Sonda Juno u planety Jupiter (ilustrace)
Autor: NASA/JPL
Sonda New Horizons provedla i spoustu měření. Roto grafické ztvárnění vyjadřuje poměr velikosti Země, Pluta a jeho měsíce Charona. Průměr Pluta má 2370 km (18,5% průměru Země), Charon 1208 km (9,5 % průměru Země).
Autor: NASA
Sonda Juno u planety Jupiter (ilustrace)
Autor: NASA/JPL
Raketa Atlas 5 se sondou Juno
Autor: NASA
Sonda Juno u Jupiteru podle představ ilustrátora
Autor: NASA
Sonda Juno u Jupiteru
Autor: NASA
Dráha letu sondy Juno
Autor: NASA
Z HLUBIN KOSMU. Tři z měsíců Saturnu - Mimas, Enceladus a Tethys - zachytila při své misi planetární sonda Cassini, vypuštěná ze Země v roce 1997. Na průzkumu Saturnu, jeho prstenců a měsíců se podílí americká a evropská vesmírná agentura.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute, Reuters
Vizualizace měsíce Enceladus. Podle nejnovějších zjištění je mezi pevným jádrem a ledovým povrchem ještě tekutá vrstva.
Autor: NASA
Pod povrchem trpasličí planety Pluta se možná skrývá oceán, naznačují údaje ze sondy New Horizons.
Autor: AP
Americká NASA zveřejnila zatím nejdetailnější snímky Pluta pocházející ze sondy New Horizons (5. prosince 2015)
Autor: NASA
DUHOVÉ PLUTO. K takto zbarvenému snímku planety Pluto se využívá techniky zvané analýza hlavních komponent (PCA), která zvýrazňuje rozdíly mezi různými regiony. Fotografie, kterou zveřejnila NASA, je focena sondou New Horizons, která má za úkol zkoumat právě Pluto a jeho měsíce. Snímek je pořízen ze vzdálenosti 35 tisíc kilometrů.
Autor: NASA, Reuters
Kolorovaný snímek Pluta složený ze snímku v zeleném, červeném a blízkém infračerveném spektru. Dobře ukazuje různorodost jeho povrchu.
Autor: NASA (volné dílo)
Sonda New Horizons poslala nové záběry Pluta.
Autor: NASA
Sonda New Horizons u Pluta v představě ilustrátora NASA
Autor: NASA (volné dílo)
Rychlost New Horizons
Autor: iflscience.com
Výřez Pluta, který vidíte na podrobné fotografii ze sondy New Horizons pořízené 14. 7. 2015.
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute
Kromě podrobného snímku povrchu představila NASA na středeční tiskové konferenci i podrobný snímek měsíce Charon pořízený sondou New Horizons 13. 7. 2015.
Autor: NASA
Detail povrchu Pluta. Na fotce je kromě vysokého rozlišení zajímavé i to, že neobsahuje žádné krátery po dopadech cizích těles. Podle NASA tedy jde o velmi mladý povrch. A pokud píšeme mladý, myslíme mladý z pohledu geologického.
Autor: NASA
Další místa přistání průzkumných sond na Marsu.
Autor: NASA
Plánované místo přistání modulu Schiaparelli je označené elipsou.
Autor: ESA
Snímek z května 2015 pořízený sondou MRO. Výřez označuje místo budoucího přistání / pádu modulu Schiaparelli.
Autor: NASA
Pravděpodobné místo dopadu modulu Schiaparelli. Snímek pořídila družice Mars Reconnaissance Orbiter, kterou na oběžnou dráhu vyslala NASA. Na pravé straně je snímek a vedle něj zvětšený výřez.
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Takto mělo vypadat přistání modulu EDM Schiaparelli na Marsu 19.10.2016.
Autor: NASA
Orbitální sonda TGO (Trace Gas Orbiter).
Autor: ESA/Stephane Corvaja
Přistávací demonstrační modul EDM Schiaparelli (Entry, Descent and Landing Demonstrator Module)
Autor: ESA/Stephane Corvaja
Mise ExoMars 2016 začala 14. března 2016, kdy odstartovala raketa Proton-M.
Autor: ESA/Stephane Corvaja
Sonda mise ExoMars 2016 během příprav. V horní části je demonstrační výsadkový modul, v popředí je rozměrná parabolická anténa.
Autor: spaceflight.com
Dvě etapy programu ExoMars 2016/2018. Vlevo nahoře družicová sonda TGO a demonstrační výsadkový modul Schiaparelli, vpravo dole průzkumné vozidlo Pasteur.
Autor: ESA
Demonstrační modul Schiaparelli se tři dny před plánovaným přistáním na Marsu odděluje od mateřské družicové sondy TGO (kresba ESA).
Autor: ESA
Doprava Protonu-M se sondou TGO na odpalovací rampu v Bajkonuru
Autor: ESA
Start rakety Proton-M se sondou TGO vypouštěnou v rámci mise ExoMars
Autor: ESA
Čínská vesmírná stanice Tiangong 1
Autor: Čínská státní televize
Čínská vesmírná stanice Tiangong 1 (vlevo)
Autor: Čínská státní televize
Kamera zachytila výbuch rakety Falcon 9
Autor: Reuters
Na americkém Mysu Canaveral explodovala při testu raketa Falcon 9 (1. září 2016)
Autor: AP
Na Mysu Canaveral explodovala raketa Falcon 9
Autor: AP
OSIRIS-REx připravený k uložení do nákladového prostoru rakety
Autor: NASA
OSIRIS-REx uložený v nákladovém prostoru rakety
Autor: NASA
Umělcova představa vypuštění sondy nad Zemí
Autor: NASA
Umělcova představa odběru vzorků z asteroidu Bennu
Autor: NASA
NASA vypustila sondu Osiris-Rex mířící k asteroidu
Autor: Reuters
OSIRIS-REx během příprav a zkoušek
Autor: coloradospacenews.com/Lockheed Martin
OSIRIS-REx v představě výtvarníka nad planetkou Bennu
Autor: coloradospacenews.com/Lockheed Martin
Robotická sonda OSIRIS-REx
Ilustrace planety Proxima Centauri b s hvězdou v pozadí
Autor: ESO/M. Kornmesser
Porovnání předpokládané situace v soustavě kolem Proximy Centauri b (vpravo) se situací ve Sluneční soustavě (vlevo). Protože jde o hvězdu mnohem méně zářivou než Slunce, vhodné podmínky pro výskyt života (zelená plocha) jsou na oběžných drahách mnohem blíže hvězdy. Proxima b v této „obyvatelné zóně“ leží.
Autor: ESO/M. Kornmesser/G. Coleman
Povrch planety Proxima Centauri b v představě výtvarníka
Autor: ESO/M. Kornmesser
Pohled na soustavu Alfa Centauri (to je název, který zůstal i po „čistce“ z konce roku 2016). Vlevo je „hlavní“ hvězda soustavy, nyní Rigil Kentaurus (dříve Alfa Centauri A), vpravo o něco méně jasná Alfa Centauri B. Slabounká Proxima Centauri, které může a (spíše) nemusí obíhat kolem těchto dvou hvězd, je vyznačena červeným kroužkem.
Autor: Skatebiker, Creative Commons
Pohled na radioteleskop RATAN. Kruh radioreflektorů má průměr 577 metrů.
Autor: SAO
Záznam signálu zachyceného v květnu 2015 radioteleskopem RATAN-600. Fialová linka ukazuje „syrové“ měření. Hladká zelená linka ukazuje, jak by podle simulace mělo vypadat vysílání bodového zdroje v soustavě HD 164595.
Autor: Bursov et al.
Koláž z různých snímků pořízených sondou Rosetta během sestupu a po prvním „skoku“ modulu Philae na kometě Čurjumov-Gerasimenko. Na prvních třech detailech je vidět sonda během sestupu k povrchu komety. Pak se podařilo zachytit místo, kde se modul dotkl povrchu (přistání přistál v 15:34 GMT, foto vzniklo 9 minut poté). Je tu vidět stopy, kterou modu zanechal v povrchu. Philae při odrazu poněkud změnil směr a Rosettě se ho podařilo zachytit během vzestupné fáze dvouhodinového skoku, příznačně nad temnou oblastí plnou stínu. Modul však určitě spadl podstatně dále od místa prvního dopadu a v době zveřejnění fotografie místo jeho „odpočinku“ na kometě nebylo přesně objeveno.
Autor: ESA
Cesta sondy Rosetta na kometu
Autor: ESA
Upravený „panoramatický“ snímek okolí sondy Philae s vloženým obrázkem sondy naznačuje její polohu.
Autor: ESA
První snímek z povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko, který pořídila sonda Philae. Snímek je složen ze dvou záběrů. V dolní části je vidět jedna ze tří nožek, na kterých vesmírná laboratoř stojí. Panoramatické snímky budou zveřejněny na odpolední tiskové konferenci.
Autor: ESA/Rosetta/Philae/CIVA
Zvětšení oblasti, kam bylo naplánováno přistání sondy Philae. Nachází se v přední části komety.
Autor: ESA
První fotografie pořízená modulem Philae před přistáním na kometu. Pořízena byla kamerou ROLIS, která se dívá z modulu dolů. Vznikla ve 14:38:41 UT z výšky tři kilometry nad povrchem. Rozlišení snímku je 3 metry na pixel.
Autor: ESA/Rosetta/Philae/CIVA
Fotomontáž přistání sondy na kometě Čurjumov-Gerasimenko
Autor: ESA
První snímek modulu Philae po odpoutání od Rosetty (pořízený aparaturou OSIRIS). Je v téměř ideálním technickém stavu, je vidět, že má vytažený podvozek, antény a je ve správné pozici.
Autor: ESA/OSIRIS
Tohle není snímek z povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, ale záběr palubní kamery Rosetty ze vzdálenosti méně než 10 kilometrů nad povrchem.
Autor: ESA
Kamera zachytila výbuch rakety Falcon 9
K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu raketa Sojuz (7. červenec 2016)
Autor: Reuters