Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Evropa vypnula přístroje. Se sondou Philae se na kometě už nespojí

  11:56aktualizováno  11:56
Sonda Philae, která před rokem a půl s problémy přistála na kometě, se navždy odmlčí. Inženýři z Evropské kosmické agentury ji nyní nechají v klidu odpočívat na kometě. Později se k ní přidruží i mateřská družice Rosetta.

Modul Philae na kometě 67P v představách výtvarníka. | foto: ESA

Modul Philae, který loni v listopadu 2014 přistál na kometě Čurjumov–Gerasimenko a po 60 hodinách se odmlčel, se před více než rokem nečekaně probudil a kontaktoval Zemi. To bylo v době, kdy se kometa přiblížila ke Slunci a Philae se tak dostalo dost energie, aby se mohla ozvat. Modul tehdy „mluvil“ s týmem na Zemi přes sondu Rosetta po dobu 85 sekund.

Ta doba je však dávno pryč a Čurjumov–Gerasimenko se od Slunce vzdaluje a bere tak s sebou všechny naděje na další komunikaci. Letos v únoru se tým, který má misi na starosti, rozhodl ukončit pokusy o další komunikaci. Nyní je už navázání komunikace nemožné, a proto se Evropská kosmická agentura (ESA) rozhodla, že vypne i příslušnou elektroniku na sondě Rosetta. Tedy ty přístroje, které sloužily ke komunikaci s modulem na kometě.

26.července 2016 v 16:00, příspěvek archivován: 29.července 2016 v 10:56

It’s time for me to say goodbye. Tomorrow, the unit on @ESA_Rosetta for communication with me will be switched off forever...

Samotná Rosetta, která modul dovezla a nyní kolem komety krouží, bude na konci srpna navedena na její povrch, kde zůstane spolu s Philae v hibernaci na věky věků.

ESA zároveň vyzývá příznivce Philae, aby posílali pohlednice na rozloučenou.

26.července 2016 v 16:03, příspěvek archivován: 29.července 2016 v 10:57

I’m far from Earth&Sun!I’d love to take memories of YOU with me. Please send me a postcard from home! #GoodbyePhilae https://t.co/Mh7KdkmsKZ

Sonda Rosetta nesla modul velký asi jako pračka ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko deset let. K přistání došlo ve vzdálenosti 551 milionů kilometrů od Země. Bylo dramatické a nedopadlo podle plánů (popisovali jsme ho v on-line reportáži zde).

Fotogalerie

Sonda měla na kometě provést řadu výzkumů a experimentů. Výsledky jsou zajímavé pro vědce zabývající se počátky a vývojem naší sluneční soustavy. Nečeká se ovšem, že by byly zcela převratné, protože Čurjumov-Gerasimenko patří do třídy těles, o kterých už alespoň základní informace máme. Dostat sondu na kometu je však především úctyhodný technický úspěch, který je v současné době na hranici lidských možností.

Sondě se loni 15. listopadu 2014 podařilo splnit většinu úkolů a informace poslat přes Rosettu k analýze na Zemi. Mezi nimi bylo zkoumání struktury místa přistání i celé komety, měření podpovrchové teploty v závislosti na intenzitě slunečního záření a samozřejmě analýza vzorků povrchových a podpovrchových částí komety. Výsledky mají vědcům pomoci při zkoumání historie naší sluneční soustavy, která se zformovala zhruba před 4,6 miliardy let.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.