Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Přednáška: Jak mozek reaguje na hudbu? Má rád jen celočíselné poměry

  10:00aktualizováno  17:35
Mnohé z našich silných emotivních zážitků jsou spojeny s hudbou. Jak je možné, že dokáže na mozek tak intenzivně působit? A lze působivost hudby vypočítat? Překvapivý pohled na hudební kompozice nabídne Michal Hadrava.

Už od starověku lidé přisuzovali hudbě magickou moc a staří Řekové dokonce věřili, že hudební nástroje se liší svými účinky na lidský charakter. Přestože už od pátého století př. n. l. se lidé snaží této magické moci hudby přijít na kloub, i na prahu třetího tisíciletí je pro nás hudba v tomto ohledu stále záhadou.

Ing. Michal Hadrava

Jeho domovem na Ústavu informatiky AV ČR je Oddělení nelineární dynamiky a složitých systémů. Jak už název oddělení napovídá, předmětem jeho zkoumání je dynamika tzv. “složitých systémů” — tedy systémů, které charakterizuje schopnost přecházet mezi různými (často diametrálně odlišnými) vzorci uspořádání. Příkladem takového systému je mozek, jehož dynamika, tak jak se nám jeví například na EEG, vykazuje přechody mezi celou plejádou různých oscilatorních režimů.

V rámci oddělení se podílí na výzkumu vztahu mezi fyzickým propojením jednotlivých částí mozku a synchronizací jejich aktivace zobrazované pomocí fMRI. Mimo to pracuje pod vedením vedoucího oddělení, Ing. Mgr. Jaroslava Hlinky, Ph.D., na dizertační práci na téma “Modelování hudební tonality a dalších synchronizačních jevů v mozkových sítích”.

Samozřejmě, ne každá hudba na nás působí stejně. Navíc mluvíme-li o působení hudby na nás, máme ve skutečnosti co do činění s pestrým spektrem individuálních pocitů spojených s jednou a tou samou skladbou. Přesto se však zdá, že existují určité obecné principy.

Překvapivým zvratem v moderním neurovědném výzkumu hudby je snaha vysvětlit emoční působení pomocí celočíselných poměrů. Na mozek totiž můžeme nahlížet jako na systém navzájem provázaných oscilátorů, které se s oblibou synchronizují s určitými vnějšími podněty — například zvukovým kmitáním.

A stejně jako my neradi posloucháme disonantní zvuky, které často sestávají z frekvencí tvořících “nepěkné“ číselné poměry, každý oscilátor se jen velmi nerad synchronizuje s vnějším kmitáním v “nepěkném” číselném poměru. Pro představu: jen si zkuste na každé čtyři údery metronomu pětkrát tlesknout tak, aby rozestupy mezi jednotlivými tlesknutími byly rovnoměrné.

Rozcestník

Kde sledovat další přednášky?

Libozvučnost hudebních souzvuků spojoval s “pěkností” odpovídajících celočíselných poměrů frekvencí už bájný Pythagoras. Dojdeme snad za použití výkonných počítačů a sofistikovaného matematického aparátu k podobným závěrům jako Pythagoras, který si musel vystačit s monochordem?

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...



Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Proč chtěl Hitler Svatý grál a archeologie za ČSSR nebyla marxistická

Svastika na archaické řecké keramice (8. století před Kr., Archeologické muzeum...

Jedním z oblíbených triků propagandy a propagandistů je návrat k mýtům a ohýbání historie do podoby, která politickému...



Další z rubriky

Budoucnost lze předvídat. Lékárnice to zvládne lépe než CIA

ilustrační snímek

Co otřese světem v příštích letech, nelze dopředu vědět, ale někdy je potřeba předpovídat. Velký zájem na tom má...

Z bláta do louže. Bisfenol A se někdy nahrazuje jiným jedem

Omezování využití bisfenolu A je obecný trend. Ne vždy se ovšem používají...

Bisfenol A je bezesporu nebezpečná látka a jeho používání by se mělo omezit, domnívá se biolog Jaroslav Petr. Ale...

Tohle astronomové ještě neviděli. Přiletěla první mezihvězdná planetka

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

V naší soustavě už více či méně dobře známe 750 tisíc různých planetek a dalších menších těles. Ale žádný z nich se...



Najdete na iDNES.cz