Turion 64 v testu: špička za rozumné peníze
HP naskočilo do rozjetého vlaku včas - zatímco ostatní váhají s rozjezdem procesorů Turion, v nabídce HP jich najdeme více než dost. A to oprávněně - Turion 64 je procesor, který si své místo na mobilním trhu zaslouží. Zajedno tlačí na ceny - a za druhé nabízí 64 bitů, plus jinak vesměs srovnatelný výkon s procesory Pentium M a Celeron M.
Hned na úvod této recenze, technické specifikace jsou velmi přesvědčivé - a pro recenzenta velmi lákavé. Kéž by každý notebook mohl nabídnout tutéž úroveň standardního vybavení. Posuďte s námi:
Vybalujeme
Černý, kompletně černý design není rušen vůbec ničím. I klávesnice je kompletně černá. Na celý notebook jsou použity (krom bílého popisu kláves) prakticky jen dva odstíny černé. To se bude líbit všem konzervativním uživatelům - i prostě těm, kteří nechtějí poutat svou extravagancí, která se s lety mění v nemožnou přežitost neobvyklých, kdysi "in" barev.
Naopak, snad aby nezapadl v černotě dějin úplně, diody HP Compaq probleskují všemi barvami - ještě že to není "červená, zelená, modrá...pro xxx dost dobrá". Místo červené je zde použita oranžová pro indikaci nabíjení, zelená pro stav napájení a modrá pro bezdrátové adaptéry.
Notebook je mimořadně tenký a příjemný (pro okno s fotem notebooku ve vysokém rozlišení klikněte na zmenšené vyobrazení výše). Již dříve jsme se pochvalně zmiňovali o nových šasi modelových řad HP. Sice se trochu připodobňují ke klasice IBM, ale není od věci občas okopírovat to dobré - a HP se to podařilo. Tenké tělo notebooku s velmi tenkým víkem - to vždy udělá dobrý dojem, a nejenom u mobilních profesionálů, ale v každé běžné aktovce. I okraje víka displeje jsou jen minimální, prostor je zde využit naprosto efektivně. Konstrukce se dvěma západkami a jednou pojistkou je velmi dobrá, chybí zvýšené okraje víka a základny, ale v zavřeném stavu víko i základna těsně doléhají, bez zbytečných "fuků". Příjemné jsou mini-opěrky víka, aby displej nedoléhal těsně na klávesnici - u jiných notebooků se pak objevují nepěkné otisky klávesnice při nošení v těsnějších brašnách.
Práce na něm
Posuvný touchpad je první zajímavost - scrollovací zóna je jasně vyznačena a funguje perfektně, třeba při posuvu stránek v Internetu. Naopak zde trochu chybí třetí prostřední tlačítko myši. Zbývající dvě tlačítka byla na náš vkus poměrně tvrdá. Může to souviset s tím, že celý touchpad je zapuštěn do povrchu opěrky více než je obvyklé a je to pouze náš nezvyk oproti jiným strojům.
Klávesnice je jako víno - a to archivní. Inspirace delším vývojem je zřejmá: lehounce vydělené funkční bloky kláves, samostatné kurzorové pole, všechny klávesy na správných místech a ve správné velikosti - k rozložení není co dodat. Test psaní na této klávesnici i při psaní všemi deseti proběhl nadmíru uspokojivě - oproti stolním klávesnicím je tato klávesnice nesrovnatelně "měkkčí" a jemnější. Někomu možná bude chybět delší zdvih stolní klávesnice, nám se naopak zdálo, že kratší zdvih umožňuje rychlejší psaní. Podobně, namísto ostrého cvakání se ozývá jemné tichounké mini-sepnutí, jak klávesa dosedne - tato zpětná vazba je velmi příjemná pro uši. Díky menšímu zdvihu a jemnější konstrukci někomu ze stolních uživatelů může chybět tvrdé agresivní vedení kláves - pro nás byla klávesnice HP jemnou a vybranou lahůdkou, na které je radost pracovat.
Displej lepší než grafika
Někde se přeci jen šetřilo - namísto "plnohodnotné" grafiky s oslňujícím 3D výkonem a la ATI Radeon X600 či X700, případně rovnou X800, je zde použita vstupní integrovaná grafika ATI Radeon X300, která spoléhá na operační paměť. Grafické jádro X300 je integrováno v čipové sadě ATI Express 200M a ačkoliv se HP snaží klást důraz na zmiňování čipu X300 jakožto samostatného řešení, ve své podstatě se jedná o stejný princip jako integrované grafické jádro v čipové sadě i915 ze sbírky čipů Intel Centrino.
Což ale neznamená, že by se tento čip musel úplně stydět za svůj výkon. Holt si na něm nezahrajete ty nejlepší a nejmodernější hry, ale to snad ani nepožaduje většina uživatelů. X300 vystačí pro rozumnou míru kompromisu mezi pracovním výkonem, cenou a zábavou.
Displej je fascinující - díky 10 stupňům jasu je možné jej regulovat ve velmi širokém rozsahu, podle aktuálních potřeb - a požadované úspory energie. Rozlišení 1400 x 1050 bodů notebook automaticky posouvá do vyšší třídy, která se může spolehnout, že na nezájem uživatelů nezajde: velká plocha a ostrý obraz na 15palcové úhlopříčce jsou jednoznačné plusy.
Periferie za jedna
Co více si lze od notebooku přát na rozhraních, nežli to, co nabízí HP? Začněmě tím, co mu chybí: nepotkali jsme infračervené rozhraní, oproti jiným modelům HP nenabízí starší sériový ani paralelní port, z těch velmi neobvyklých tu není digitální DVI výstup pro displeje. Namísto dvou pozic PCMCIA je využita pouze jedna - a druhá zůstává neobsazena, v jiných modelech zde může zřejmě příjít ke slovu například čtečka karet Smart. Též notebooku chybí třetí audio konektor.
Co vše však notebook má? Více než dostatek všeho ostatního - pro Skype je tu mikrofon pod displejem (pracující přes zvukový čip Conexant), rozhraní Bluetooth třeba pro bezdrátové vysokorychlostní spojení EDGE odzkoušené na jedničku s Nokií a se službami T-Mobile. Bluetooth se může pochlubit softwarem Widcomm ve verzi 4.0.1.900 a hardwarovým adaptérem Broadcom v aktuální verzi specifikace Bluetooth (HCI/LMP verze 1.2). Do profilů tak již patří jak klávesnice/myši, zpracování obrázků, přístup k tiskárně tak i sluchátkový profil.
Zasloužené pozornosti se u nás těšil i bezdrátový adaptér s podporou 2,4GHz standardů b/g společnosti opět Broadcom. Kdo by si stěžoval na absenci Intelu, když Broadcom nabízí v mnoha ohledech adaptér, který jej překonává. Trio adaptérů Broadcom doplňoval gigabitový čip Broadcom Netlink, který si popovídal na síti bez nejmenších problémů i se staršími 10 a 100 Mbit. U modemu nás zarazila zapnutá volba "Před vytáčením čekat na oznamovací tón", která na českých linkách znamená (díky jinému tónu než očekávanému), že se ani nezačne vytáčet.
Na rozdíl od akumulátoru, paměti, dokovací stanice a pevného disku je zcela nemodulární vestavěná optická mechanika - tu nelze vyměnit za jiný modul ani si jejím vyjmutím ušetřit váhu notebooku. Na druhé straně, vzhledem ke spektru možností této DVD+/-R/RW dvouvrstvé mechaniky podporované software Intervideo DVD Creator a Sonic Record Now, nelze požadovat příliš!
Biometrika v ostrém provozu
Nejméně obvyklým v přehledu čipů je AuthenTec Inc AES 2501 - ten se stará o načtení otisků prstů - a jejich následnou autentifikaci přebírá software Credential Manager. Jako by se všechny větší značky najednou cítily osloveny biometrií - je pravda, že pouze přejet prstem po senzory a přihlásit se do Windows je velmi příjemné a praktické (a dokonce to i funguje, levý palec mi to za pravý prostředníček neuzná, i když jiné prsty občas ano - ale musí se jednat o vlastní, cizí zdvořile, ale sebejistě zamítá hned). Nutno však varovat před přílišným nadšením - spoléhat pouze na biometrii je ošemetné, tuto technologii lze ošálit. Ideální je tak kombinace hesla - plus otisku prstu.
Turion 64 pod lupou
V běžném nenáročném provozu je nový Turion 64 fantastický společník (jeho obsáhlejší popis naleznete v tomto článku - nové okno). Jeho chlazení je teplotně řízené a pokud není naprosto vytížen, zapíná se sporadicky - a i potom je příjemně tiché, ševelí na pozadí (žádný start letecké turbíny). Někteří fajnšmekři namítnou, že je příjemnější poslouchat stabilní zvuk větráku, který posléze ignorujete, než zapínající se teplotně řízené chlazení - nám to nevadilo a při běžném psaní ve Wordu pozdě v noci bylo velmi lahodné ticho.
Velmi citlivě reaguje Turion 64 na nastavení úsporných mechanismů Windows XP. Plynule je schopen přepínat od 798 MHz do 1,8 GHz, což se patřičně projevuje na výdrži - i na výsledcích testů. Procesor ve verzi ML-34 je tak pro maximální výkon na zásuvce vhodné provozovat s nastavením "Vždy zapnuto", na akumulátory je vhodné zvolit variabilnější mechanismy - například "Přenosný počítač", který umožňuje plynulou regulaci dle potřeby. V tomto ohledu je na tom AMD Turion 64 - v podání nx6125 - lépe než mnoho notebooků s čipy Centrino.
Srovnání se sadou Centrino se nelze ubránit ani v jiném aspektu - kdo by měl strach, že Turion 64 je nekompatibilní či nestabilní, či jinak problematický, musíme jej ujistit, že není nejmenší důvod k podobné nedůvěře. Notebook byl naprosto stabilní i v nejnáročnějších testech a při dlouhodobém zatížení.
Škoda přeškoda, že Windows XP zatím nejsou schopny naplno využít předností, které Turion 64 skýtá - především pokud jde o podporu 64 bitových instrukcí a možností ještě vyššího výkonu. Prakticky si tak nyní uživatel kupuje Volvo s opcí na Porsche, jakmile se objeví lepší verze volantu...
Shrnutí prvních dojmů
Tenký (31 mm), lehký (2,7 kg) a výkonný (Turion 64) notebook nás potěšil. Výborný dojem kazí prakticky jen integrované grafické jádro - a i to je v rámci své třídy na slušné úrovni. Bližší testy výkonu a srovnání se současnými notebooky se sadou Centrino přineseme v nejbližších dnech. Prozatím můžeme shrnout naše dojmy z práce s notebookem: velmi uspokojivý pocit - chvílemi až na hranici radosti (z práce). Třeba, když se poprvé přihlásíte pomocí prstu do Windows nebo když si otevřete Excelovskou tabulku na celé ohromné ploše obrazovky - a kdykoliv, když se můžete spolehnout na výkon 64 bitů na Vaší straně, bez nutnosti jít si pro špunty do uší a azbestové rukavice, naopak s možností pustit si velmi tiše v nočních hodinách oblíbené CD. Výrazně slabší stránky notebook nemá - negativa zmíněná výše náš celkově pozitivní dojem zvrátit nemohou. Proto můžeme notebook v předstihu doporučit - a pevně věříme, že se po provedení kompletních testů a srovnání náš názor nezmění. (Předběžné výsledky dávají tušit, že ne!)
Oficiální specifikace a aktuální cena převzaty ze serveru hpmarket.cz
HP Compaq nx6125 Business Notebook
Celkem bez DPH: 33 981 Kč
Celkem s DPH: 40 437 Kč
