Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vítězné tažení bez samců. Račí klony jen tak nezastavíme

aktualizováno 
Vědci přečetli genom prvního raka. A vybrali si druh, který je na černé listině Evropské Unie a nezdržuje se se samci.

Rak mramorovaný odchycený ve volné přírodě v jižním Německu. | foto: Chucholl C. CC-BY-NDCreative Commons

Rak mramorovaný je v Evropské unii na obrazně řečeno „černém seznamu“ nepůvodních druhů. Panuje vážná obava, že by mohl vytlačit a nahradit původní evropské druhy. Přesto je dosti pravděpodobné, že se tento druh zrodil právě v Evropě.

Němečtí biologové si ho všimli v druhé polovině 90. let, kdy je na ně upozornil jeden amatérský chovatel. Ukázalo se, že rak se dokáže v příznivých podmínkách extrémně rychle rozmnožovat. A to díky „triku“, který už známe od jiných druhů živočichů, ale u raků jsme ho předtím nepozorovali; raci mramorovaní se totiž rozmnožují se bez sexu, tzv. partenogenezí.

Jak k této schopnosti přišli, nevíme jistě. Z nějakého důvodu nám neznámý „praotec“ či „pramatka“ rodu vyprodukovali spermii či vajíčko obsahující dvakrát více DNA, než je normální (tj. měla dvě sady chromozomů jako normální buňky v našem těle a ne jednu jako obvykle mají buňky pohlavní). Možná v jednom z vajíček došlo k chybě kvůli změně teploty vody, která u raků ovlivňuje dozrávání vajíčka, kdo ví.

Následovalo oplození, v jehož důsledku vzniklo vajíčko s DNA jednoho a půl raka. Shodou okolností výsledná DNA byla funkční a vznikla tak nová varianta původně floridského druhu. „Prarodiče“ raka mramorovaného zřejmě pocházeli z poměrně od sebe vzdálených populací, naznačuje výsledek sekvenování jejich genomu, který vyšel na začátku letošního února v časopise Nature Ecology and Evolution.

Z výsledku bohužel není jasné, jak druh získal svou nejzvláštnější schopnost, tedy asexuální rozmnožování. Račí DNA známe jen málo (žádný jiný druh osekvenován zatím nebyl), a tak ani není zatím zcela jasné, co bychom měli vlastně hledat. Každopádně už víme, jaký měla genetická změna výsledek: „Tito raci velmi rychle pohlavně dospívají, mají ohromné snůšky, doslova se nezdržují vytvářením samců a k osídlení nového životního prostoru tak stačí jeden jediný jedinec,“ říká biolog Adam Petrusek z Přírodovědecké fakulty UK.

Proč sledovat račí sex

V blízké době zřejmě těžko zastavitelný vzestup „panenské“ varianty raka mramorovaného má alespoň jednu malou vědeckou výhodu: možná by nám pomohl pomoci odpovědět na otázku, k čemu je sex. Pohlavní rozmnožování vyžaduje přítomnost samců, kteří - jak ukazují celé řady případů z biologie, nově včetně raků mramorovaných - přitom vlastně nejsou zapotřebí. Proč na ně vlastně většina organismů „plýtvá“ cennými zdroji?

Dnešní biologie velmi zjednodušeně předpokládá, že sex je výhodný v proměnlivém světě. Zvířata, která se „klonují“, jsou si natolik podobná, že by všechna snadno mohla padnout za oběť třeba nové nemoci, parazitovi atp. Pohlavní rozmnožování pravděpodobnost takové katastrofy snižuje, protože si zdaleka tak podobná nejsou, a existuje tak podstatně vyšší pravděpodobnost, že někteří jedinci budou vůči nové hrozbě odolní.

Ale to notně zjednodušujeme velmi složitou problematiku. Protože se evoluce nemůžeme zeptat, nezbývá než zpětně odvozovat její postup pozorováním. V tomto ohledu tedy jeden další studijní druh navíc nemůže rozhodně uškodit.

Odkud jsou?

Přestože jeho sexuálně se rozmnožující příbuzní pocházejí z Floridy a Georgie, nový „typ“ se objevil v druhé polovině 90. let  mezi akvaristy v Německu, kteří si také jako první všimli jeho zvláštního způsobu rozmnožování (pro úplnost doddejme, že nepohlavní rozmnožování bylo vědecky popsáno v roce 2003).

Na první pohled se tak zdá logický odhad, že druh vznikl právě v Německu, nejspíše v akváriu neznámého chovatele. Ale nevíme to jistě. Protože s raky mramorovanými se čile obchoduje, ke zrození druhu mohlo dojít jinde, např. v USA. Případně druh také mohl vzniknout v přirozeném prostředí. Ve volné přírodě se sice „neposkvrněné početí“ raka mramorovaného před jeho náhlým zjevením v německých akváriích pozorovat nepodařilo, ale to není důkaz; dokonale světové račí populace popsány zatím nejsou.

Ovšem od začátku 21. století už biologové tohoto raka pozorují ve volné přírodě častěji, než by si přáli. Objev asexuální formy raka mramorovaného hlásí Německo, Slovensko, Chorvatsko, Ukrajina, Maďarsko, Rumunsko a bohužel také Česko. Mimo Evropu se objevil například v Japonsku či na Madagaskaru. Zatím se také nezdá, že by se jeho postup podařilo v brzké době zastavit, a to ani v klimatických pásmech, kde se tento původně teplomilný druh dříve nevyskytoval. V zimě sice nerostou a nemnoží se, ale to nárůst jejich populace jen zpomalí.

K rychlému úspěchu nového druhu přispívají i lidé. „Opravdu se snadno množí, a tak se chovatelům snadno může stát, že jich brzy mají plná akvária,“ říká Adam Petrusek a pokračuje: „Nu, a pokud se takoví chovatelé nerozhodli je je nějak humánním způsobem usmrtit - já bych doporučoval například dát je do mrazáku - dost možná je napadlo vypustit raky do přírody.“

Zřejmě to se stalo i v Praze, kde se raci mramorovaní objevili v jednom z jezírek na proseckém sídlišti. V daném místě se je sice po zimě už nepodařilo znovu objevit, navíc tu proběhl i pokus o likvidaci raků vápněním, ale to podle Petruska není záruka, že z místa zmizeli: „Nezdá se mi, že by zrovna z těch dvou míst, kde o nich v České republice víme, snadno šířili dále, ale rozhodně nemohu vyloučit, že jsou u nás už i na jiných místech.“

V Evropě hrál a zřejmě bude i nadále hrát roli fakt, že jde o oblíbené akvarijní zvíře. I přesto, že je druh od roku 2016 na evropském tzv. invazních druhů, obchoduje se s ním dále a koupit ho není problém.

V jiných částech světa mohou v šíření sehrát i „přízemnější“ motivy. Zmíněný článek v časopise Nature Ecology and Evolution mimo jiné popisuje na poměry raků doslova bleskové šíření druhu na Madagaskaru. Tento tropický ostrov má pro raky příznivější podnebí než Evropa a také dostatek fanoušku. Někteří místní obyvatelé si tento rychle se rozmnožující a nenáročný druh podle vědců nasazují do rýžových polí jako dobrý bílkovinový „doplněk stravy“. To je v chudé zemi motivace, která snadno přebije ekologické ohledy na původní račí druhy.

Autor:


Nejčtenější

Vědci objevili pod zemí biliardy tun diamantů, ale nedostaneme se k nim

Diamanty značky Diamonds International Corporation

V litosférickém podloží Země odhadují vědci tisíce bilionů tun diamantů. Zaměřili ho pomocí zvukových vln. Dodávají...

Stíhačka Su-57 je podle některých ruských médií drahá a zbytečná hračka

Su-57

Ruské letectvo nenakoupí stíhačky páté generace Su-57, uvedl Vladimír Guteněv, člen expertní rady Státní dumy pro...



Má hořet půl století jako františek. Jaký reaktor si přeje Bill Gates

Schéma reaktoru TWR-P s tepelným výkonem 600 MW, který by TerraPower měla...

Společnost TerraPower, v jejíž správní radě sedí zakladatel Microsoftu, se konečně přiblížila možnosti stavby reaktoru,...

Atomový řezník připravoval v SSSR půdu civilním proudovým strojům

Iljušin Il-28

Mezi významné bojové letouny studené války patří taktický bombardér Iljušin Il-28. Ten se stal prvním sovětským...

Astronauti ohřáli Měsíc i pod povrchem. A NASA o tom ztratila záznamy

Zaprášený skafandr Harrisona Schmitta během letu Apollo 17

Detektivní pátrání po ztracených páskách pomohlo najít zatím nejlepší vysvětlení zajímavé otázky, proč v místech...

Další z rubriky

Jste pro letní a zimní čas, nebo ne? ptá se EU v dotazníku

Letní čas se může prodražit, ale dal vzniknout novým povoláním. (ilustrační...

V létě o hodinu dopředu, v zimě zase zpátky. Časový posun je zejména v severských zemích velké téma a nyní se jím...

KVÍZ: Poznáte, co je na fotce? Pod mikroskopem se objeví šílené detaily

Microcosmos (Brandon Broll)

Mikroskop dokáže dát odpovědi na nejrůznější otázky. Také umí nabídnout úplně nový pohled na svět kolem nás. Schválně,...

Astronauti ohřáli Měsíc i pod povrchem. A NASA o tom ztratila záznamy

Zaprášený skafandr Harrisona Schmitta během letu Apollo 17

Detektivní pátrání po ztracených páskách pomohlo najít zatím nejlepší vysvětlení zajímavé otázky, proč v místech...

Najdete na iDNES.cz