Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Poslední fotografie před nárazem. Signál ze zaniklé sondy vydal překvapení

aktualizováno 
Těsně předtím, než se sonda Rosetta rozbila o povrch komety Čurjumov-Gerasimenko, odeslala do řídícího střediska poslední telemetrická data. Vědci v nich po roce objevili nečekané překvapení: poslední fotografii před nárazem

Díky veleúspěšné sondě Rosetta lidstvo poprvé přistálo na kometě. | foto: iDNES.cz

Po více než dvanácti letech putování vesmírem ukončila svou úspěšnou misi sonda Rosetta plánovaným nárazem do povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko. Kontrolovaný dopad z výšky 15,4 km byl v pátek 30.9.2016 jejím posledním úkolem, při kterém pořídila i dosud neznámý zcela poslední snímek.

Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko pořízený Rosettou 3.srpna 2014 a uveřejněný...

Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko pořízený Rosettou 3. srpna 2014 a uveřejněný 6.8.2014 zachycuje kometu Čurjumov-Gerasimenko ze vzdálenosti 285 kilometrů. Rozlišení fotky je 5,3 metrů na pixel.

Sonda na Zem odeslala řadu fotografií povrchu komety a dat o ní. Snímky z kamery OSIRIS odesílala postupně, „rozpuštěné“ v jednotlivých datových paketech v rámci telemetrie. Vědci z Institutu Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy v Göttingenu přijali poslední ucelené balíčky dat, které obsahovaly data a domněle poslední snímek ze sestupu sondy. Později však podle Holgera Sierkse, který měl výstupy z kamery OSIRIS v institutu na starosti, objevili na serverech ještě několik dalších paketů dat. 

I v těchto datech se „ukrývala“ část fotografie, kterou však software pro automatické rozpoznávání snímků původně nezachytil. Fotografie se totiž před nárazem nestačila odeslat celá. Obrazová data snímku (23 048 bytů) byla rozdělena do šesti paketů z nichž vcelku dorazily pouze tři. Pak se již sonda rozbila o povrch komety.

Úplně poslední snímek pořízený sondou Rosetta těsně před dopadem na kometu...

To je on, úplně poslední snímek pořízený sondou Rosetta těsně před dopadem na kometu Čurjumov-Gerasimenko 30. září 2016. Výřez zabírá čtverec o hraně jeden metr (2 mm na pixel).

Vědcům tedy do kompletního snímku chyběla téměř polovina dat. Ručně se podařilo získat jen 12 228 bytů. I přesto bylo možné poslední snímek ze sondy zrekonstruovat. Palubní systém Rosetty totiž neposílal kvůli způsobu komprese obrazová data pixel po pixelu, ale vrstvu po vrstvě. Díky tomu mohly být fotografie mnohem detailnější. 

Poslední snímek povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko ze sondy Rosetta v širším...

Poslední snímek povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko ze sondy Rosetta v širším kontextu. První snímek celé komety (vlevo nahoře) byl pořízen kamerou OSIRIS 5. srpna 2014 ze vzdálenosti 123 km. Obrázek nahoře vpravo je pak z výšky 5,7 kilometrů. Zabírá na šířku 225 metrů (11 cm na pixel). Prostřední širokoúhlý snímek pořídila Rosetta při svém posledním sestupu z výšky 331 metrů. Na šířku má 55 metrů (33 mm na pixel). Vpravo dole je předposlední snímek z výšky 24,7 ± 1,5 metrů. Vlevo dole pak je bájný poslední snímek pořízený 19,5 ± 1,5 metrů nad povrchem komety.

Získaných 53 % dat tedy prakticky neznamenalo, že by chyběla půlka snímku, ale „jen“ některé jeho detaily. Místo komprese 1:20 bylo dosaženo kompresního poměru 1:38 a právě proto působí snímek neostře, detaily se ztratily.

Kamera OSIRIS nebyla původně navržena k pořizování snímků zblízka, respektive z menší vzdálenosti než několik stovek metrů. Nicméně vyřazením barevného filtru se podařilo kameru „přeostřit“ na blízko. Snímky, které vědci dosud považovali za poslední, pořídila Rosetta z výšky 23,3 až 26,2 metrů nad povrchem komety. Úplně poslední snímek vznikl z výšky 17,9 až 21 metrů a zabírá výřez o rozměrech jeden krát jeden metr. Výška, z jaké byl snímek pořízen, je záměrně uváděna pouze jako rozmezí, protože odborníci si nejsou jistí přesností metody, kterou použili k jejímu výpočtu v kombinaci s použitým modelem tvaru komety.

Přes půl miliardy kilometrů

Rosetta se vydala na cestu v březnu 2004 a ke svému cíli dorazila po deset let trvající pouti. Sonda Rosetta nesla modul Philae velký asi jako pračka ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. K přistání došlo ve vzdálenosti 551 milionů kilometrů od Země.

Fotogalerie

Modul Philae se v úterý 11. listopadu 2014 dostal na povrch komety díky manévru, který se však nepovedl zcela podle plánů. Philae se po komplikovaném přistání ztratila z dohledu Rosetty a nebylo známo, kde skončila.

Až na záběrech pořízených 2. září kamerou OSIRIS ze vzdálenosti 2,7 kilometru od povrchu komety je jasně vidět hlavní část sondy a dvě ze tří „nohou“.

Mise Rosetta patřila mezi nejambicióznější projekty ESA. Cílem bylo kometu s katalogovým číslem 67P zevrubně prozkoumat, včetně její vnitřní struktury. Vědci chtěli s pomocí obou aparátů získat více poznatků o vzniku Sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad termínu dopadu až 100 kg...  celý článek

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.