Kolem copyrightové organizace RIAA je v posledních dnech velice rušno. Asociace amerického nahrávacího průmyslu svým urputným bojem proti internetovému pirátství celému odvětví spíše ubližuje, než pomáhá. Po stamiliardové pohledávce za provoz školní výměnné sítě a spamování uživatelů P2P "výchovnými" zprávami se připravuje na další válku. K vítězství mají hudebnímu průmyslu pomoci nové softwarové zbraně.
Vysokoškoláci bez peněz
Čtveřice univerzitních studentů byla obviněna z organizování výměnného obchodu s nelegálními kopiemi hudebních děl ve formátu MP3. Na základě sazby 150.000 USD za každou skladbu se výše náhrady škody vyšplhala na astronomických 97,8 miliard USD. Nakonec sice došlo k mimosoudní dohodě, takže školáci zaplatí celkovou částku ve výši "pouhých" 60 tisíc, nicméně i tím RIAA si proti sobě poštvala nejen všechny studenty, ale také představitele všech dotčených univerzit.
Podle spolužáka jednoho z obviněných "pirátů" sloužil engine pro vyhledávání jakýchkoliv dokumentů ve školní síti. Nebyl prioritně určen ke stahování hudby, studenti jej často využívali především k vyhledávání studijních materiálů. I těch 12 - 17,5 tisíce dolarů budou obvinění studenti splácet několik let. Na jedné ze škol dokonce uspořádali ve prospěch svého kolegy sbírku. Veškeré jejich finanční prostředky "poškození" umělci neuvidí. Poslouží k podpoře boje s pirátstvím.
Blízká setkání třetího druhu
Činovníci RIAA nedávno přistoupili k novému způsobu osvěty uživatelů P2P sítí. Organizace najala blíže nespecifikovanou firmu, jejíž zaměstnanci usedají ke klávesnicím a promlouvají k domnělým pirátům. Tento nápad překvapivě nepochází z hlavy Hilary Rosen, ale zástupců internetové společnosti Verizon. Ti totiž ve sporu o zveřejnění identity uživatele systému KaZaa argumentovali, že RIAA může vystopovaného jedince kontaktovat přímo přes chatové rozhraní síťového klienta, a nemusí obtěžovat providera.
RIAA se této myšlenky chytila s neuvěřitelnou rychlostí. Pracovníci firmy od minulého úterý již oslovili přes 200.000 uživatelů. Každý týden plánují rozeslat další miliony upozornění typu: "Zdá se, že z vašeho počítače nabízíte ostatním hudbu chráněnou autorským zákonem. Distribuce a stahování copyrightované hudby z internetu bez povolení majitele autorských práv je nelegální." Piráti jsou upozorněni, že je lze snadno identifikovat a hnát k trestně právní odpovědnosti.
V P2P sítích budou řádit Mráz a Ticho
RIAA se také vrací k oblíbenému tématu hackování počítačů připojených k P2P sítím. Na pokyn organizace je vyvíjeno několik specializovaných softwarových nástrojů. Zatímco jeden z nich "pouze" přesměruje adresy domácích stránek P2P služeb na knihovny s legálními downloady, další dva s prozaickými názvy Mráz a Ticho jsou o poznání drsnější. Mráz způsobí zatuhnutí počítače a uživatel, donucený k restartu, přijde o všechna aktuálně zpracovávaná data. Druhý program zapříčiní skutečné ticho v příbytku pirátově, neboť proskenuje pevný disk a smaže všechny "nelegální hudební kopie". Zatímco první z násilnické dvojice již je připraven k akci, na Tichu se stále pracuje. Dosud totiž omylem mazal i legální hudební soubory.
Obrana je snadná
Americká nahrávací asociace si patrně myslí, že zákon platí jen pro její soupeře. Taková činnost totiž nemá legislativní podporu, "hackerský" zákon Howarda Bermana v Kongresu nakonec neprošel. Uživatelé P2P se mohou bránit sami, a to velice jednoduše. K odhalení falešných, potenciálně infikovaných souborů již delší dobu slouží tzv. HASH klíče - každý unikátní soubor má vlastní klíč, s jehož pomocí lze identifikovat totožné kopie. Na síti FastTrack (KaZaa, Grokster...) zase o souborech vypovídá hodnocení kvality obsahu.
Proti dotěrným "chatařům", kteří narušují vaše soukromí, se rekrutují dobrovolníci z celého světa: Zaznamenávají IP adresy používané pracovníky copyrightových organizací a firem jimi najímaných. Pro zamezení přístupu neoprávněných osob k počítači pak stačí použít libovolný softwarový firewall nebo specializovanou aplikaci, např. PeerGuardian.
Vyplývá z toho jediné: stejně jako v případě ochran audio CD, i prostředky vynaložené na vývoj škodlivých aplikací jsou jen a jen vyhozené peníze, které by mohly být investovány mnohem účelněji - například na zlevnění fyzických nosičů a větší dostupnost legální hudby online. Ani ve čtvrtém roce bitev proti internetovému pirátství nahrávací společnosti nepochopily základní zákonitosti moderního trhu. Takto svou válku nikdy nevyhrají.
