Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Reportáž z místa, kde jedna sekunda stojí euro. Grygar exkluzivně pro Technet.cz

aktualizováno 
Vážení čtenáři, opět se setkáváme nad sloupkem proslulého astronoma Jiřího Grygara. Tentokrát nám píše až z Evropské jižní observatoře v dalekém Chile. Z místa, kde díky ideálním podmínkám probíhají pozorování oblohy astronomy z celé Evropy.

Čtyřka obřích dalekohledů VLT | foto: Jiří Grygar, Jiří Grygar,  Technet.cz

Čeští astronomové se mohou těšit na ESO

Zmiňovaným esem v rukávu je Evropská jižní observatoř [ESO], která byla založena z iniciativy amerického astronoma německého původu Waltera Baadeho a jeho holandského kolegy světové pověsti Jana Oorta v r. 1962 díky dohodě pěti významných astronomických zemí západní Evropy. V dalších letech účastnických zemí evropského kontinentu postupně přibývalo na současných 11; vstup dvanáctého Španělska je na spadnutí.
 
Jelikož pozorovací podmínky pro prvotřídní astronomii jsou v Evropě bídné, rozhodly se zakladatelské státy v r. 1963, že nové dalekohledy ESO budou postaveny v Andách v Chile a o rok později byl pro budoucí observatoř zakoupen pozemek na místě La Silla [sedlo] asi 600 km na sever od Santiaga, kde je chilská kancelář ESO.
 

První dalekohledy na La Silla začaly pracovat v r. 1969 a největší z nich mají průměr zrcadel přes 3,5 m. Vynikající astronomické podmínky umožnily evropským astronomům podstatně snížit náskok USA v pozemní optické astronomii, protože na observatoři byly postupně vyzkoušeny nové  technické postupy při konstrukci velkých dalekohledů, které se báječně osvědčily. Mimochodem, na této observatoři pozorovali od sedmdesátých let také čeští astronomové - exulanti Zdeněk Kvíz [pracovník observatoře v Ženevě a Sydney] a Luboš Kohoutek, který se stal astronomem Hvězdárny v Hamburku. 

Mezitím však stále sebevědomější evropští astronomové a technici přišli s návrhem vybudovat technicky vůbec nejpokročilejší hvězdárnu na zemském povrchu, která může dokonce konkurovat Hubblovu kosmickému teleskopu. Vědecký výbor ESO proto rozhodl počátkem 80. let minulého století, že na hoře Paranal v severní části Chile v poušti Atacama, která patří k nejsušším místům na světě, bude vybudováno kvarteto obřích teleskopů s průměrem zrcadel přes 8 metrů. Pokud tyto teleskopy pracují spřaženě, mají týž výkon jako jediné zrcadlo o průměru přes 16 m, což je současný světový rekord. [USA mají na sopce Mauna Kea na Havaji dva desetimetry, což odpovídá spřaženému dalekohledu o průměru 14 metrů.]
 
Tři ze čtyř obřích dalekohledů VLT s zrcadly o průměru 8,2 metru
 
Zrcadla těchto dalekohledů byla odlita v Německu a vybroušena ve Francii, trubkové tubusy, ložiska a objímky zrcadel v Itálii a po továrních testech byl tento neuvěřitelně cenný náklad přepraven lodí do chilského přístavu Antofagasta, odkud se pak vydal na trajlerech na náročnou cestu horskou silnicí na Paranal do výšky přes 2600 m n.m. 
Montáž dalekohledu probíhala postupně v letech 1998-2002. Vše klapalo podle plánu a prakticky okamžitě po zjustování každého obra započal vědecký výzkum na špičkové světové úrovni. Dalekohledy nesou jména v indiánském jazyce Mapuče: Antu [Slunce], Kjujen [Měsíc], Melipal [Sirius] a Jepun [Jižní kříž]. V současné době na nich pracuje řada vyměnitelných přístrojů II. generace, tj. velmi citlivé polovodičové kamery, spektrografy, polarimetry a fotometry.
 
Využít každou sekundu
Odhaduje se, že cena 1 sekundy pozorování každým dalekohledem stojí přibližně 1 euro, takže kvalifikovaná obsluha se snaží neztrácet čas a operativně mění program pozorování v závislosti na kvalitě obrazu hvězd, rušivém svitu Měsíce a rychlosti větru. Je to mimořádně náročná práce u monitoru mnoha počítačů a proto mají pozorovatelé [přirozeně s akademickým titulem, vybírání evropskými konkurzy] pod vrcholem Paranalu velmi kvalitní, doslova hotelové ubytování uprostřed nehostinné pouště. Především je nutné, aby se mohli během dne klidně vyspat, protože noční směny následují v týdenních až dvoutýdenních blocích - pak si musí jet odpočinout do nížiny.

Dva menší dalekohledy pro interferometrii
 
Observatoř prochází neustálým technickým vývojem. V současnosti jsou už v provozu první dalekohledy AT pro obří interferometr, který může docílit rozlišení jako 200metrové zrcadlo, buduje se přehlídkový stroj VISTA pro automatické přehlídky celé oblohy, atd. Ve výhledu je i výstavba ještě většího dalekohledu ELT o průměru složeného zrcadla kolem 40 metrů.

Západ slunce do mraků na Pacifikem
 
Je zřejmé, že ESO si míní současnou hegemonii udržet i v příštích desetiletích, protože stavba takových monster si vyžádá nejméně 15 roků. Za této situace je možnost, že Česká republika vstoupí v příštím roce mezi plnoprávné členské země ESO, úžasnou příležitostí zejména pro mladou generaci českých astronomů. Naše astronomie má totiž ve světě poměrně zvučné jméno, jak znovu dokázal XXVI. světový astronomický kongres, uspořádaný letos v srpnu v Praze - už podruhé v historii Mezinárodní astronomické unie. Takovou výsadu mají spolu s Prahou už jen Sydney a Řím.

Česká delegace u České, Chilské a ESO vlajky
 
V uplynulých dnech navštívila česká delegace, vedená předsedou Akademie věd ČR prof. Václavem Pačesem, předsedou Národního astronomického komitetu prof. Janem Paloušem a českým velvyslancem v Chile Dr. Jakubem Hladíkem, observatoř VLT ESO za doprovodu ředitele kanceláře ESO v Garchingu [SRN] Dr. Clausem Madsenem. Naši odborníci tak získali ucelenou představu o možnostech, které nám účast v ESO nabízí. Výsledek předčil naše očekávání. Ocitli jsme se ve světě, kde se vytváří budoucnost světové astronomie i fyziky. Tuto příležitost zkrátka nesmíme promarnit.

RNDr. Jiří Grygar, CSc.O autorovi:

RNDr. Jiří Grygar, CSc.

narodil 17. března 1936 v polské obci Dziewietlice (dříve německý Pruský Jindřichov).

Začínal na Masarykově univerzitě v Brně výzkumem meteorů a po příchodu do Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově se začal zabývat studiem těsných dvojhvězd a nov. Poté přešel do Fyzikálního ústavu AV ČR, kde se nyní věnuje astrofyzice vysokých energií.

Je členem Mezinárodní astronomické unie, zakládajícím členem Evropské astronomické společnosti, čestným předsedou České astronomické společnosti a od r. 2004 předsedou Učené společnosti ČR. V r. 1996 obdržel cenu Kalinga, kterou uděluje UNESCO za popularizaci vědy. Je po něm pojmenována planetka č. 3336.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Každou noc se museli Stalinovi hlásit. Dělali rakety, které vojáci nechtěli

Než se před 60 lety vydala do vesmíru první družice, museli její autoři probádat mnoho i slepých uliček. To vše v zemi, která byla zničena válkou a vládl ji...  celý článek

Dumrealit.cz/Exclusive
Specialista na poptávky pro Prahu, Prahu-východ a Prahu-západ

Dumrealit.cz/Exclusive
Praha, Středočeský kraj
nabízený plat: 40 000 - 200 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.