Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ruský „robotický“ tank Uran-9: Nepoužitelná hračka, nebo revoluce?

aktualizováno 
Ruské ministerstvo obrany po několik měsíců zásobuje média informacemi o testech pozemního robotického systému Uran-9. Na první pohled vypadá Uran-9 impozantně, ale je podobná kategorie robotických systémů v současné době vůbec použitelná v boji?

Uran-9 je pásový dálkově řízený bojový prostředek patřící do kategorie pozemních bojových bezosádkových vozidel UCCG (Unmanned Combat Ground Vehicle). Jeho hmotnost je 10 tun a v základu se počítá s 30mm rychlopalným kanonem 2A72, spřaženým 7,62mm kulometem a deseti řízenými střelami. Kanon má kadenci 350 až 400 ran/min.

Uran-9 může odpalovat protitankové střely 9S120 Ataka (čtyři střely v základu) a protivzdušné 9K33 Igla (čtyři střely). Robotickou platformu však lze využít k instalaci nejrůznějších zbraňových systémů.

Mocná zbraň Američanů

Nová superloď kapitána Kirka

Raketový torpédoborec USS Zumwalt

Senzorové vybavení odpovídá moderním obrněným vozidlům - termální senzory, laserový dálkoměr nebo denní/noční kamery. Systémy dokáží automaticky odhalovat, rozpoznávat a sledovat cíle.

Sestavu robotického komplexu tvoří dvě bojová vozidla Uran-9, tahač pro jejich transport a mobilní řídící pracoviště. Uran-9 je určen pro ozbrojený průzkum a palebnou podporu pěchoty a protiteroristických jednotek.

Kde je tedy problém? Uran-9 je ve skutečností rádiem ovládaný robot. Není nic známo o tom, že by se dokázal sám pohybovat v komplexním prostředí - jako je například les, město, v těžkém terénu nebo dokonce po cestách.

Vozidla Uran-9 je nutné ovládat z kontrolního stanoviště, což vyžaduje přímou viditelnost mezi “roboty“ a kontrolním stanovištěm. Zde je velký rozdíl mezi pozemními a leteckými drony, které díky velké výšce letu lze řídit přímo na desítky nebo stovky kilometrů.

Bezpilotní letadla není problém řídit ani pomocí satelitního přenosu, protože zde nejsou žádné překážky bránící komunikaci. Dole na zemi však satelitní komunikaci blokují budovy, stromy, hory, přírodní překážky a dokonce i listí na stromech.

Pro případné ovládání přes satelit je navíc nutný velmi rychlý přenos informací (především video) nebo pokročilé zpracování dat. Je otázkou, zda ruské vojenské komunikační satelity dokáží zabezpečit spolehlivý a rychlý přenos tak velkého objemu dat. Dalším rizikem je samozřejmě možnost přerušení vysílání prostředky elektronického boje protivníka.

Existují nástroje, jak problém zmírnit. Například bezpilotním letadlem nebo vzducholodí, které poslouží jako komunikační relé. Avšak pořad je nutná pro komunikaci přímá viditelnost, nemluvě o komplexnosti celého systému.

Nelze tedy například očekávat zapojení prostředků Uran-9 do zteče po boku tanků nebo bojových vozidel pěchoty v rychlé se měnícím komplexním prostředí.

Největší účinnost Uran-9 dosáhne na velkých rovných plochách s kvalitním komunikačním pokrytím. Ostatně ruská armáda chce robotické bojové systémy nasadit k ochraně vnějšího perimetru základen strategických raketových sil. Tyler Rogoway z blogu Foxtrot Alpha však namítá, že podobné služby mnohem lépe poskytnou klasická vozidla s posádkou.

Na druhou stranu, například Izrael k ochraně své hranice již od roku 2008 úspěšně používá lehké robotické vozidlo Guardium, které má stejné omezení jako Uran-9.

Uran-9 vstoupí do služby v letech 2017 až 2018 a bude také nabízen zahraničním zájemcům.

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

Autor:



Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Odtud prý NASA vysílala falešné záběry z přistání na Měsíci

Lunar Crater

K nejbližšímu městu je to téměř 130 kilometrů. Okolo není nic než poušť a pár kusů dobytka, který se popásá na...



Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Dohodnout se s tím, kdo s vámi nesouhlasí, je nesmírně těžké. Fakta budou dost možná překřičena emocionální reakcí....

Co byste měli vědět, než miliardář Musk pošle svou Teslu kolem Slunce

Tesla Roadster před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Falcon Heavy

Elon Musk na začátku prosince překvapil oznámením, že první exemplář rakety Falcon Heavy ponese místo obvyklého závaží...

Další z rubriky

Jak sovětské tajné služby začaly od roku 1920 podkopávat naší republiku

Z výstavy Republika - Prezidentská standarta

Snaha tajně ovlivňovat jiné státy patří ke kořenům bolševické říše, Sovětského svazu. Prakticky hned od vzniku...

Za nic se nestydím, řekla špionka, jejíž nahota zachránila tisíce

Amy Elizabeth na svatební fotografii pořízené při příležitosti svatby s...

(II. díl) Nahota a sex patří sice nejsou ve skutečnosti tak běžnou součástí špionáže, jak by se mohlo zdát z bondovek,...

Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Najdete na iDNES.cz