Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kouknete do zpětného zrcátka a mají vás. Policie pozná vaše oko

aktualizováno 
Automatizované určování totožnosti se vyvinulo do té míry, že dokáže identifikovat řidiče jen z odrazu jeho oka ve zpětném zrcátku automobilu. Ještě zajímavější by bylo, že tato technologie by mohla posloužit i při masovém sledování obyvatel.

Biometrická identifikace má být podle některých firem budoucnost elektronické bezpečnosti. Jak to asi bude ve skutečnosti? | foto: Clearginhouse

Rozeznání osob podle jejich otisků prstů, sítnice, krevního řečiště nebo jen způsobu pohybu – obecně tzv. biometrických parametrů – je velkým hitem elektronické bezpečnosti. Příkladem, který si časem možná prakticky všichni vyzkoušíme, je odemykání telefonu pomocí otisku prstu.

Využití podobných technologií bude záležet na preferencích zákazníků, ceně atd. Přesnost i praktická použitelnost se stále zlepšují a ani zdaleka se nezdá, že by se inženýři blížili hranici možností. Věřili byste například, že vás už dokáže počítač identifikovat na více než deset metrů podle obrazu duhovky ve zpětném zrcátku auta?

Předvedli to výzkumníci z biometrické laboratoře CyLab na Univerzitě Carnegie Mellon ve Spojených státech. Jejich technologie není v principu nic nového, rozeznávání lidí podle skenu duhovky se vyvíjí desítky let a už se používá i v praxi, například imigračními úřady Spojených arabských emirátů. Zajímavé je spíše to, do jaké míry se ji dnes už podařilo vyladit (a to samozřejmě nejen tomuto týmu, ale i řadě dalších v jiných částech světa).

Duhovka každého z nás obsahuje náhodné a velmi složité vzorce, které jsou v drtivé většině případů naprosto odlišné (shody se asi mohou najít, pokud nepůjdete úplně do detailů, ale záleží na podrobnosti analýzy). Přitom je v podstatě dobře chráněná uvnitř oka, a tak změny na duhovce jsou podstatně vzácnější než například na oční sítnici. Ta byla dříve považována za slibný biometrický údaj, ale jejíž využití se už nepovažuje za příliš perspektivní.

Na Carnegie Mellon používají rozeznávaní duhovky v situaci, která je typickým příkladem silniční kontroly: policisté zastaví dají řidiči znamení, aby zastavil u krajnice. Ten poslechne, policejní vůz zastaví za ním a co udělá kontrolovaný řidič? Podívá se do zpětného zrcátka, aby zjistil, co přesně se děje.

V tu chvíli ho má zachytit kamera v policejním voze, pořídit snímek jeho duhovky a ověřit ho například podle seznamu hledaných či trestaných osob. Policista by tak měl už před vystoupením z vozu mít informace nejen o autě, které zastavil (podle poznávací značky), ale i o člověku za volantem. Je pochopitelné, že podobný systém by mohl v řadě případů skutečně mít svůj smysl a pomoci nejen policii, ale třeba i v řadě jiných aplikací, kde je rychlá a komfortní identifikace výhodou.

Zkoušky zatím probíhají v poněkud nepřirozených podmínkách a dá se předpokládat, že na ostré nasazení si ještě nějakou dobu počkáme. Ale jak jsme říkali na začátku, tento výzkum dnes „frčí“ a technologické možnosti se zdají být značné. Někdo z mnoha hráčů v oboru nakonec velmi pravděpodobně uspěje.

Ani tento biometrický systém samozřejmě není neprůstřelný. Odborník na počítačovou bezpečnost Jan Krissler nedávno předvedl, jak systém rozpoznávání duhovky od Panasonicu zmátl pomocí kvalitně vytištěné fotografie a tužky, kterou před ní pohyboval, aby vyvolal v systému pocit, že se obličej hýbe. K „hacku“ přitom stačí jen dobrá domácí tiskárna, žádné profesionální vybavení (a to nemluvíme o čočkách, které mohou změnit vzorec duhovky).

Pro nás ostatní je asi zajímavé, že nemusí být tak daleko doba, kdy bude technicky možné určovat totožnost lidí bez jejich vědomí a spolupráce, byť třeba jen na vzdálenost pár metrů.

To nutně neznamená, že se sledování ve velkém bude používat, alespoň ne v evropském kontextu. Zřejmě by to nebylo možné bez výrazných úprav stávající legislativy. Podle evropského práva není možné sbírat takové údaje bez souhlasu dané osoby a dalších informací (kdo je sbírá, za jakým účelem atd.). V tomto případě jsou překážky nasazení podobných systémů jasně definované a velmi hluboko zakořeněné v našem právu. Pokud tyto technologie skutečně ve veřejnosti vzbuzují takové obavy, jak naznačují průzkumy, měli by si Evropané dávat dobrý pozor, aby to tak zůstalo.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Nejslavnější tyranosauří teenager je „půvabná Janička“

Jane je zatím tou nejlepší ukázkou vzezření mladých tyranosaurů. Tento téměř...

V létě roku 2001 objevili výzkumníci doposud nejkompletnější fosilní exemplář dospívající jedince druhu Tyrannosaurus...

Mamutí samci padali do pastí častěji než samice

Moravské zemské muzeum otevřelo v brněnském Paláci šlechtičen expozici...

Mamuti stejně jako dnešní sloni zřejmě mohli velkou část života žít odděleni podle pohlaví a věku. Samice a mláďata ve...

VÝZKUM: Kdo zemře a kdo bude žít? Pomozte naprogramovat samořídící auto

Chodci na silnici (ilustrační foto)

Auta bez řidiče budou muset nejen rozpoznávat dopravní situace nebo znát předpisy, ale v krajních případech také...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.