Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Dosud neviděné Rembrandtovo dílo vzniklo uměle na 3D tiskárně

  18:08aktualizováno  18:08
Minulé úterý bylo v Amsterdamu představeno dosud neviděné dílo legendárního nizozemského umělce Rembrandta van Rijna. Nejedná se přitom o dávno ztracený obraz, který byl dnes konečně nalezen, ale o zcela nové dílo - jen za ním nestojí dávno zesnulý malíř, nýbrž statistická analýza, algoritmy a 3D tisk.

Za celým projektem nazvaným The Next Rembrandt stojí reklamní pracovník Bas Korsten a jedná se vlastně o reklamu finanční společnosti. Do ambiciózního pokusu se však zapojila dvě nizozemská muzea, Technologická univerzita Delft a také Microsoft, který poskytl pomoc s datovou analýzou. A dat ke zpracování bylo zřejmě opravdu hodně.

Nejdříve ze všeho totiž tým naskenoval ve vysokém rozlišení všech 346 obrazů, které Nizozemec namaloval. Jednalo se navíc o 3D skenování, aby byla zachovaná i „hloubka“, tedy jednotlivé vrstvy barev. Všehovšudy vzniklo celkem asi 150 GB dat. Následovala analýza, kdy se zkoumal Rembrandtův styl pixel po pixelu. Vzhledem k tomu, že většinu umělcova díla tvoří portréty, analýza hledala vzorce i v tom, jak Rembrandt kreslil lidský obličej.

Zkoumala proporce, vzdálenosti mezi jednotlivými obličejovými rysy, jeho stínování nebo třeba tvar očí. Cílem bylo „pochopit“ Rembrandtovy postupy a způsob malby a nechat pak počítač vytvořit zcela nový obraz. Takový, jako by namaloval sám autor, kdyby byl ještě naživu.

Celé dílo nizozemského umělce bylo naskenováno včetně údajů o hloubce. Ty pak...

Celé dílo nizozemského umělce bylo naskenováno včetně údajů o hloubce. Ty pak byly využity při 3D tisku, aby nový obraz mohl být složen z vrstev a vytvořit tak iluzi tahů štětce.

V naskenovaných obrazech algoritmy hledaly vzorce v zobrazených tvářích a...

V naskenovaných obrazech algoritmy hledaly vzorce v zobrazených tvářích a oblečení. Ať už ve vzdálenostech jednotlivých obličejových prvků, tak třeba u tvaru oka.

Z důkladného prozkoumání vyšlo týmu jako nejvhodnější - vzhledem k původním obrazům - nechat algoritmus vytvořit portrét muže, bělocha, starého 30 - 40 let, s vousy, oblečeného v černém, s bílým límcem, kloboukem, natočeného doprava.

S tímto cílem začalo vytváření nového portrétu, které systému zabralo přes 500 hodin. Digitálním souborem, skládajícím se z více než 148 milionu pixelů, však projekt nekončil, zbývalo ještě dostat obraz přímo do rámu.

Zde přišly k užitku naskenované „topografické mapy“ reálných obrazů, které věrně zachycovaly tahy Rembrandtova štětce. Nově vytvořený obraz měl totiž působit jako reálné Rembrandtovo dílo nejen na první pohled, ale i při bližším prozkoumání.

K tomu byla využita 3D tiskárna, která na plátno postupně nanesla 13 vrstev UV inkoustu. To je speciální inkoust, který okamžitě tuhne, pokud je vystaven UV záření. Výsledkem byl povrch vypadající i při blízkém pohledu jako pravý obraz.

Převedení digitálního díla do reality zajistila speciální 3D tiskárna navržená...

Převedení digitálního díla do reality zajistila speciální 3D tiskárna navržená pro vytváření reprodukcí uměleckých děl. Celkem se obraz skládá ze 13 vrstev.

Algoritmy namalovaný a 3D tiskárnou do světa přivedený obraz byl odhalen minulé úterý v Amsterdamu, po 18 měsících práce. Unikátní projekt už stačil vzbudit nejrůznější reakce, ale vzhledem k účasti muzeí je zjevné, že i v rámci uměleckých kruhů se Next Rembrandt setkal se zájmem.

K zamyšlení určitě svádí i možnost výroby podvrhů slavných děl, k něčemu takovému by ale v dohledné době dojít nemělo, ačkoliv je výsledek více než přesvědčivý. Vybavení a systémy, které za novým obrazem stojí, byly vskutku nákladné a navíc by nebylo nijak náročné odhalit, že obraz nebyl namalován, ale „vytištěn“ inkoustem.

Podle Korstena byla a je řada kritiků, která oponuje jakékoliv podobné snaze o imitaci nizozemského umělce. Sám ale říká, že nešlo o to nahradit Rembrandta algoritmy, ale o poučení se z jeho díla, poznání jeho postupů a udržení jeho génia naživu. „Vytváříme něco nového z jeho díla,“ vysvětluje. „Jen Rembrandt mohl vytvořit Rembrandta.“




Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Má po světě 76 pomníků. V ČR je ale „Osvoboditel sedláků“ neznámý

Před 100 lety zemřel Osvoboditel sedláků Hans Kudlich

7. října 1848 byl rakouským Říšským sněmem schválen zákon o zrušení roboty, jehož návrh v červenci téhož roku podal...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

OBRAZEM: Vrtulníky Kamov, zbraň proti ponorkám i polním škůdcům

Kamov Ka-27

Před sedmdesáti lety vzlétl první experimentální vrtulník Ka-8 ruského konstruktéra Kamova, z jehož kanceláře pak...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Pustíte si v nepřítomnosti do bytu kurýra? Amazon myslí, že ano

(Ilustrační snímek)

Jednou z největších potíží doručování zásilek do místa bydliště je potřeba být na místě fyzicky přítomen. Podle Amazonu...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.