Jak vypadal český drak? Jediné kosti ptakoještěra zachránila Tomková

aktualizováno 
Jediný prokazatelný fosilní pozůstatek ptakoještěra z českého území byl objeven v osmdesátých letech předminulého století. Zachránit nález se podařilo pouze náhodou díky náhodné kolemjdoucí.

Odlitek původního nálezu kosterních fragmentů přední končetiny jediného dosud známého českého ptakoještěra druhu Cretornis hlavaci. | foto: Vladimír Socha

Historie objevu „našeho“ ptakoještěra se začala psát roku 1880. Tehdy dělníci, pracující mezi Chocní a nedalekou Zářeckou Lhotou směrem k bývalému Korábovu mlýnu, narazili v jedné rokli při lámání kamene za účelem získání štěrku pro opravu místní cesty na podivné bílé „rourovité“ kosti. Ty byly na šedavém podkladě okolních sedimentů Jizerského souvrství dobře patrné a upoutaly jejich pozornost.

Nález by nicméně mohl být zcela zničen (podle některých informací si část kostí odnesli dělníci jako kuriozitu domů, část zřejmě zahodili), pokud by kolem neprocházela jistá paní Tomková, která se v Chocni živila jako krupařka (prodávala mouku a obilniny). Ta požádala o kousek fosilní kosti, aby jej mohla v Chocni ukázat místnímu lékárníkovi panu Františku Hlaváčovi. Hlaváč byl po celém městě známý jako sběratel přírodnin a zejména pak zkamenělin a minerálů.

V donesených fosiliích rozeznal cosi významného a spěchal proto na místo, aby zachránil z původního nálezu co nejvíce. Ke škodě české i světové paleontologie již zachránil zřejmě jen menší část původního množství zkamenělých kostí, konkrétně několik úlomků přední končetiny.

Celkové rozpětí křídel neznámého tvora činilo jen asi 1,6 metru, ale to bylo zjištěno až později. Tyto fosilie každopádně Hlaváč zaslal jako dar Národnímu muzeu a zkoumala jej tehdejší největší kapacita v geologii a paleontologii, profesor Antonín Frič. 

Dnes nesou jméno Cretornis hlavaci a patří jednomu z prvních pterosaurů objevených v kontinentální Evropě a dosud jedinému nepochybnému zástupci těchto létajících druhohorních plazů z našeho území (dalšími pochybnými doklady ptakoještěrů u nás jsou fosilie zubů z lomu v Úpohlavech nedaleko Lovosic). Taxonomická historie „choceňského ptakoještěra“ je však poněkud složitější.

Frič nález pojmenoval „Cretornis Hlaváči“, protože jej považoval za fosilii pravěkého křídového ptáka „podobnějšího dnešním ptákům než zubatým praptákům ze Severní Ameriky“ (ichtyornisům a hesperornisům, popsaným o desetiletí dříve Othnielem C. Marshem).

Frič nález představil roku 1881 v časopise Vesmír, kde se omezil jen na velmi stručný popis. Ve stejném roce však publikoval více informací a litografické nákresy také v jiném periodiku.

O dva roky později o něm pojednává i v knize o výzkumu křídové fauny, ale tam již nedoplňuje žádné detailnější informace. V roce 1887 Frič věnoval odlitek fosilií Britskému přírodovědeckému muzeu v Londýně a britský paleontolog Richard Lydekker díky podobným fosiliím ve sbírkách brzy rozeznal jejich příslušnost ke skupině Pterosauria.

Když pak v roce 1888 vyšel „Katalog fosilních plazů a obojživelníků“ z muzejních sbírek, původní Cretornis byl již zařazen do „odpadkového“ rodu Ornithocheirus, a to ještě s poněmčeným druhovým jménem hlavatschi. V roce 1905 Frič tuto změnu akceptoval a provedl podle ní i opravu rekonstrukce podoby kostí přední končetiny.

Po další století se pak na choceňského ptakoještěra pohlíželo jako na blíže neurčitelného zástupce rodu Ornithocheirus, čeledi Ornithocheiridae nebo jen skupiny Pterosauria. Objevil se dokonce názor, že by mohlo jít o pteranodontida, tedy blízkého příbuzného slavného rodu Pteranodon ze Severní Ameriky.

Teprve v roce 2010 však ruský paleontolog Alexandr Averianov přišel s teorií, že mohlo ve skutečnosti jít o zástupce čeledi Azhdarchidae (vývojově vyspělé skupiny ptakoještěrů, do které patří i později žijící obří rody Quetzalcoatlus, Hatzegopteryx nebo Arambourgiania).

Tento názor potom částečně doložil i ve vědecké studii z roku 2015, kterou sepsal spolu s českým paleontologem Borisem Ekrtem. V ní bylo českému ptakoještěrovi znovu přiděleno nyní již přesnější vědecké jméno Cretornis hlavaci a bylo stanoveno, že jde o zástupce nadčeledi Azhdarchoidea (nikoli čeledi Azhdarchidae).

Nejbližším známým příbuzným našeho pterosaura je severoamerický druh Montanazhdarcho minor, žijící zhruba o 18 milionů let později. Kretornisové byli tedy menšími zástupci azdarchoidů, létajícími v období geologického stupně turon (před 94 až 90 miliony let) nad lagunami a pobřežími ostrovů v mělkém šelfovém moři na území dnešních východních Čech.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.

Autor:

Nejčtenější

Alza to zase zkouší. Zákazníkům do košíku „tajně“ přihodí nechtěné věci

Stačí chvilka nepozornosti a obchod vám do košíku přidá něco, co jste si...

Před odesláním objednávky v e-shopu si dobře zkontrolujte obsah košíku. Je možné, že vám tam bez vašeho vědomí něco...

Alza dostala pokutu za přidávání zboží do košíku. A není jediná

Česká obchodní inspekce pravomocně rozhodla o udělení pokuty pro společnost...

Společnost Alza.cz bude muset zaplatit 150 tisíc korun za to, že zákazníkům přidávala do košíku zboží, na které sami...

Známe tvář mrtvé dívky z obleženého Tábora. Kdy zemřela, napověděla mince

Zrekonstruovaná podoba dívky (18 až 19 let) nalezené ve společném hrobě v...

Téměř 400 let ležela v zapomenutém společném hrobě, než její pozůstatky při stavbě rodinného bazénu náhodou objevili. V...

Vyzkoušeli jsme nejlepší způsob, jak sledovat televizi. Poradíme i vám

Test set-top-boxů pro televizi přes internet

Nezajímá vás kdy pořad jde, ani kolik je v něm reklam. Pustíte si jej kdykoli během i po odvysílání a reklamní bloky...

Poslechněte si vítr na Marsu. Je to první nahrávka zvuku z této planety

Jak zni vitr na Marsu

Sonda InSight, která na konci listopadu přistála na Marsu, poslala vůbec první nahrávku zvuku z této planety.

Další z rubriky

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Homeopatie není vědecká, shodli se v Rozstřelu protivníci. Proč jí lidé věří?

Farmaceut Tomáš Cikrt (vlevo) a homeopat Jan Matyáš v diskusním pořadu iDNES.cz...

Účinnost homeopatie není podložena klinickými studiemi, říká EASAC. Přesto jde stále o velmi oblíbenou alternativní...

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Najdete na iDNES.cz