Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Utajovaný sovětský raketový stíhač tanků se ve výzbroji dlouho neohřál

aktualizováno 
V Sovětském svazu byl svého času velkým propagátorem raket sám nejvyšší Chruščov a jemu se odporovat nedalo. A tak především díky rozmarům tohoto vůdce zde vznikl exotický raketový stíhač tanků IT-1.

Raketový stíhač tanků IT-1, vyobrazení z uživatelské příručky | foto: archiv autora

Na přelomu 70. a 80. let začala Sovětská armáda používat specifikum v podobě protitankových řízených raket odpalovaných z tankových kanonů, ze kterých se primárně střílela klasická munice. Tyto raketové střely tak můžeme označit za doplňkovou výzbroj některých tanků určenou k protitankovému boji. Ale už dávno před tím vznikaly ve Velké zemi projekty tzv. raketových tanků, u nichž hlavní výzbroj tvořily „pouze“ řízené raketové střely.

Fotogalerie

Raketový stíhač tanků IT-1

Raketový stíhač tanků IT-1
Raketový stíhač tanků IT-1

Zobrazit fotogalerii

Na projektech raketových tanků pracovali Sověti v 50. a 60. letech. Pouze jeden z nich však překročil prototypové stadium, v nevelkém množství byl sériově vyráběn a na krátkou dobu se ocitl ve výzbroji Sovětské armády. Jmenoval se IT-1. Dle definice se však nejednalo o tank, resp. raketový tank, protože jeho hlavní výzbroj byla v podstatě limitována na boj s tanky, zatímco tank musí být schopen boje proti komplexní škále pozemních sil. Jednalo se tedy o stíhač tanků.

Pro dokreslení situace se sovětskými tanky a řízenými raketami je třeba zmínit i odpalovací zařízení protitankových střel Maljutka nesených na věžích. To však skončilo vždy ve fázi neúspěšných zkoušek z důvodu nepraktického navádění těchto střel z tanků (u jiných druhů obrněných vozidel, např. u bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, si naopak Maljutky své místo našly).

Stíhač tanků IT-1

Podobně jako jiné sovětské tankové závody byl v srpnu 1956 pověřen vládním rozhodnutím zahájit vývoj raketového tanku také Uralský tankový závod č. 183 ve městě Nižnij Tagil (v roce 1963 se podnik přejmenoval na Uralský vagonový závod, ale navzdory novému neškodnému jménu zde výroba tanků samozřejmě pokračovala). Šéfkonstruktérem zdejšího projektu, který dostal vývojové kódové označení Objekt 150 (Объект 150), se stal Leonid Nikolajevič Karcev.

Na protitankovém raketovém systému, který se měl stát výzbrojí připravovaného vozidla Objekt 150 a později dostal typové označení 2K4 Drakon, začalo pracovat několik konstrukčních kanceláří, mimo jiné s dlouhou praxí s vývojem protiletadlových raketových systémů. Zadávací specifikace Drakonu požadovala 100% zničení cíle vzdáleného dva až tři kilometry pomocí jedné až dvou raket, střela měla prorážet pancíř tloušťky 250 mm skloněný pod úhlem 60° a do vozidla se mělo vejít 15 až 20 střel.

Raketový stíhač tanků IT-1

Raketový stíhač tanků IT-1

V počátečních fázích projektu se počítalo využít jako platformu pro Objekt 150 podvozek tehdejšího standardního sovětského tanku typové řady T-54/55. Nakonec však použili podvozek v té době připravovaného a o něco většího (především délkou korby) tanku T-62. Jako důvod změny se uvádí určitý nárůst mohutnosti raketového systému .

Na svařované korbě podvozku převzatého z T-62 byla umístěna nová, o poznání nižší litá věž. Posádku vozidla Objekt 150 tvořili tři muži. Řidič měl své pracoviště stejně jako v T-62 v levé přední části korby. Nejvíce prostoru zabíral uprostřed věže a v bojovém prostoru pod ní automatický zásobník raket s výklopným odpalovacím zařízením (před výstřelem se vyklopilo s jednou raketou ze stropní části věže ven), po levé straně tohoto „šelmostroje“ seděl velitel vozidla a vpravo střelec.

Střelec naváděl raketu typu 3M7 na cíl radiovým signálem, její trajektorii sledoval podle svítící stopovky. Minimální dostřel byl v rozmezí 300 až 500 metrů (než se chytne naváděcí signál), maximální 3,5 kilometru. Ten maximální dostřel je podmíněn denním světlem, systém obsahoval i noční zaměřovač, ale ten byl použitelný maximálně do vzdálenosti 900 metrů. IT-1 vezl celkem 15 raket, z toho 12 jich bylo umístěno v automatickém zásobníku. Jako sekundární zbraň sloužil kulomet ráže 7,62 mm (se zásobou 2000 nábojů) lafetovaný v čele věže před velitelem.

Z důvodu opožďování vývoje systému Drakon došlo k předání dvou prototypů Objekt 150 k vojskovým zkouškám až v dubnu 1964. Zkoušky probíhaly až do konce roku a bylo při nich vypuštěno téměř sto raketových střel. Testy dopadly na výtečnou a tak bylo rozhodnuto o zavedení tohoto raketového stíhače tanků do výzbroje Sovětské armády pod označením IT-1, kde písmenné označení - v originále psané ИТ - znamená Истребитель Танков.

Pravděpodobnost zásahu cíle prvním výstřelem (bez uvedení rozměrů cíle, počítáno je s běžným tankem, např. M60 Patton)
Vzdálenost cíleRychlost IT-1
0 km/h20 km/h
Rychlost cíle
0 km/h20 km/h20 km/h
1250 m98 %97 %70 %
2000 m98 %
88 %31 %
2500 m98 %
64 %15 %
zdroj: Ракетные танки, Александр Карпенко

Sériová výroba v Uralském vagonovém závodu dala v letech 1968 až 1970 dle nejoptimističtějších odhadů 220 IT-1. Některé zdroje uvádějí objem výroby mnohem nižší (desítky až kolem jedné stovky kusů). Nejistota v uváděných faktech o IT-1 je dána i tehdejším přísným utajováním všeho kolem tohoto zbraňového systému.

Během operačního užití IT-1 se však projevila jejich nepraktičnost. Ta spočívala především ve specializaci relativně těžkého vozidla na boj pouze s tanky nepřítele, k ničemu jinému se tedy nadalo použít. Proto byla do budoucna dána přednost již v úvodu článku zmiňovaným řízeným protitankovým střelám vypouštěným z kanonů klasických tanků. A tak stíhače tanků IT-1 ve výzbroji dlouho nevydržely, snad do roku 1973, většina jich následně byla přestavěna na vyprošťovací vozidla.

Mezi slabší stránky IT-1 patřila i rozměrnost a hmotnost zbraňového systému, a to nejen samotných raket a potažmo automatického zásobníku raket, ale také naváděcí aparatury, která měla nemalou hmotnost 520 kg (sovětské elektronické součástky se vyznačovaly určitou mohutností - důvod jistě každý zná, nemá cenu zde připomínat dávné nedostatky).

IT-1 ve službě

Raketový stíhač tanků IT-1

IT-1 (odpalovací zařízení je z věže vyklopeno ven, ovšem bez rakety)

Bližší informace o operační službě stíhačů tanků IT-1 jsou do jisté míry rozporuplné. Současné ruské zdroje vykazují větší diference vůči informacím podaným externistou Viktorem Suvorovem, který, když to přeženeme, viděl IT-1 pod každým keřem.

Plánovalo se, že každá sovětská vševojsková armáda a tanková armáda dostane jeden samostatný prapor stíhačů tanků IT-1. Ve skutečnosti zdaleka tolik těch praporů vytvořeno nebylo. Často se uvádějí dva, pravděpodobnější bude existence čtyř, a to dvou u Běloruského vojenského okruhu a po jednom u Přikarpatského vojenského okruhu a Zabajkalského vojenského okruhu.

A jakou mě takový prapor sílu? Například 96. samostatný prapor stíhačů tanků (Běloruský vojenský okruhu) disponoval celkem 28 kusy IT-1, které byly rozděleny do čtyř rot po sedmi kusech. Složení ostatních praporů bylo pravděpodobně stejné, i když s jistotou to tvrdit nelze.



Nejčtenější

Zabil je výbuch ruského tanku v centru Prahy. KSČ ničila životy pozůstalým

Tanky typové řady T-54/55, ten blíž k fotografovi evidentně neschopný pohybu,...

Zatímco na pražské Vinohradské třídě hořel a vybuchoval tank, zmatení ruští vojáci na Václavském náměstí zahájili palbu...

Tento pancíř dá tankistům pocit bezpečí a jistoty. Ale bude to stačit?

SMART PROTech na tanku Leopard 2

Německá firma IBD Deisenroth Engineering (IBD) představila prototyp balistické ochrany SMART PROTech pro obrněná...



Úspěšný start. Sonda míří ke Slunci tak blízko, jako žádná předtím

Úspěšný start rakety Delta IV Heavy 12.8.2018 v 9:31 se sondou Parker Solar...

V neděli ráno se ke Slunci vydala unikátní sonda Parker Solar Probe. Měla by se přiblížit k naší hvězdě podstatně blíže...

Sulfan jako lék? V lidských buňkách možná pomáhá zvrátit stárnutí

Klíč k procesu stárnutí tkví v DNA.

Tým vědců zkoumající jednu z příčin stárnutí oznámil úspěch, a to přímo na lidských buňkách v laboratorních podmínkách....

V noci se dívejte na nebe. Perseidy předvedou pravidelnou podívanou

Perseidy (Irsko, 7. srpna 2009)

Ani letos nás prach z komety Swift-Tuttle nemine a zájemci, kteří vydrží dlouho do noci, se tak mohou těšit na...

Další z rubriky

První Spitfire byl zařazen do služby před 80 lety, druhý o 12 dní později

Supermarine Spitfire Mk.I

Mezi nejkrásnější a nejslavnější letadla všech dob patří bezesporu Supermarine Spitfire. Historie jeho operačního...

Československý transportér TOPAS nechal svůj sovětský vzor daleko za sebou

OT-62 TOPAS

Během studené války patřilo Československo mezi zbrojařské velmoci. Tuzemský průmysl chrlil zbraně jak domácí, tak v...

Zemřela jedna z posledních pilotek druhé světové války. Dodala tisíc letadel

Mary Ellisová (1917 - 2018)

V úterý ve věku 101 let zemřela Mary Ellisová, pilotka, která za druhé světové války pomáhala přepravit letadla z...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz