Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Čeští vědci „udusili“ rakovinu prsu novou látkou. Plánují testy na lidech

  19:00aktualizováno  18. ledna 8:00
Vědci z výzkumného centra Biocev ve Vestci u Prahy dokázali s úspěchem přinutit rakovinné buňky k tomu, aby se zneškodnily. Jednalo se o buňky jedné z nejagresivnějších forem rakoviny prsu Her2. Jejich přípravek MitoTam útočí na mitochondrie buněk. Na lidech by mohl být otestován již letos.

Buňky rakoviny prsu (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Z titulků v novinách by se mohlo zdát, že každou chvíli přijde nějaká výzkumná skupina s „lékem na rakovinu“. Jak je tedy možné, že tato nemoc stále ještě není „vyléčená“, mohli bychom se ptát. Odpověď leží v názvosloví a jeho historii: to, co nazýváme „rakovinou“, je ve skutečnosti nesmírně široká kategorie nádorových onemocnění. Když americký prezident v roce 1971 vyhlásil onu slavnou „válku s rakovinou“ a nasměroval prostředky k výzkumu tohoto moderního zabijáka, nikdo ještě netušil, jak komplexní problém (či spíše série stovek souvisejících problémů) je v dalších desetiletích čeká.

Rakovina není jedna nemoc, ale komplexní skupina různorodých typů nádorů a jejich kombinací

Vědci proto nehledají „lék na rakovinu“, ale spíše látku, která umí ničit konkrétní typ rakovinných buněk.

V sedmdesátých letech 20. století znali lékaři jen jediný onkogen, tedy gen spojený se vznikem rakoviny (neplést s karcinogenem, látkou, která rakovinu vyvolává). V roce 1970 byl objeven onkogen src. Od té doby vědci objevili desítky dalších onkogenů, tumor supresorů, začali popisovat způsob, jakým rakovinotvorné buňky rostou a jak komunikují s okolními buňkami. Ukázalo se, že látky, které jsou účinné proti některým typům rakovin, v jiných případech naprosto nezabírají. To, co v sedmdesátých letech vypadalo jako lítá saň se proměnilo napřed v saň sedmihlavou a poté spíše v tisícové hejno různorodých saní nejrůznějších typů a kombinací. Lékaři proto musí spolupracovat s vědci na identifikaci různých druhů rakovin a vyvíjet léčbu či kombinaci léčby na míru nejen pacientovi, ale i danému typu nádorového onemocnění.

Agresivní rakovina prsu Her2

Práce s názvem „Selektivní zničení respiračních superkomplexů jako nová...

Práce s názvem „Selektivní zničení respiratorních superkomplexů jako nová strategie při potlačování rakoviny prsu typu Her2“ vyšla ve vědeckém časopise Antioxidants & Redox Signaling

Jedním z nejagresivnějších typů rakoviny prsu jsou nádory s vysokou hladinou onkogenu Her2 (Her2high). Tvoří asi pětinu nádorů prsu v ČR a odolává běžně používanému léku Tamoxifen, který byl otestován již v 70. letech. Právě ženám s touto agresivní rakovinou prsu by v budoucnu mohl pomoci přípravek, který vyvinuli čeští vědci z výzkumného centra BIOCEV (společný projekt Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy) ve Vestci u Prahy. Práci, která prezentuje první výsledky laboratorních experimentů, publikoval mezinárodní tým pod vedením profesora Jiřího Neužila ve vědeckém časopise Antioxidants & Redox Signaling (impact factor 7,093). Článek je dostupný on-line (PDF).

Nový přípravek MitoTam je cílený na mitochondrie buněk rakoviny prsu. Měření v...

Nový přípravek MitoTam je cílený na mitochondrie buněk rakoviny prsu. Měření v laboratoři ukázala, že MitoTam zabíjí buňky rychleji, než přípravek Tamoxifen (ze 70. let), z něhož je MitoTam odvozen. Větší obrázek v levém dolním rohu ukazuje akumulaci látky MitoTam (zeleně) v mitochondrii rakovinné buňky (červeně). Modře je zobrazeno buněčné jádro.

Nová látka, kterou vědci v centru BIOCEV testují, se jmenuje MitoTam. Název vznikl spojením názvu původního léku Tamoxifen a slova mitochondrie. Ze střední školy si zřejmě vzpomeneme, že mitochondrie je tzv. elektrárna buňky, tedy organela, která je v buňkách zodpovědná za tvorbu životodárné chemické energie, bez které by buňka nemohla existovat. Proto se na ně vědci zaměřili a v publikované práci dokázali, že zacílením přímo na mitochondrie rakovinných buněk lze účinně zabíjet i buňky, které jsou samotnému přípravku Tamoxifen odolné.

Srovnání výsledků v Petriho miskách po 14 dnech. MitoTam je účinný proti...

Srovnání výsledků v Petriho miskách po 14 dnech. MitoTam je účinný proti rakovinným buňkám s vysokou hladinou onkoproteinu Her2, na které Tamoxifen neúčinkuje.

„Zjistili jsme, že nová látka MitoTam, mitochondriálně cílený derivát protirakovinné látky tamoxifenu, je velice účinná proti nádorovým buňkám rakoviny prsu s vysokou expresí onkoproteinu Her2, proti němuž je původní látka, tamoxifen, neúčinná,“ uvedla Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR, jedna z hlavních autorek studie.

Práce navazuje na patent Jiřího Neužila, Jana Štursy a Lukáše Wernera (první dva jsou uvedeni i mezi autory aktuální studie), který se zaobírá deriváty Tamoxifenu k léčbě nádorů s vysokou hladinou Her2. Profesor Jiří Neužil působí kromě Biotechnologického ústavu AV ČR také na Griffith University v Austrálii, kterážto univerzita se na publikovaném výzkumu rovněž podílela.

Molekulární model látky MitoTam ukazuje, jakým způsobem může tato látka...

Molekulární model vyzby látky MitoTam do struktury komplexu i dýchacího řetězce ukazuje, jakým způsobem může tato látka ovlivňovat tok elektronů

Mikroskopický časosběr ukazuje působení účinné látky MitoTam

Mikroskopie živých buněk v reálném čase ukazuje působení účinné látky MitoTam na mitochondrie rakovinných buněk

Pokusy zatím probíhaly v Petriho miskách a na laboratorních myších. Pro potřeby experimentu byly použity zejména myši kmene BALB-c, které mají potlačený imunitní systém a proto v nich lze vytvořit nádory z lidských rakovinných linií. Tyto myši ostatně patří k nejčastěji používaným živočichům v laboratorních testech.

Nový „lék“ funguje v laboratoři, testy na lidech teprve začnou

Nová látka MitoTam zbaví rakovinnou buňku jejího „dýchacího ústrojí“ a vede tak k řízené smrti této buňky

„Jedním z důvodů, proč je MitoTam velmi účinný proti nádorům prsu s vysokou hladinou onkoproteinu HER2, je vysoká hladina tohoto proteinu v mitochondriích nádorových buněk, což je poměrně překvapivé zjištění,“ vysvětlila Rohlenová. „MitoTam v rakovinné buňce inhibuje komplex I v mitochondriálním dýchacím řetězci, čímž vyvolává produkci pro buňku toxických kyslíkových radikálů. Ve výsledku spouští kaskádu dějů vedoucích k řízené smrti buňky, tzv. apoptóze.“ Zjednodušeně lze tedy říci, že MitoTam efektivně „zadusí“ právě rakovinné buňky s vysokou hladinou proteinu Her2. „Naše další pokusy ukazují i na velice dobrý účinek na další typy nádorů prsu, jako je třeba trojnásobně negativní rakovina prsu, na kterou v současné době není k dispozici specificky cílená léčba,“ dodává Rohlenová. (Poznámka redakce: Na tzv. triple-negative rakovinu prsu, zkráceně TNBC, obvykle nezabírá cílená hormonální terapie a vyžaduje kombinovanou, agresivnější léčbu, než jiné typy rakoviny prsu.)

Mgr. Kateřina Rohlenová, Ph.D., hlavní autorka publikace o nové protirakovinné...

Mgr. Kateřina Rohlenová, Ph.D., hlavní autorka publikace o nové protirakovinné látce, BIOCEV, Akademie věd ČR

Stejný lék by možná mohl fungovat i na jiné typy rakoviny. „Mechanismus účinku MitoTamu, cílený na mitochondrie rakovinných buněk a jejich dýchací řetězec, není závislý na expresi konkrétního onkoproteinu,“ vysvětluje dále Rohlenová. „Z našich výsledků vyplývá, že jde o mimořádně účinnou látku, která by se teoreticky dala použít i na další typy rakoviny.“

Publikovaná studie ukazuje na účinnost nové látky MitoTam jak „in vitro“, tak „in vivo“, tedy jak ve zkumavce, tak i v živých organismech. Na rok 2017 jsou plánovány první klinické testy na lidech. V první fázi testování MitoTamu se bude ověřovat, jestli tato látka není pro lidský organismus toxická. Druhá fáze už počítá s účastí několika desítek pacientů.

Nový přípravek teď čekají klinické testy na lidech, do nasazení v praxi tak zbývá ještě řada let

Podle pravidel musejí následovat ještě další dvě fáze s větším počtem účastníků a mezinárodním přesahem. Do nasazení v ostré praxi tak zbývá - pokud lék ve všech testech obstojí, což nelze nijak předpovědět - ještě řada let. „Dosavadní výsledky ukazují, že MitoTam má velmi dobrou perspektivu stát se účinnou protirakovinnou látkou,“ doufá Rohlenová. Zatím jde tedy nikoli o lék na rakovinu, ani lék na konkrétní typ rakoviny, ale „jen“ nadějnou perspektivu v komplexním výzkumu.

Animace zobrazující rakovinné bujení (ilustrační záběry, archiv):

Aktualizace: Článek jsme rozšířili a doplnili o komentáře autorů studie. Do článku jsme doplnili ilustrace. Doplnili jsme poznámku o TNBC. Opravili jsme jeden z odkazů na článek, který původně vedl na stránku časopisu.

Autor:


Nejčtenější

Vdechl život zapomenuté technologii, na jeho hodiny je pořadník

Moderní digitrony jsou nádherným designovým prvkem.

Historická technologie ve zcela moderním precizním provedení. Digitronové hodiny „Nixie Clock“ Dalibora Farného slaví...

Byl to nejbohatší šlechtic své doby, teď archeologové objevili jeho hrobku

Díváte se na takzvaný radarogram. To je výstup z měření georadarem na profilu...

V následujících dnech se dozvíme, zda tušení týmu českých archeologů, že objevili dosud neznámou hrobku nejbohatšího...



Fascinující paradox: český kutil vyrábí funkční parní stroje ze skla

Skleněné parní stroje z dílny Michala Zahradníka

Michal Zahradník je český sklář osmé generace. Od roku 1991 kromě obvyklých sklářských výrobků ve své dílně vyrábí i...

Eurotank bude německo-francouzský hybrid. Demonstrátor už jezdí a střílí

EMBT je hybrid mezi tanky Leopard 2 a Leclerc

Až 5000 tanků v hodnotě 75 miliard eur by měly dle německých prognóz nakoupit v příštích 20 až 30 letech evropské...

YouTube jako továrna na peníze. Jak na tomto portálu funguje reklama?

YouTube jako továrna na peníze

Vše se točí kolem peněz a na YouTube to není jinak. Jenže když se do reklamního kolotoče zamotají morálka a etika, může...

Další z rubriky

Může „mina“, ve které udeří stovky pístů naráz, vyrábět elektřinu?

Fúzní zařízení společnosti General Fusion

Společnost General Fusion chce vyvinout a prodávat zcela nový zdroj elektřiny. Plánuje k tomu využít velmi nezvyklý...

Umělá inteligence odhadne, kdy zemřete. Lékaři ji začínají používat

Ilustrační fotografie

Chytré algoritmy se zavádějí i do medicíny. Specializovaná umělá inteligence rychle zanalyzuje anamnézu pacienta a...

K nejstarším dinosaurům patří ještěr Jižního kříže, byl malý a rychle běhal

Rekonstruovaná kostra staurikosaura, menšího dravého dinosaura, jehož fosilie...

Takové stáří si člověk ani nedokáže představit. Už před 233 miliony let po planetě Zemi pobíhali vůbec nejstarší...

Najdete na iDNES.cz