Kam se již dostal internet v Česku?
Povězme si na rovinu, že zlaté doby povstání internetových uživatelů proti velkým monopolům jsou zjevně už za námi. Dnešní uživatelé internetu jsou již rozdrobeni do mnoha skupinek, které už nespojuje připojení přes vytáčenou linku, jak tomu bylo dříve. Dnes je totiž v nabídce spousta alternativních cest na síť, a proto se vytratila ta bývalá jednota uživatelů, která dokázala skutečně zatopit velkým společnostem. Mnoho lidí se připojuje přes kabelovou televizi, bezdrát či pevnou linku už i z domova. Bohužel je zde ještě velké množství těch, kteří nemají technicky možnost využít podobných cest, a jsou proto závislí na monopolním poskytovateli – Českém Telecomu.
V čem je problém českého uživatele?
V západní Evropě (ale dnes již na celém světě) je běžné sledovat například televizi přes internet, stahovat obrovské multimediální soubory a komunikovat v reálném čase např. prostřednictvím videokonferencí apod. Ale český uživatel není na tento „komfort“, zvyklý (ač je tento jinde brán jako samozřejmost), a proto mu nepřijde jejich absence nedostatkem. Pokud hledáte marně paralelu, rád připomenu kupříkladu současnou situaci kolem zpoplatnění zasílání SMS z internetu. Dopadne to stejně – český uživatel se – i přes počáteční nelibost – s touto situací smíří a bude opět platit (připomínám že jsou operátoři, kteří se tarifikací jakýchkoliv SMS – tj. ani z mobilního telefonu vůbec nezabývají). Je to zarážející, protože Česko není ani zdaleka bohatým státem, přesto jsou Češi ochotni platit za stejné služby i mnohonásobně více, než jak je tomu v „bohaté západní Evropě“ či dokonce ve Spojených státech. Malým příkladem za všechny budiž porovnání cen ADSL u nás a v Evropě.
Jak z této situace ven?
Jediné, co pomůže, je opět velký třesk nespokojenosti masy nás, malých uživatelů, kteří produkují velké zisky operátorů.
Nabízí se zde poměrně logická otázka – proč se ČTc chová k uživatelům tak, jak se chová? Vždyť ČTc je i v dnešní době (připomeňme si – ve 3. tisíciletí!) akciovou společností s majoritním podílem státu. Pak by tedy mělo platit, že každý uživatel je, byť minoritním a nepatrným, ale přesto vlastníkem ČTc. Proto by logicky ČTc měl být když ne neziskovou, pak alespoň takovou organizací, která se snaží udělat maximální možnou míru vstřícných kroků. Jenže ČTc hraje v naší malé zemi naprosto jinou úlohu. Když se ohlížím a uvědomuji si naprostou nepřístupnost a aroganci při jakýchkoliv jednáních s tímto monopolem, nemám už ani sílu být šokován, jen mi to prostě nejde do hlavy.
Je mi smutno, když vidím, jak i ve většině rozvojových států je na tom běžný obyvatel s přístupem na internet lépe, než u nás, v Česku. Český Telecom je naprosto neochotný jednat i o pouhém paušálu za internetové připojení přes dial-up, natož pak o širokopásmovém připojení, o které se zde již řadu měsíců snažíme. Proč tomu tak je? Bohužel špatná legislativní situace poskytla Českému Telecomu šanci, kterou využil. Podával totiž žaloby útočnou taktikou „na všechny“ jenom proto, aby získal čas díky odkladným účinkům, které tyto žaloby působily. Od Nového roku však tyto již mít odkladný účinek nebudou, takže šance, že se již velmi brzy dočkáme ADSL, je zcela reálnou.
Dalším faktorem, který přispíval k dosavadní patové situaci, která byla uměle vyvolána Českým Telecomem, je fakt, že alternativní operátoři zklamali. Ani oni totiž nevyužili svoji možnost zveřejnit svoji vlastní velkoobchodní nabídku na ADSL.
Jak tedy vypadá nejbližší budoucnost ADSL u nás? Zdá se, že se konečně začíná blýskat na lepší časy. V nejbližší budoucnosti velmi pravděpodobně zveřejní svoji nabídku Český Telecom. Nová nabídka by se - přes různé spekulace – měla podle velmi důvěryhodných zdrojů pohybovat mezi 1000 a 1300,- Kč. Během 14 dnů pak zřejmě s ceníkem vypluje na povrch i první z alternativních operátorů.
Chápu, že mnoho z Vás, uživatelů, smýšlí již značně skepticky k jakýmkoliv krokům Českého Telecomu, které by měly vést k pokroku. Avšak nynější situace nám slibuje velikou šanci, že se konečně alespoň trochu přiblížíme k takovým zemím, jako je Polsko, Maďarsko či Rumunsko… Pokud Vás tato věta šokuje, pak vězte, že tentokrát jsme to my, kdo má opravdu co dohánět. Ale věřme, že naše snaha bude již brzy korunována úspěchem.
Autor je spoluorganizátorem petice Internet pro všechny.
