Ačkoliv to už dávno není pravda, řekne-li se počítač, většina lidí si u něj automaticky představí muže. Málokdo však ví, že v továrnách, kde osobní počítače montují, převažují ženy, nezřídka mladé a pěkné.
Moderními turnikety na čipové karty procházíme do technologického parku budoucnosti v německém Augsburgu. Na ploše několika tisíc metrů čtverečních staví v rozlehlých halách své počítače jeden z předních evropských výrobců Fujitsu Siemens Computers (FSC). „Ročně jich vyprodukujeme přes pět milionů,“ vítá nás manažer továrny Gerhard Muglsan. Digitální cedule před námi jeho slova podtrhuje. „28.10.2003 vyrobeno 10 tisíc počítačů pro podniková řešení a 12 tisíc pro domácnosti,“ svítí na displeji bilance předchozího dne.
Vcházíme do menší haly, která slouží k testování. Lidé zde téměř nejsou, jen spousta odhlučněných klimatizovaných místností. V nich probíhají zátěžové testy, kdy pracovníci FSC zkoušejí životnost a výdrž jednotlivých modelů počítačů v nejrůznějších podmínkách. „Spokojený zákazník se vrací koupit nový výrobek, ne reklamovat ten starý,“ vysvětluje motivační tabule pro zaměstnance. Podobných jsou v továrně desítky, doslova na každé zdi.
Obrovská hala rozdělená na desítky pracovišť je srdcem výrobního střediska Fujitsu Siemens Computers v Augsburgu. „V jednom se vyrábějí základní desky, v dalším se na ně nasadí procesor a paměti, tady testujeme a následně montujeme pevné disky,“ pokračuje Muglsan ve výkladu. Z vyhlídky pod stropem tovární haly sledujeme desítky zaměstnanců, kteří dohlížejí na výrobu. Kontrolují, jsou-li připravené kovy pro letování, jestli je srdce každého počítače dobře postaveno. Zjišťují, jestli do výrobního procesu přicházejí jen otestované a funkční komponenty.
S překvapením zjišťujeme, že uvedené činnosti nedělají inženýři s brýlemi ve stříbrných igelitových skafandrech. Většinu zaměstnanců ve výrobních halách tvoří ženy. „Těžko vyčíslit, kolik je to v procentech, nikdy nás to nenapadlo počítat,“ říká Muglsan. O poměru však leccos napoví počet toalet na chodbách; na jednu pánskou připadají čtyři dámské.
Na začátku jsou pláty kovu, obrovská kola kabelů pro letování a komponenty tvořící počítač. V Augsburgu na ně čeká dlouhá cesta všemi výrobními halami. „Vypadají sice téměř totožně, v každé se ale dělá něco jiného. Na konci výrobního procesu vyjíždějí z výrobní linky hotové počítače. Děláme je na etapy, takže v řadě za sebou jsou jeden jako druhý. Stejný procesor, stejná grafika, stejná paměť. Každý den, celý rok,“ loučí se s námi Muglsan.
Odcházíme, ale ještě zaregistrujeme fakt, že ačkoliv továrna vyrostla doslova na zelené louce, okolní krajinu nenarušila. Kousek za plotem obhospodařují zemědělci pole, ve vzduchu je cítit závan hospodářského skotu. Člověk si v takovém prostředí rázem vzpomene, že Fujitsu Siemens Computers uvedli jako první na trh sériově vyráběný ekologický počítač s názvem Green PC. „I ten tu vyrábíme, s tím zápachem ale nijak nesouvisí,“ uzavírá se smíchem Muglsan.
