Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


První život vznikl ve stínu gejzírů. Z páry, Slunce a minerálů

  21:00aktualizováno  21:00
První buňky se zrodily ve vodě kondenzované z páry horkých gejzírů, tvrdí nová studie. Podaří se jejím autorům vrátit kolébku života zpět na souš?

Začal život jako pára nad gejzírem? | foto: Profimedia.cz

I stará myšlenka si občas zaslouží převléct do nového kabátu, ukazuje Armen Mulkidjanian z univerzity v Osnabrücku a jeho kolegové v novém čísle časopise PNAS (článek zde ). Jeho tým hledal odpověď na starou otázku, kde vznikl život, a inspiroval se přitom starým nápadem. Jeho řešení je ale příjemně novátorské.

Stejně jako řada starších autorů i Mulkidjanian a spol. vychází z domněnky, že si informace o svém původu neseme v sobě – přímo v buňkách. Už před více než sto lety si totiž lidé všimli toho, že voda v našich buňkách je slaná. Vůbec se tak nepodobá vodě, kterou pijeme, a naše těla vydávají spoustu energie, aby to tak zůstalo, jinak zaniknou.

Podivná skutečnost byla považována za doklad toho, že život nejspíše pochází z moře. Ale chemici brzy zaznamenali i to, že podobnost mezi vodou v našem těle a tou v moři není úplná. Vnitřní prostředí našich buněk je sice slané, ale nachází se v něm řada minerálů, které v dnešním moři nenajdeme.

První formy života přitom podle dnešních představ jen těžko mohly dokázat něco tak složitého jako měnit chemické složení vody uvnitř svých "těl". Nejspíše šlo jen o malé, spontánně se tvořící kapičky ze složitějších organických sloučenin, ve kterých byla patrně uzavřena voda ve stejném složení jako voda v okolí. Je jen stěží uvěřitelné, že by tyto primitivní útvary mohly mít ve svých membránách stejně složité molekulární "pumpy", které zajišťují stabilní prostředí dnešním buňkám.

Stačí tedy najít místo, kde mohlo být v (jen odhadované) době vzniku života složení vody podobné jako v dnešních buňkách, a ejhle! Máme odpověď na otázku po původu života.

Malá meteoritická komplikace

Bohužel toto pátrání není příliš jednoduché. Život patrně vznikl v dobách před více než čtyřmi miliardami let, a z těch mnoho dokladů nemáme. Vlastně téměř žádné. Na povrchu Země je jen několik míst, kde se zachovaly horniny alespoň s matnými vzpomínkami na tyto doby. Většina zemské kůry od té doby prošla nejméně jednou roztavením buď v zemském plášti nebo při jenom z velkých meteoritických bombardování Země v době před zhruba 3,8 miliardami let.

Ale nechali se lidé někdy ve svých intelektuálních výpadech odradit nedostatek hmatatelných důkazů? Případ hledání původu života to ukazuje jasně. Vědci z Německa se pokusili ke starému problému přikročit trochu jinak a najít houštinou nástrah, které ho obklopují, najít relativně novou a neprošlapanou cestu.

Na rozdíl od minulých kolegů mají samozřejmě po ruce jemnější nástroje a pustili se do hledání "pramene života" tedy s jejich pomocí. Cestování časem sice stále k dispozici nemají, zato mají díky počítačům a kupě znalostí shromážděných jejich předchůdci k dispozici lepší modely geologických podmínek v minulosti Země. S jeho pomocí se snažili vytipovat prostředí, ve kterém by se nachází například velké množství kladných iontů sodíků a draslíku nebo hojně zinku a manganu.

Výsledek je v oboru hledání původu života nový. Vhodná chemická "protopolévka" se podle nové publikace nenacházela v mořích, ale spíše v místech, které bychom dnes považovaly za vhodná pro stavbu lázní. Tedy v pevninských oblastech s vysokou geotermální aktivitou.

V dávných dobách, kdy atmosféře Země vévodilo CO2, a kyslík se prakticky nevyskytoval, by se podmínky měly blížit těm, jaké najdeme v dnešních buňkách. Na základě této (v detailech rafinované a promyšlené) rekonstrukce dospěli k závěru, že život mohl vznikat v mělkých jezírkách kondenzované vody z gejzírů a zchlazených horkých pramenů.

Návrat k Darwinovi? To snad ne...

Jak sami autoři poznamenávají, jejich představa o vzniku života se trochu podobá Darwinově představě o vzniku života v malém, teplé jezírku, ale podobnost je skutečně jenom povrchní. Darwin nemohl mít ani tušení o biomolekulárních metodách, které při argumentaci používají Mulkidjanian a spol.

Však také mnoho autorů na "otce biologie" vůbec nedbá a vznik života kladlo v předchozích pracích na zcela jiná místa, než jaké si Darwin představoval: populární byla v posledních letech například hlubokomořská zřídla, jejichž voda je plná složitých chemických sloučenin. V jejich blízkosti mělo být dostatečně stabilní prostředí, které dávalo dost času na přírodní experimenty, na jejichž konci měl stát (či lépe řečeno plavat) život.

Místa v blízkosti pravěkých gejzírů se těmto hlubokomořským oázám v mnohém podobají. Jen v nich můžeme počítat ještě s působením Slunce a drobnými odlišnosti v chemii prostředí.

Jestli tyto "maličkosti" přesvědčí odborníky, aby umístily kolébku života znovu na povrch Země, to se teprve uvidí v dalších měsících a letech, až podrobí argumenty německých vědců podrobnějšímu zkoumání a uskuteční se další pokusy. Nečekejme ovšem příliš rychlou reakci (pokud autoři neudělali někde chybu). Hledání počátků života ani na poměry biologie nejlukrativnější obor, a téměř nikdo se mu ve své výzkumné práci nemůže věnovat naplno.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Laureáti Nobelovy ceny za fyziku 2017: Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne
Fyzika podle očekávání: Nobelovu cenu získali lovci gravitačních vln

Švédská královská akademie ocenila Nobelovou cenu za fyziku pro rok 2017 tři členy týmu, který jako první zachytili Einsteinem předpovězené gravitační vlny. Ze...  celý článek

Laureáti Nobelovy ceny za chemii v roce 2017
Jak pracuje život. Letošní nobelisté za chemii nahlédli do nitra buněk

Třetí letošní Nobelovu cenu, za chemii, udělila Švédská královská akademie výzkumníkům v oboru elektronové mikroskopie. Rovným dílem se o ni rozdělili Jaques...  celý článek

Malířova představa dopadu planetky do dnešního Mexického zálivu. Obsahuje s...
Svět v temnotě, tak vypadala Země první roky po dopadu planetky v křídě

Následkem impaktu planetky na konci křídy byla taková změna podmínek na Zemi, že vedla k vyhubení dinosaurů. Jak to po dopadu planetky vypadalo na zeměkouli,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.