Radioaktivní materiál z Fukušimy nebude mít podle všeho žádný zdravotní dopad na obyvatele, kteří nežili za humny elektrárny. Bez následků ale nezůstal. "Po havárii jsme zaznamenali enormní nárůst registrací blogů a nových komentářů ohledně nebezpečné situace v Japonsku," říká Vít Vrba, šéf firmy Westcom, která provozuje projekt Webnode pro snadnou tvorbu webu.
Po nějaké době se ukázalo, že nejlepším zrcadlem zájmu bude mikroblogovací síť Twitter. Její uživatelé během prvního měsíce napsali 500 milionů zpráv o katastrofě ve Fukušimě. Ve Westcomu začali (pomocí Google Realtime) monitorovat tweety z celého světa na slova jako Fukušima či radioaktivní mrak.
Brzy se ukázala jedna poměrně nápadná souvislost. "Intenzita tweetů dramaticky roste, jakmile se radioaktivní mrak přiblíží k danému státu, nebo je přímo nad ním," říká Vrba. Nejjasnější je trend u Severní Ameriky a Evropy, kde je internet dostupný všem obyvatelům. Údaje zpracovala česká firma do podoby jednoduché animace, která zobrazuje intenzitu provozu na internetových sítích zároveň se šířením radiace z Fukušimy v zemské atmosféře.
Jak radioaktivní mrak z Fukušimy ovlivnil sociální sítě
Mikroblogeři křičí "Vlk!"
"Asi nejzajímavějším poselstvím naší statistiky je, jak rychle se informace šíří," říká technický ředitel Westcom Ondřej Kratěna. Jak mrak dorazí nad danou zemi, hned se o tom na sociálních sítích začne debatovat, a to bez zpoždění obvyklého u informací šířících se přes běžná média.
Ukazuje se také, že sociální sítě nemají zcela dobrý odhad týkající se důležitosti zprávy. "Intenzita provozu neodpovídá míře skutečného nebezpečí," upozorňuje Kratěna. Dopad radioaktivity z Fukušimy na Evropu či Ameriku totiž odborníci svorně považují za zanedbatelný. Uživatelé sociálních sítí se tím od svých komentářů ovšem odradit nenechali.
"Ale i když třeba to náš výzkum nezmění, snad by mohl přispět k něčemu jinému," říká Kratěna a vysvětluje: "Nad grafikou si snad leckdo uvědomí, jak je celý svět propojený, jak rychle doputuje vítr z Japonska k nám."
