O nedostatku ochranných pomůcek se letos mluví neustále. Při pohledu na čísla, kolik jich je během epidemie covid-19 zapotřebí, na tom není ani nic překvapivého. Před několika týdny náměstek amerického ministerstva zdravotnictví před Kongresem řekl, že země by v případě vážné epidemie potřebovala zhruba 3,5 miliardy respirátorů různých tříd.
Za běžných okolností jde většinou o produkty na jedno použití. Jejich spotřeba je ovšem ohromná, materiálu málo, a tak se zaběhnutá pravidla přizpůsobují mimořádným okolnostem. Ve Spojených státech tak Středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí (CDC) doporučilo několik postupů, jak problém s nedostatek respirátorů řešit.
V USA jsou stejně jako v Evropě doporučeny pro zdravotníky respirátory zhruba odpovídající naší kategorii FFP2 – podle americké klasifikace N95. CDC raději doporučuje, aby každý zdravotník měl několik respirátorů, které by mohl nechat vždy několik dní „vyvětrat“, a každý z nich použil vícekrát. (Připomínáme, že virus SARS-CoV-2 by podle zatím dostupných údajů neměl na podobných materiálech vydržet déle než tři dny.)
Pokud to není možné a respirátory se musí „točit“ rychleji či předávat z člověka na člověka, CDC uznává možnost sterilizace respirátorů a jejich použití pro více zdravotníků. Samozřejmě potřísněných, natržených či jinak poničených pomůcek se to netýká.
Rozhodně zatím nelze říci, že by výsledky testů byly úplné. Doporučení jsou založena z velké části na experimentech, které se prováděly v minulosti pro krizové, například pandemické scénáře. (Jeden například prováděla v roce 2016 agentura FDA ve spolupráci s výrobci.) Experimenty tedy neprobíhaly s virem SARS-CoV-2, ale s jinými mikroorganismy, ale i tak jsou přenosné: zabít tento virus by nemělo být nemožné, těžší je přitom nezničit respirátor.
Zatím bylo definitivně ověřeno pouze použití autoklávu (tj. v podstatě sterilizačního zařízení) jednoho typu pro jisté druhy masek (viz schválení od agentury FDA). Využívá se přitom sterilizace parami peroxidu vodíku.
CDC uvádí, že jeden starší pokus například ukázal, že využití par peroxidu vodíku nesnížilo účinnost zkoušených typů respirátorů ani po padesáti opakováních, ale v praxi schválil počet opakování nižší. Vybrané typy respirátorů se dají tímto způsobem podle doporučení FDA sterilizovat až dvacetkrát, pokud do té doby nedojde k jejich poškození. Některá zdravotnická zařízení mají možnost recyklovat až desítky tisíc respirátorů denně, viz příklad Bostonu.
Především však CDC otevřela dveře dalším experimentům a pokusům. Na základě předchozích dílčích výsledků se považují za slibné například jak sterilizace párou (pro některé typy), tak například ozařování intenzivním ultrafialovým zářením (to platí pro profesionální přístroje, domácí UV lampa nepomůže).
Jak je to v Česku
Spotřeba respirátorů v Česku je samozřejmě řádově nižší než v USA, rozhodně však není zanedbatelná. Podle odhadů se pohybuje řádově v milionech kusů týdně, uvedl na Twitteru šéf krizového štábu Jan Hamáček.
@R_Bartonicek @AntoninGutwirth Týdenní spotřeba zdravotnictví se odhaduje kolem 140 000 FFP3 plus další resorty... Bude to přes 200 tis. týdně. FFP 2 máme nastaveny na 3 mil. týdně...
Podle informací na stránkách ministerstva zdravotnictví (údaj k 8. dubnu) tvoří respirátory nejdražší položku mezi objednanými zdravotními pomůckami. Stát jich zatím objednal více než 40 milionů kusů za celkovou cenu přesahující 4,5 miliardy korun (32 milionů standardu FFP2 za zhruba 2,9 miliardy korun a 8,4 milionu kusů standardu FFP3 za necelých 1,7 miliardy korun). Takové množství by mělo pokrýt spotřebu Česka zhruba na dva až tři měsíce.
Sterilizací by v principu ovšem mělo být možné snížit spotřebu i u nás, myslí si Martin Trojan z českého zastoupení výrobce ochranných pomůcek Moldex. Uvádí, že nemůže rozhodně mluvit za všechny výrobce, ale řada z nich – včetně jeho firmy – už na postupu pracovala: „Podle názoru našich odborníků je nejpřijatelnějším způsobem dezinfekce respirátorů a filtrů Moldex použitím sterilizace pomocí ethylenoxidu.“
O ní asi většina z nás nikdy neslyšela, jde ovšem o relativně běžnou sterilizační metodu, která se používá v průmyslu i některých velkých nemocnicích. I CDC ji považuje za velmi nadějnou, doporučuje zatím ale pouze její další výzkum.
Situace v Česku je ovšem poněkud nepřehlednější než v USA. Ministerstvo zdravotnictví vydalo pokyn, podle kterého nemocnice „mohou pro potřebu svých zdravotnických pracovníků ověřenými sterilizačními metodami sterilizovat použité respirátory, zejména respirátory třídy FFP3, pro opakované použití, a to až třikrát.“ Z dokumentu není jasné, které sterilizační metody jsou tím míněny. (Požádali jsme ministerstvo zdravotnictví o upřesnění, do článku případně doplníme.)
Velké nemocnice oslovené redakcí respirátory v každém případě ani přes ohromnou spotřebu nesterilizují. Mluvčí nemocnice sv. Anny v Brně Dana Lipovská uvedla: „Respirátory nesterilizujeme, zatím to ani nemáme v plánu. Je nutno také říci, ze doposud ani nevznikly žádné postupy a doporučení, jak přesně respirátory sterilizovat.“ Respirátory nesterilizuje ani největší zdravotnické zařízení v Česku, nemocnice Motol.
Některé organizace však takové postupy připravené mají. Hasičský záchranný sbor má nouzové předpisy pro sterilizaci a opakované použití respirátorů, potvrdila mluvčí Nicole Studená. Zdůrazňuje, že jde o dočasné opatření: „Postup platí po dobu nouzového stavu, respektive do doby, než bude dostatek respirátorů nových.“ Přesná metodika není veřejná, podle našich informací se ovšem jedná o techniku vhodnou i do „polních podmínek“, která nevyžaduje žádné speciální přístroje, pouze relativně běžné a dostupné chemikálie.
Postup vznikl na půdě Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany (SÚJCHBO) a podle něj by se jeden respirátor měl používat maximálně třikrát. Při experimentech se prokázalo, že ani po třech použitích nedojde k významné ztrátě schopnosti záchytu drobných částeček. Pokles schopností by neměl přesáhnout deset procent.
Na zkouškách a vytváření nových postupů spolehlivé a šetrné sterilizace respirátorů pracuje podle našich informací také Státní zdravotní ústav, zatím ovšem žádný doporučený postup podle našich informací nezveřejnil.
Na svých stránkách vydal překlad zprávy na toto téma, kterou sestavilo Evropské středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí (ECDC). Za v menší či větší míře ověřené postupy považuje sterilizaci párami peroxidu vodíku, možnosti dalších se zkoumají. Radí alespoň jiné metody, které mají prodloužit životnost respirátoru, například nošení roušky či obličejového štítu přes respirátor.
Oprava: Článek nepřesně uváděl, že v USA schválený postup využívá sterilizace vodní párou. Ve skutečenosti jde o sterilizace parami peroxidu vodíku. Za chybu se čtenářům omlouváme.
