Sklep v Říčanech vydává 600 let starou záhadu. Poklad ukrytý před Žižkou

aktualizováno 
Do toho hrnečku se vešly veškeré rodinné úspory. Proč je majitel do svého sklepa ukryl, nevíme jistě. Jisté ovšem je, že už si je nikdy neužil. Na denní světlo se stovky pražských grošů dostaly až po 600 letech, kdy doslova vypadly na nového majitele domu na náměstí v Říčanech u Prahy.

V létě 1420 husité porážejí na pražském Vítkově vojsko první křížové výpravy. První listopadový den král Zikmund prohrává bitvu o Vyšehrad, ve které se neúspěšně pokusil vysvobodit od září obléhaný strategický bod. Husité, kteří jsou nyní „na koni“, se pokoušejí opanovat další oblasti jihovýchodně od Prahy. Po 20. listopadu se táborité dostávají k Říčanům, které drží katolické straně a králi Zikmundovi věrný Diviš z Říčan. Obléhají hrad.

Proč jsou mince tak ošoupané?

Stářím to není

Za Václava IV. (1378-1419) byly pražské groše raženy v obrovském množství. Kvalita výroby však značně poklesla. Oproti době Václavova otce Karla IV. (1346-1378) a především děda Jana Lucemburského (1310-1346) obsahují mince znatelně méně stříbra (a více přísad, především mědi).

Navíc byly groše za Václava IV. často raženy excentricky (mimo střed) nebo části mince nejsou vůbec oraženy. Raznice se kvůli ledabylé ražbě neotiskla po celé ploše mince.

Možná, že právě někdy v této době pod vlivem zvěstí o blížícím se husitském vojsku sestupuje majitel jednoho z domů na severní straně říčanského náměstí do svého sklepa. V rukou nese hrneček přikrytý pokličkou. Uvnitř jsou pečlivě vyskládané stříbrné mince – úspory, které léta shromažďoval. Ze stěny, která je vystavěna jen „na sucho“ bez použití malty, rychle vyjímá několik kamenů a do vzniklé díry vkládá nádobu s mincemi.

Některé kameny pak vrací zpět, aby stěna vypadala neporušeně. Několikadenní pobyt Žižkových vojsk vede nejen k dobytí hradu, ale také ke zkáze malého městečka. Ukryté mince zůstanou v zapomnění a na světlo světa se dostanou až o necelých 600 let později, kdy je při práci ve svém sklípku nalezne občan Říčan Jiří Škába.

Kněží nechal vojevůdce upálit

Zda se příběh ve středověku skutečně odehrál, jak je nastíněno výše, se zřejmě nikdy nedozvíme. Martin Hůrka, historik Oblastního muzea Praha-východ, které nález převzalo k dalšímu zpracování, vysvětluje: „Nalezené mince, kterých je celkem 348 kusů, jsou stříbrné pražské groše. Prozatím se při předběžném určení podařilo necelých 40 kusů identifikovat jako groše Václava IV. a čtyři kusy jako groše jeho otce Karla IV. Jak známo, Václav IV. zemřel roku 1419. Bezprostředně po jeho smrti vypukly husitské války a hned následujícího roku byl právě říčanský hrad obléhán.“

Podrobnou zprávu o dramatických událostech nám podává husitský kronikář Vavřinec z Březové. Neobešlo se to bez krutostí. Dokonce prý několik kněží původem snad z okolních far, kteří se do hradu uchýlili v naději na svou spásu, měl Žižka nechat upálit v jizbě jakéhosi sedláka.

Fotogalerie

Hrad byl dobyt na den sv. Barbory 4. prosince 1420 po přibližně desetidenním obléhání.„Během této doby muselo velmi trpět i přilehlé městečko, které tehdy zaujímalo v podstatě jen prostor dnešního náměstí. Právě hradní ostroh náměstí od západu uzavíral. Městečko nedisponovalo žádnými hradbami. Muselo se spolehnout kromě hradu jen na svou vyvýšenou polohu a dva rybníky dole v mělkém údolí,“ popisuje historik. Sklep, ve kterém k nálezu došlo, leží od hradu vzdušnou čarou jen zhruba 300 metrů.

„Prozkoumané groše by spojitost s uložením pokladu během husitských válek prozatím nevylučovaly. Musíme však být opatrní a počkat, až se podaří datovat i zbylé mince. Nejmladší z nich nám pak ukáže směr, kterým se v konstrukcích tehdejších událostí budeme moci vydat,“ upřesňuje Hůrka.

„Naše městečko mívalo za válek často smůlu, bylo zranitelné. Velkou zkázu mu přinesli jak husité, tak třeba Švédové za třicetileté války. Říčany tehdy skoro zanikly,“ doplňuje současný starosta Říčan Vladimír Kořen. “Člověk si živě představuje příběhy lidí, kteří schovávali ve zmatku své majetky před vojáky a je velmi zajímavé ještě po mnoha staletích odkrývat podobná překvapivá tajemství,“ dodává Kořen.

Šest krav nebo venkovské stavení

Nálezy mincovních pokladů v Říčanech

  • 28 kusů mincí (pražské groše z roku 1542), nalezeno r. 1807 v domě č. 4 pod prahem do ložnice (jak zmiňuje farář ve farní kronice)
  • 149 kusů mincí (pražské groše Vladislava II. a mnoho zahraničních mincí z let 1599-1600), nalezeno v polovině 19. století v nádobě na zahradě M. Freunda.

Mgr. Jan Boukal, Muzeum Říčany  

Na místě je otázka, co si za uložený obnos mohl koncem 14. století člověk koupit. Martin Hůrka vypočítává: „348 mincí představuje necelých 6 kop pražských grošů. Za tuto částku si tehdejší majitel mohl koupit přibližně šest krav nebo jednoho až dva koně. Pokud by dostal chuť na vajíčka, mohl by si jich dovolit na 20 tisíc. Asi by si za danou sumu pořídil i nějaké jednoduché venkovské stavení na vesnici.“

V pátek 23. března 2018 zástupci Oblastního muzea Praha-východ za přítomnosti pracovníka Archeologického ústavu Praha převzali mincovní depot přímo v Říčanech. Objevili ho majitelé domu již v 90. letech minulého století při čištění a zajišťování statiky sklepní chodby. Nikdo však střepy a součásti nálezu podrobněji nezkoumal. Na to došlo až nyní.

Středověký sklep má podobu pozvolna klesající chodby s valenou klenbou postavenou z lomové břidlice místního původu. Tak se tehdy sklepy běžně stavěly, i když dnes bychom je spíše označili právě jen za chodbu. Není bez zajímavosti, že ze stejného typu kamene byl postaven blízký říčanský hrad. Odtud pramení mnoho typických pověstí, že všechny domy v jeho okolí byly postaveny z kamene jeho rozvalin. Samotný sklep bezpochyby můžeme považovat za nejstarší známý v Říčanech a je možné, že pamatuje úplné počátky města ve 13. století.

„Poklad našel můj táta Jiří Škába. Měl tehdy zálibu v budování nových a čištění starých sklepů pod naším domem v Říčanech na náměstí. Motorem byla také jeho velká zvídavost,“ popisuje Martin Škába, syn nálezce.

Sám Martin Škába se věnuje sepisování kroniky rodu Škábů a právě při této činnosti byl říčanský poklad znovu objeven. „Neustále se svého otce ptám na různé věci z historie našeho rodu. Až nedávno mi připomněl, že při zajišťovacích pracích v našem starém sklepě se v 90. letech minulého století uvolnilo pár kamenů a ze zdi se na něj vyvalil poklad s mincemi. Mince jsme se rozhodli věnovat muzeu, aby nález mohl přispět k poznání staré historie našeho města a aby se z něj mohli těšit i jiní,“ vysvětluje Škába.

Autor:

Nejčtenější

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Nejpoužívanější prohlížeč měl skromné plány. Chrome zásadně změnil web

Vývoj ikony prohlížeče Chrome

Prohlížeč Google Chrome používá k brouzdání po internetu většina uživatelů. Před deseti lety to přitom byl nenápadný...

Změna v TV vysílání se blíží. Vše, co musíte vědět o přechodu na DVB-T2

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Informační kampaň k přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 může stát až 350 milionů korun. V...

Čína unesla část mezinárodního internetového provozu, chybou Nigerijců

Čínská vlajka před budovou firmy Google v Pekingu

V noci na dnešek se řada uživatelů ve Spojených státech i jinde musela vypořádat se nebývalým zpožděním služeb od...

Další z rubriky

Změna času v březnu je chyba, řekla bioložka Helena Illnerová v Rozstřelu

Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel

Změna času byla nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu, řekla v Rozstřelu bioložka Helena...

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

S viry v těle a komunisty za zády. Život profesora Ctirada Johna

Imunolog a mikrobiolog Ctirad John na snímku z března 2009

V pátek 12. října zemřel profesor Ctirad John, legenda české imunologie, ve věku požehnaných 98 let. Sám se nepovažoval...

Jaguar XF 2,2d 147KW AUT,DPH
Jaguar XF 2,2d 147KW AUT,DPH

r.v. 2013, naj. 109 485 km, diesel
399 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz