Co to je za blabol...

... proc teda nenastinite hlavni myslenku toho sifrovani? a ta vase tabulka je smesna... pokud server nema pristup k datum a presto v nich muze vyhledavat, tak k nim asi nejaky pristup ma, ne? trebaze jen ve forme nejakeho indexu...

Re: Co to je za blabol...

no v tom je prave ten trik,

ako urobit to, ze server bude moct indexovat text v zasifrovanych dokumentoch ale zaroven nebude moct pristupovat k zasifrovanym datam a zaroven cely mechanizmus nesmie umoznovat prelomenie kodu

-

jednoduchy priklad s cislami: mam zasifrovanu hodnotu 2 a mam zasifrovanu hodnotu 3. Pouzijem operaciu nasobenia a vo vysledku dostanem zasifrovanu hodnotu 6. Pricom pocas celeho procesu nikdy nedojde k desifrovaniu dat. Matematicka operacia sa uskutocni nad zasifrovanymi datami priamo.

Re: Co to je za blabol...

Presne tak. Firemni priklad: firma si nahrala do cloudove databaze zasifrovane dve velke tabulky cisel. Ted si firma vzpomene, ze potrebuje ty tabulky secist a vytvorit novou tabulku. Dneska musi ty dve tabulky stahnout k sobe, desifrovat, secist, zasifrovat a poslat zpatky do cloudu. S homomorfnim sifrovanim by mohla tomu cloudovemu serveru jenom rict, at ty dve tabulky secte a vyrobi novou. Server to udela aniz by ty data musel desifrovat (coz by stejne neumel, protoze nema patricny klic)

Searching...

Re: Co to je za blabol...

tak to si moc nedokážu představit, jak je toto vůbec možné udělat. To je udělat něco s daty a dostat výsledek, ale vůbec netušit, co je za data. Jak to může fungovat? Jak můžu sečíst dvě čísla, když o je neznám nebo nevím, jak byli pozměněny?

Re: Co to je za blabol...

Jeden trivialni priklad homomorfniho sifrovani "nad operaci scitani": mejme cisla 4 a 6. Ja je zasifruju klicem "krat dve", takze po zasifrovani dostanu cisla 8 a 12. Ted chci secist ty puvodni cisla a vysledek opet zasifrovat. Protoze ale moje sifra je aditivne homomorfni, tak je nemusim desifrovat, secist a pak znovu zasifrovat, ale proste je rovnou sectu a dostanu 8+12=20. Kdyz pak ten vysledek pro kontrolu desifruju, tedy vydelim dvema, tak dostanu 10, coz je onen kyzeny soucet 4+6.

Zajimave je, ze tento klic neni homomorfni pro operaci nasobeni. Tedy 4*6=24, ale kdyz vynasobim zasifrovane cisla, tak dostanu 8*12=96, coz po vydeleni dvema da 48 a nikoliv 24. A to je v soucasnosti ten velky problem. Existuji homomorfni kryptovani pro jednu operaci, ale uz ne pro dve a vic. A to je prave asi ten objev, na ktery prisel Craig Gentry.

Re: Co to je za blabol...

Otázka je, jestli z tohoto šifrování nelze data zanalyzovat. Např. mohu-li začátkem nového období očekávat připisování úroků (násobení), pak bych mohl hodnotu vašeho šifrovacího koeficientu odvodit.

Re: Co to je za blabol...

Tohle bohuzel nedokazu posoudit. Osobne si myslim, ze to nejak jednoduse analyzovat nepujde. Jedine nejakou hrubou silou, ale hrubou silou jde principielne prolomit vse. Kryptografii az tak moc nerozumim a vsechny ty moudra, ktere jsem tu napsal, jsem vycucal z Wikipedie a ze stackoverflow.com, ale musim pripustit, ze jsem vystudovany matematik.

http://stackoverflow.com/questions/1023981/practical-applications-of-homomorphic-encryption-algorithms

Re: Co to je za blabol...

hezký ,dík a proč to takhle nepopsal autor článku?

Re: Co to je za blabol...

Přišlo mi, že je to v článku jasně řečeno. Příště to budu testovat na více lidech, abych se ujistil, že je to srozumitelnější.

Re: Co to je za blabol...

Taky jsem byl z článku trochu zmatený. V podstatě mi to došlo, ale musel jsem o tom chvíli přemýšlet.

Hlavně mi ale přijde nesmyslný, aby někdo jakkoliv pracoval se zašifrovanou databází. To podle mě logicky nejde.