Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


První v Evropě: Otestovali jsme televizor budoucnosti

aktualizováno 
Počítá se s ním jako s nástupcem LCD a plazmových televizorů. Je tenký jako papír, lze ho nalepit na zeď a má úžasný obraz. Otestovali jsme první OLED televizor: Sony XEL-1.

OLED - alternative title | foto: Václav Nývlt - Technet.cz

Společnost Sony na veletrhu CES představila první OLED televizor, který není jen konceptem či prototypem, ale je možné ho koupit v obchodech. Zatím sice jen v Japonsku a Americe, ale během letošního roku dorazí i do Evropy.

Redakci Technet.cz se jeden kus XEL-1 podařilo minulý týden získat a nyní přinášíme jeho exkluzivní recenzi. Testování nám mírně zkomplikoval fakt, že všechny popisky a menu jsou výhradně v japonštině...  Vzorek organického televizoru totiž dorazil přímo ze země vycházejícího slunce.

Televizor je to nezvykle maličký. Úhlopříčka má pouhých 11" (27 cm), rozměry nepřesahují 25 x 14 x 28 centimetrů, přičemž samotný panel má tloušťku jen 3 mm. Hmotnost televizoru je přesně dva kilogramy, z čehož nejvíce ukrajuje základna s elektronikou a reproduktory. Zaplatíte za něj v přepočtu bezmála 45 000 Kč, ale na oplátku dostanete nejmodernější technologii, špičkový obraz a velmi slušný zvuk.  

Jak funguje organický televizor?

OLED zobrazovač je kupodivu konstrukčně jednodušší, než je tomu u LCD a plazmových panelů. OLED je zkratkou pro Organic Light Emmiting Diode, v otrockém překladu jde o "organickou světlo vyzařující diodu".

Protože organické diody světlo samy produkují, obejde se OLED zobrazovač bez podsvětlovacího panelu (na rozdíl od LCD), díky čemuž může být velice tenký, prakticky jako list papíru. A dokonce může být i průhledný.

Zobrazovač je tvořen podkladem a organickou vrstvou (fakticky dvěma spojenými vrstvami), která se na něj speciální tiskárnou nanese. Právě na materiálu podkladu závisí mechanické vlastnosti displeje - zda půjde ohýbat, bude průhledný či ve vypnutém stavu třeba zrcadlový.

Pod a nad organickou vrstvou jsou naneseny mikroskopické vrstvy s mřížkou z vodivého materiálu, které slouží jako anody a katody pro buzení jednotlivých diod. Jejich hustota závisí na požadovaném rozlišení panelu - technologie totiž umožňuje tisknout i velmi malé diody, teoreticky tak lze dosáhnout úžasných rozlišení na libovolné ploše.

Diody jsou vedle sebe tradičně ve trojicích, červené, modré a zelené barvy. Každá dioda je tedy subpixelem, trojice diod tvoří jeden obrazový bod.

Určitou nevýhodou organických diod je fakt, že nelze hardwarově regulovat jejich jas - buďto září, nebo ne. Jas se tedy musí korigovat softwarovou úpravou obrazového signálu, což klade nemalé nároky na úroveň jeho zpracování.

Takřka tradiční je u nových technologií problém s omezenou životností. Ta je u nejnovějších OLED displejů 60 000 provozních hodin (u XEL-1 je to 30 000 hodin), což je hodnota dostačující. Při průměrném čtyřhodinovém sledování denně jde o 40, respektive 20 let provozu. Zajímavé je, že určitým způsobem OLED stárne i ve vypnutém stavu - na organickou vrstvu působí světlo a teplo intenzivněji než na zcela syntetické LCD.

Organický panel má však oproti svým předchůdcům především mnoho kladných vlastností. Jednak jsou to prakticky neomezené pozorovací úhly (dokud obraz vůbec vidíte, je kvalitativně neměnný), nízká spotřeba elektrické energie, relativně malá produkce odpadního tepla a především dramaticky vyšší kvalita obrazu s naprosto tmavou černou, takřka neomezeným kontrastem, vysokým a zcela rovnoměrným jasem, vysokou rychlostí překreslování obrazu a podstatně širším zobrazovaným barevným spektrem (gamutem).

OLED panel může být srolovaný v kapesním zařízení, nalepený na zdi, může se spouštět podobně jako projekční plátno ... nebo může být ke klasicky koncipovaném televizoru pod skleněnou deskou. Přejděme od teorie k praxi.

Představení Sony XEL-1: 11" v elegantním balení

Televizor je koncepčně rozdělen na tři celky - OLED panel, podstavec s elektronikou a reproduktory a šikmý sloupek, který tyto dvě části spojuje. Zobrazovač je uchycen na kloubu, který umožňuje vertikální pohyb ve velmi širokém rozsahu (55° dozadu, 15° dopředu). Škoda že ho nelze otáčet i horizontálně, jeho nízká hmotnost k tomu přímo vybízí.

Veškeré ovládací prvky jsou na přední vrchní části podstavce, svoji funkci mění podle aktuální potřeby - ovládají hlasitost, přepínání vstupů a TV kanálů, slouží pro posun v menu, promítání fotografií ... ve většině případů si vystačíte zcela bez dálkového ovladače.

Reproduktory jsou umístěny v podstavci a namířeny směrem nahoru. Nabízí překvapivě prokreslený, pevný a zřetelný zvuk, který konkuruje i mnohem větším televizorům. Lepších výsledků lze dosáhnout připojením sluchátek, je pro ně připraven 3,5mm konektor Jack.

Unboxing: jak se vybaluje první OLED TV 

Fotosérie rozbalování nových přístrojů je v zahraničních internetových magazínech, případně blozích, překvapivě oblíbený způsob, jak čtenáři předvést, co všechno si s přístrojem přinese domů, a virtuálně mu zprostředkovat napínavou cestu přístroje z kartonového zajetí. V redakci jsme dospěli k závěru, že pokud někdy chceme s "unboxingem" začít, není lepší příležitost.


Na to, že ukrývá televizor, je krabice skutečně malá. Holt, úhlopříčka 11" je 11". Převedeno do srozumitelnějších jednotek - 27 cm.  

 
Po otevření krabice překvapí, že je televizor dodáván sestavený. Později zjistíte, že jeho rozebrání ani není vratný proces.
 
Skleněný povrch OLED panelu je kryt návlekem z jemného semiše.
 
Veškeré příslušenství je ukryto v prostoru pod televizorem. Navrchu vidíte síťový adaptér s výstupem 16V, kterým je televizor napájen. Tomu musel při testu sekundovat transformátor Kashimura TI-200, který převáděl evropských 230 V na japonských 120 V. Evropská verze televizoru bude mít samozřejmě zdroj kompatibilní se zdejším elektrickým rozvodem.  

 
Z krabice jsme postupně vysvobodili i tenoučký dálkový ovladač (s japonskými popisky), lištu pro zakrytí připojené kabeláže, anténní kabel (s konektory v Evropě nepoužitelnými), záruční list a magnetickou kartu, perfektně zpracovaný manuál (pouze v japonštině), stručné "quick guide" pro instalaci antény a zapojení přístroje a nakonec i nabídku služeb a samotnou B-CAS kartu pro příjem japonské digitální televize. 

Model lokalizovaný do Evropy bude mít vše přeloženo do angličtiny a dalších jazyků a bude disponovat DVB-T tunerem s evropskou normou. Toto je vzorek prodávaný v Japonsku a není určen pro evropský trh.  


Zadní panel je překvapivě skoupý, nenaleznete na něm jakýkoli analogový vstup. K dispozici je konektor HDMI pro připojení DVD rekordéru, či spíše Blu-ray přehrávače, USB pro připojení paměťové klíčenky, ethernetové 10/100 Mbit rozhraní, slot pro B-CAS kartu (nutná pro příjem ISDB digitálního vysílání v Japonsku), teleskopickou prutovou anténku, konektory přo připojení domovní antény a samozřejmě síťový vstup pro napáječ.

Televizor byl vybaven tunerem nekompatibilním s evropskými normami, na test příjmu a využívání televizních služeb si tak musíme počkat, dokud nebude hotový přístroj pro evropský trh. 

Z USB portu je možno přehrávat muziku v MP3, kdy jsou na displeji zobrazeny základní informace z ID3 tagů, a JPEG fotografie, které přístroj zvládá ve vysokém rozlišení a perfektní kvalitě. Kombinace muziky a fotek není možná.

 Jsou plazma a LCD mrtvé?

Rozhodně ne. Pokud jste majiteli LCD nebo plazmového televizoru nebo o jejich nákupu uvažujete, nemusí vás zatím další alternativa nikterak rmoutit. Jednak proto, že maximální úhlopříčky OLED panelů zatím končí kolem 30" (a jde přitom jen o prototypy) a jediný prodávaný XEL-1 má pouhých 11", jednak proto, že jde o relativně mladou technologii, kterou ještě mnoho vývoje a vylepšování čeká.

LCD a plazmové zobrazovače se zvolna blíží svému technologickému maximu, cenovému minimu a jsou k dostání v prakticky libovolné velikosti. Při výběru kvalitního modelu vás plně uspokojí i obrazovou kvalitou.

OLED je velký kvalitativní skok vpřed, ale než bude přímým konkurentem předchozích technologií, bude to chvíli trvat. Zatím si ho pořídí především technologičtí nadšenci s velmi mělkou kapsou, případně ti, co chtějí "machrovat" před kamarády, že mají něco, co oni ne.


OLED televizor v ostrém provozu

Určitým zklamáním je papírově nízké rozlišení zobrazovače. V době Full HD obrazovek nepůsobí 960 x 540 pixelů nijak "high-tech". Ve skutečnosti je toto rozlišení více než dostatečné, protože vzhledem k malé úhlopříčce je hustota obrazových bodů vysoká.

Televizor si při testu poradil s jakýmkoli HD signálem až do 1 080p, nicméně je musel downscaleovat na své nativní rozlišení. Mimo Blu-ray přehrávačů jsme vyzkoušeli připojit počítač, HD Showcase box a DVB-T set top box s HDMI. Všechna zapojení, mimo počítače, fungovala zcela bez problémů.

Při připojení grafické karty nastal problém - při 1 920 x 1 080 byla z obrazu vidět jen střední část, ostatní bylo mimo obrazovku. Nutné tak bylo nastavit atypických 1 350 x 666 pixelů. Ale ani potom nebylo vše zcela v pořádku - Visty pochopitelně nenalezly ovladač zařízení, a tak povolily pouze 60Hz snímkovou frekvenci. A ta je u OLED vidět stejně nepříjemně jako na CRT obrazovce - bliká.

Nokia Monitor Test pak odhalil zcela špičkové vlastnosti displeje - perfektně vyvážený jas, syté barvy, bezchybnou geometrii a žádné moire či jiné obvyklé nedostatky.

Pozorovací úhly byly zcela neomezené (v prostoru před displejem, samozřejmě), taktéž perfektní výsledky předvedl ve velmi světlé (nedělním sluncem zaplněné) místnosti - odlesky neveliké a kontrast stále velmi dobrý.

Příjemným překvapením byl obraz TV vysílání, který zaujal plnými barvami, čistou černou a plynulým pohybem. Malá velikost obrazovky byla milosrdná k pixelizaci českého digitálního vysílání, a tak lze výsledek i v tomto případě hodnotit jako výborný.

Nejvíce jsme samozřejmě posuzovali obraz z HD generátoru a Blu-ray přehrávače. V prvním případě je obraz (při optimálním nastavení) naprosto špičkový, s dokonalou kresbou, prostorem, sytými a trochu teplejšími barvami, výborným kontrastem a zcela plynulým pohybem obrazu ve všech směrech. U hraných filmů z Blu-ray dojem trochu kazí nedostatky kinofilmu, tedy především jeho zrno.

Televizor má spotřebu 45W v provozu, 0,8 W ve standby. Zatímco samotný panel je stále chladný, box s elektronikou se během několika hodin zahřál na poměrně vysokou teplotu. Zpracování signálu je evidentně výpočetně náročné.

XEL-1 stojí zatím v přepočtu zhruba 45 000 Kč, což je sice na 11" displej opravdu "pálka", na druhou stranu stojí výrazně méně než první LCD a plazmové panely. Díky jednoduššímu výrobnímu procesu lze čekat, že se OLED televizory stanou v příštích letech atraktivní i cenově.

 Na čem jsme testovali
 Blu-ray přehrávač: Samsung BD-P1000
   

 Herní konzole: Sony PlayStation 3


             
test na Technet.cz - ZDE

 sluchátka: Koss Porta Pro
               
 zesilovač: Yamaha AX-892
                
 reprosoustavy: Xavian XN-185II
                

 Blu-ray disky: 
 S.W.A.T., Gridiron Gang, All The Kings Men, Justin Timberlake - Futuresex/Loveshow, Shakia - Oral Fixation Tour

Za zapůjčení Blu-ray titulů děkujeme společnosti Bonton Film a Sony BMG.

Trocha japonštiny


Menu pro nastavení parametrů obrazu


Menu pro instalaci antény jsme stejně nepotřebovali.


Pozornému čtenáři neunikne, že menu XEL-1 je prakticky shodné jako u Playstation 3 nebo nových Blu-ray přehrávačů Sony.






Hlavní zprávy

Další z rubriky

O2TV
Televizní program je přežitek. Nové rozhraní O2TV má změnit návyky

O2TV přichází s novým rozhraním, díky testovacímu set-top-boxu jsme si s ním mohli pohrát ještě před jeho spuštěním. Televizní program a orientace podle kanálů...  celý článek

Ilustrační foto
Netflix bude zdražovat dražší předplatné. Základní někomu zůstává

Americká videoslužba oznámila zhruba desetinové zvýšení cen.  celý článek

Tituly studia Disney v české nabidce Netflixu
Český divák bude mít zase smůlu. Disney končí s Netflixem

Společnost Disney v úterý oznámila, že ukončí spolupráci se streamovací službou Netflix. Filmy bude streamovat ve vlastní službě a zatím pouze v USA.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.