přesně daná kritéria definice vynálezu. Musel mít přesně určeného původce (tedy držitele patentu), být nový (stačilo na území Benátské republiky) a přitom netriviální. A muselo být předem definované jeho praktické využití. Pokud byly body naplněny, měl vynálezce nárok na nejméně desetileté exkluzivní užívání svého zařízení, přičemž Senát republiky mohl jeho monopol prodloužit na dobu i dvakrát delší.

Jedním z hlavním důvodů, proč Benátky lákaly vynálezce, byla i snaha o udržení

Jedním z hlavním důvodů, proč Benátky lákaly vynálezce, byla i snaha o udržení kroku ve vojenské oblasti, především v loďařství.

Trestem za neoprávněné využívání vynálezu na benátském území měla být pokuta ve výši 100 dukátů (dnes zhruba pár desítek tisíc korun), kterou provinilec měl zaplatit vynálezci.

"Nelegální kopie" příslušného patentu měla být zničena, pokud se nehodily státu. V takovém případě je stát mohl zabavit a podle libosti používat, jen s tou výhradou, že provozovat je bude pouze vynálezce. Koneckonců patentový zákon měl v první řadě sloužit zájmům benátského státu. Pravda, hlavně nepřímo tím, že vynálezcům dá pocit jistoty a zbaví je obav z toho, že jim po zveřejnění jejich nápad někdo ukradne.

Předpis se používal v 15. i 16. století a v roce 1593 si své vynálezy nechal podle něj úředně chránit například ještě Galileo Galilei. Zákon chránil i další hospodářsky zajímavé vynálezy jako vylepšení mlýnů, ale i podivnosti jako nový typ těstovin ve tvaru nudlí či jakési "pirohy" plněné směsí masa a ryb.

Zbytek světa váhá

Jak zajímavý benátský experiment byl, můžeme pochopit při pohledu do zbytku tehdejší Evropy. Tam byla situace vynálezců méně jistá. Takzvané patenty v té době představovaly v podstatně povolení k monopolu od panovníka (třeba k výlučnému prodeji určitého zboží v určité oblasti) a udělovaly se z milosti panovníka.

Vládce ho tedy mohl udělit komukoliv. Pokud šlo o využití nějakého nápadu či unikátní technologie, udělil ho spíše než autorovi nápadu někomu, kdo měl blízko ke dvoru. Práva vynálezce nebyla legislativně nijak uznávána. Samozřejmě, v téhle situaci benátský model nemohl pro "zákonodárce" vypadat příliš lákavě. Omezoval možnosti panovníka vydělávat na udělování patentů.

Následovníka v jiné legislativě se dočkal ve Velké Británii. Tamní parlament v roce 1623 vydal Statute of Monopolies. V době, kdy stát neměl přesně určené daňové příjmy, panovníci patenty využívali jako jeden ze zdrojů svých příjmů. Vydávali tak patenty na monopolní prodej zcela obyčejných věcí, například Alžběta I. vydala monopol na prodej soli. A její následník, Jakub I., který vládl v roce 1623, byl v tomto ohledu ještě horší: už proto, že byl rozhazovačnější a neuměl být ani oblíbený.

Parlament proto zrušil všechna králem vydaná privilegia s výjimkou těch, která byla vydána na nové vynálezy. Ty měly být chráněny po dobu 14 let. Vydané nařízení, které je dodnes základem anglo-amerického patentového systému, omezovalo právo na patent jen na ty, kteří nový něco "vynalezli", případně první do země přinesli. Šlo tedy vlastně o vyhrazení se proti přílišné exkluzivitě, o otevření ekonomiky a obranu proti monopolům.

Ve většině Evropy si ovšem panovníci od parlamentu nenechali do vlády tolik mluvit a ke zrušení dosavadní praxe v udělování patentů docházelo jen pomalu. Ve Francii se muselo počkat až na Revoluci. V českých zemích první právní úpravu v této oblasti přinesl císařský patent z roku 1832, který byl na konci století (1897) nahrazen rakouským patentovým zákonem.

Od konce 19. století, přesněji první patentové konference v roce 1883, se pak patenty globalizují a začínají se celosvětově sjednocovat. Národní rozdíly ovšem stále nepřetrvávají. Například některé věci (týká se to třeba biotechnologických patentů), které si můžete nechat patentovat v USA, v Evropě úřady neuznají.

Od dob benátského zákon se také patentové právo zkomplikovalo. Ukazují to například nepřehledné patentové války mobilních výrobců. Otázkou je, jestli znovu nenastal čas na změnu.



Nejčtenější

Vyřešil jsem nejslavnější záhadu, tvrdí devadesátiletý britský matematik

Britský matematik Michael Atiyah (2018)

Britsko-libanonský matematik Michael Atiyah tvrdí, že našel důkaz jednoho z nejslavnějších nevyřešených matematických...

Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...



Lákavá návnada. Jak se ruská agentka přibližovala k Trumpovi

Marija Butinová (19. 7. 2018)

Vyšetřování vlivu Moskvy na poslední americké volby se dostalo k zajímavému odhalení. Ruská agentka se podle něj...

Pohozeni v jednom hrobě. Po 400 letech vracíme dívce a chlapci tvář

Odhalení podoby dvou chlapců a devčete

Na začátku byla náhoda. Stavba rodinného bazénu u domku v Táboře odhalila kosterní pozůstatky tří lidí. V těchto dnech,...

Po 50 letech se poletí k Měsíci, vesmírným turistou bude japonský miliardář

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude...

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Júsaku Maezawa....

Další z rubriky

Radioaktivnější voda je i v lázních, řekla o nehodě v Temelíně Dana Drábová

Šéfka českého státního jaderného dozoru Dana Drábová v diskusním pořadu...

O malé provozní havárii Temelína i obecných otázkách kolem jaderné energetiky hovořila v pořadu Rozstřel šéfka českého...

Zakázat, povolit, zakázat. Plány na zbraně musely znovu z internetu

Před navržením Liberatoru Defense Distributed vytvořila návrhy na výroby 3D

Soud v USA předběžným opatřením zabránil zveřejnění digitalizovaných plánů na výrobu zbraní. Dokumenty si však stačily...

Spotřeba 100 litrů na kilometr. Jak se vozily americké raketoplány

Boeing 747 N905NA (vpředu) a N911NA spolu za dobu služby letěly pouze jednou,...

Nejslavnější cesty amerických raketoplánů mířily do kosmického prostoru, všechny však musely během své kariéry...

Najdete na iDNES.cz