Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Raketa zničila letadlu řízení. Piloti dokázali nemožné a přistáli

aktualizováno 
Povstalci v Iráku použili řízenou střelu k útoku na civilní letadlo přepravující poštu. Tlak hydrauliky byl na nule a stroj se dostal do nebezpečné křivky. Pilotům se ale podařilo nemožné...

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo) | foto: ČT

V listopadu 2003 už byl Bagdád oficiálně pod kontrolou americké armády, nicméně násilí, odboj a terorismus jsou zde stále na denním pořádku. Bagdádské letiště je proto přepečlivě střeženo. Přesto nemají piloti právě startujícího poštovního letadla společnosti DHL zrovna pocit bezpečí a lehkosti.

"Je to zvláštní pocit," přibližuje kapitán Eric Gennotte. "Dokud nedosáhnete výšky deset tisíc stop, cítíte, že na vás číhá nebezpečí."


Letecké katastrofy - dokument

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)Tento článek vychází z kanadské dokumentární rekonstrukce Mayday, kterou vysílá Česká televize pod názvem Letecké katastrofy. Článek připravujeme ve spolupráci s ČT.

Většina fotografií v tomto článku pochází právě z dílu Útok na poštovní letadlo(Attack Over Baghdad). Na ČT1 jej můžete sledovat v úterý 11. 12. od 20:00.


Nečekaně dramatické interview

Po dvouměsíční operaci, která dala v květnu 2003 Američanům (deklarovanou) kontrolu nad Irákem, následovaly měsíce a měsíce bojů proti povstaleckým skupinám. Ty z bývalých muničních skladů nakradly velké množství zbraní a útoky na vojáky i civilní obyvatelstvo se snaží o destabilizaci už tak ošemetné situace v zemi.

O jedné takové skupině píše Claudine Vernier-Palliez, reportérka francouzského týdeníku Paris Match. Včera si domluvila s jejím velitelem schůzku a dnes, 22. listopadu 2003, se s Abú Abdalláhem, jak si záhadný muž říká, má setkat znovu. Spolu s fotografem chce Claudine napsat reportáž o záměrech teroristů. Brzy ráno tedy vyrážejí v doprovodu ozbrojenců na neznámé místo za městem. Ze strany teroristů šlo v podstatě o PR - novináři je měli nafotit se zbraněmi.

"Dorazili jsme na pole, kde stála ostatní auta a mezi nimi vůz s korbou. Muži vystoupili a zpod větví u silnice vytáhli ukryté zbraně a rakety. Naložili je do vozů a Jerome nafotil záběry, které jsme chtěli," líčí Claudine. Tím to ale nekončilo. Ab´Abdaláh se chce předvést: "Teď přijde útok na letadla."

"Tohle je SAM 14. Nemáme jich moc, ale dnes bychom měli použít tuhle. V minulosti se už osvědčila," vychloubají se teroristé a poukazují na své údajné úspěchy. Novináři si mysleli, že se pouze naprázdno vytahují. Vzápětí se ale muži chystají k akci, auta jsou připravena pro náhlý odjezd, teroristé vyhlížejí kořist... A novináři si uvědomují, že se ocitli v pasti. Tohle není reportáž, o kterou stáli. S hrůzou sledují, jak nedočkaví ozbrojenci prožívají akci. Dokonce si ji sami natáčejí - nahrávku pak pošlou médiím.

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)

Teroristé vidí dalekohledem vzlétající letadlo. Střelec pečlivě zamíří a poté odpaluje teplem naváděnou střelu země-vzduch SAM 7.

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)

Nebezpečná rutina

Totéž ráno se připravuje k odletu z bagdádského letiště i Airbus 300 přepravní společnosti DHL. Ta zajišťuje poštovní služby pro spojeneckou armádu a do irácké válečné zóny léta s poštou dvakrát denně.

 Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)

Bagdádské letiště i jeho okolí je přísně střeženo americkými vrtulníky Black Hawk. Řízení letového provozu má na starosti australské vojenské letectvo.

Letu velí belgický kapitán Eric Gennotte, je mu 38 a hlavním pilotem Airbusu A300 je teprve rok. Druhého pilota mu dělá mladý, teprve devětadvacetiletý Steve Michielsen rovněž z Belgie. Nejstarším a nejzkušenějším členem posádky je pak palubní inženýr Mario Rofail ze Skotska.

DHL létá do Bagdádu už půl roku a nic neobvyklého se zatím nepřihodilo, přesto si podle kapitána velmi dobře uvědomovali, že ačkoli letiště je málem oázou klidu, kolem zuří válka.

Navádějí svůj 24 let starý letoun ke startu a vědí, že až do 3 000m výšky jim hrozí útok. Jistě, zatím se to nikdy nestalo, ale je známo, že teroristé zbraněmi země-vzduch disponují.

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)

Zásah!

Přesto výbuch všemi na palubě otřásl. Obrazně i doslova. Letadlo se prudce naklonilo doleva a kabinou se rozezněl poplach. "Ztratili jsme zelenou a žlutou!" varuje kolegy záhy palubní inženýr.

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)

Zelená, žlutá a modrá - to jsou barvy, které v letadle označují tři hydraulické systémy. Na hydraulice je ve velkých letadlech závislé veškeré řízení. Kapalina nyní nenávratně unikala a tlak se okamžitě snížil pod kritický bod. Piloti ztráceli možnost letadlo řídit.

"Moje prvotní reakce byla, že se musí něco udělat," vypráví druhý pilot. "Zeptal jsem se kapitána, co s tím. Čekal jsem nějaké návrhy. A on řekl, že se musíme vrátit." To ale nebude nikterak jednoduché. Bez jednoho hydraulického systému se letadlo řídit dá, možná i bez dvou, ale... "Modrá je na nule!"

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)


"Veškeré postupy, které jsme za ta léta nacvičili, byly tím pádem k ničemu," shrnuje zoufalou situaci pragmaticky Mario. "Bylo zapotřebí zachovat klid a zapojit obyčejný rozum. Spolehnout se můžete nejvýš na svou zkušenost, žádný návod tu totiž neexistuje."

Fugoidní cyklus

Když v roce 1985 obletěla svět zpráva o nejhorší katastrofě letadla v historii, odborníci z celého světa si uvědomovali, v jak bezvýchodné situaci se nacházeli piloti, kteří přišli o možnost řídit letadlo. O čtyři roky později stejné výzvě čelili piloti letu UA 232, při nouzovém přistání zahynulo 110 lidí.

Obě nehody měly společného jmenovatele - letadlo bylo neovladatelné, řízení nefungovalo. Výsledkem je typická křivka letu zvaná fugoid. V ní letadlo letí prudce dolů, a tak nabírá rychlost. Rychlejší proudění vzduchu kolem křídel znamená i vyšší vztlak, což letadlo postupně obrátí k vzestupu. Vzestup pochopitelně letoun zpomalí, ten začne klesat a bludný kruh se uzavírá.

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)

Létat se strojem v takovém stavu se nikde neučí. Kapitán přesto sáhl po jediné možnosti, kterou měl - může měnit tah motorů. Dobře ale ví, že přistát se tak zatím nikomu nepovedlo.

Posádka zjistí, že když sníží tah, příď se sklopí a stroj nabírá rychlost. A když výkon zvýší, příď se zvedne a začnou stoupat. Musí ale přesně vysledovat, kdy je třeba plyn přidat a kdy ubrat. Jako by toho nebylo málo, zasažené levé křídlo má vyšší tření než nepoškozené pravé, což způsobuje nebezpečný náklon.

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)

Museli tedy nejen zvyšovat a snižovat výkon, aby vyrovnali svislé výkyvy, ale také neustále udržovat vyšší tah levého motoru, aby kompenzovali ztrátu vztlaku poškozeného křídla.

Pod kontrolou?

Po nekonečných minutách opatrného přidávání a ubírání plynu jednotlivých motorů se pilotům podařilo let stabilizovat.

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)


Vědí ale, že to je jenom začátek. Chtěli se co nejdříve vrátit na letiště v Bagdádu, mají totiž strach, že jejich hořící křídlo může každou chvíli povolit. Jejich obavy potvrzuje i pilot vrtulníku Apache, který je má na dohled své termokamery.

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)


Posádka Airbusu se přes věž spojila s pilotem vrtulníku: "Můžete nám vizuálně potvrdit požár na palubě?"

"Ano, špička levého křídla pořád hoří," odpovídá pilot, který letadlo sleduje. Postupně se k němu přidávají i kolegové, snaží se posádce poskytnout alespoň nějaké informace, jiným způsobem jí pomoci nemohou. Později se piloti letu DHL přiznali, že i tato pomoc je malinko znervózňovala: "V rádiu se ozývalo několik lidí najednou. Trochu nás to rušilo."

A piloti se potřebovali maximálně soustředit. Nejenže neustále museli pečlivě a de facto nepřirozeným způsobem měnit tah motorů, museli také klesat a zamířit na ranvej, aby mohli přistát. Tušili, že mají jen jeden pokus.

Podvozek vysunut

Letiště už bylo na dohled a kapitán nařídil vysunout podvozek. Protože nefunkční hydraulika znemožňovala řízené vysunutí, musel Mario kleknout na kolena a podvozek uvolnit klikou. Kola pak do koncové polohy klesla vlastní vahou.

Celé letadlo se však nečekaně zpomalilo. Celková horko těžko udržovaná rovnováha byla tímto krokem natolik narušena, že se příď zvedla a letadlo se nebezpečně zpomalilo. "To by znamenalo konec," kývá hlavou pochmurně první důstojník. "Prostě bychom spadli dolů." Kapitán přidával plyn, jak jen mohl, a stroj se mu podařilo stabilizovat.

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)

Vysunutý podvozek nakonec přispěje k celkové stabilitě letadla, není tolik náchylné  k fugoidnímu cyklu a lépe se ovládá. "Pojďme na to," povzbuzuje kapitán kolegy. Čeká je nejtěžší přistání jejich kariéry.

Jeden pokus

Kromě hydraulické kapaliny unikalo z křídla celou dobu také palivo. Jedna nádrž bude brzo prázdná. To by normálně nevadilo, při přistání není tah motorů klíčový. Tentokrát jsou ale motory jedinou možností, jak pilot může ovlivnit let. Bez paliva by byli ztraceni nadobro.

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)

Věž se připravuje a vyhlásila pohotovost všem pozemním jednotkám. Kapitán se připravuje na přistání. Je ale příliš pozdě. "Ten chlap je moc vysoko," je slyšet v rádiu.

První důstojník Steve kapitána zarazil: "Ještě ne! Potřebujeme dlouhé finále." Také palubní inženýr jej podpořil: "To, co Steve navrhl, nás nakonec zachránilo."

Znamenalo to ovšem přelétnout letiště, letět desítky kilometrů pryč, otočit se a vrátit se mírným klesáním na ranvej. Není jasné, zda palivo vydrží. Také hořící křídlo hrozí, že se každou chvíli pod tlakem proudícího vzduchu zlomí jako párátko. Dlouhé finále je ale zřejmě jediná možnost, na přistání je teď už pozdě, s těžko ovladatelným strojem by se roztříštili o zem.

Sedmnáct mil (27 km) za letištěm piloti začali letoun točit zpět, na přistání. Navzdory všem instinktům nesmějí během přibližování zpomalit, jinak příď poklesne a letadlo se zřítí. Oproti běžné přistávací rychlosti letí o sto kilometrů rychleji. Nikdo netuší, jestli podvozek tak velký nápor vydrží.

Těsně před přistáním, nějakých sto dvacet metrů nad zemí, se do nich opřel boční vítr. Při plné kontrole nad letadlem by to nebyl žádný problém. S omezeným ovládáním to ale mohl být hřebík do rakve. "Uvědomíte si, jak blízko jste smrti," podotkl při vzpomínkách kapitán.

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)

Vychýlili se z kurzu a směřují na vedlejší přistávací ranvej. V příznivém úhlu dosedli na dráhu. Mají ale stále velkou rychlost. Podvozek navíc nevydržel a letadlo se ocitá mimo dráhu, zarývá se do všudypřítomného písku... A naštěstí, po nekonečných vteřinách, konečně zastavuje.

Přežili

Je to možné? Pilotům se povedlo přistát jen pomocí změn tahu motorů. Všichni přežili a opustili letadlo. Hasiči je navedli ven (mimo dráhu mohly být nevybuchlé miny) a pak už se s ostatními přišli podívat, jak jim raketa stroj pocuchala.

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)

Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)


Piloti společnosti DHL dokázali letět a přistát se strojem bez řídích ploch. Jde o první úspěch svého druhu. Předchozí případy poblíž japonského Tokia nebo Sioux City v Iowě skončily smrtí více než šesti set osob. V roce 1989 proto začala NASA hledat způsob, jak se s úplnou ztrátou hydrauliky vypořádat. Výsledkem projektu je systém PCA - "propulzní řízení letadla".

Systém dosahoval výborných výsledků - počítač podobně jako autopilot sám měnil tah motorů tak, aby bylo možné letoun přijatelně ovládat. Přistání s PCA bylo skoro tak bezpečné jako přistání s funkčním řízením. Federální letecké úřad však nakonec od implementace systému do letadel upustil. PCA se totiž uplatní jen ve velice specifických podmínkách... Tehdy pochopitelně ještě nebrali v úvahu teroristické útoky raketou na civilní letadlo.

V budoucnu se tak možná setkáme s aktivními nebo pasivními prvky obrany proti řízeným střelám. Zatím jsou takové systémy nainstalovány v izraelských dopravních letadlech a pochopitelně ve speciálech typu Air Force One.

 Letecké katastrofy (Útok na poštovní letadlo)

Tříčlenná posádka letu DHL obdržela nejvyšší vyznamenání, jaká se v civilním letectví udělují


 

I letecký expert James O'Halloran se domnívá, že je nutné investovat do lepší ochrany civilních letadel: "Dnes už je nevyhnutelné, aby byla do budoucna osobní dopravní letadla vybavena zařízením pro rušení navigačních systémů. Infračervené rušičky zmatou tepelný snímač rakety, zatímco ty laserové dokážou přímým pulsem energie vyřadit navádění střely. Jejich instalaci už zvažují Singapurské aerolinie či společnost Qantas. Samozřejmostí jsou v letadlech, kterými létá britská královna, americký prezident či v letce jordánského krále. Terorismus je smutnou skutečností a bude tu i nadále. Válku s ním sice nelze vyhrát, ale jeho projevy je možné minimalizovat. "

Odkazy





Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Počítačovou evolucí“ vytvořený návrh křídla pro Boeing 777. Podobné uspořádání...
Počítač navrhl křídlo pro Boeing 777. A je už na pohled jiné

Konstruktéři si nechali od počítače od základu navrhnout nové křídlo pro Boeing 777. Výsledný návrh je lehčí než dnešní konstrukce a ve vnitřku skrývá prvky,...  celý článek

Nerost cinvaldit, tedy slída s malou příměsí lithia
Návrat těžby na Cínovec? Co byste měli vědět o českém lithiu

V posledních dnech tak hojně zmiňované zásoby lithia v České republice nejsou sice ze světového hlediska nijak ohromné, ale také nejsou zanedbatelné. A byť jde...  celý článek

StreetDrone One s jedním ze svých tvůrců, Josephem Smithem.
Nejlepší auto na hraní, co jste kdy viděli. Cenou opravdu překvapí

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Na palubce má velké červené tlačítko, které v případě nouze okamžitě odpojí autonomní řízení. Projekt s názvem StreetDrone ONE je malý autonomní elektromobil,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.