Řidič limuzíny mě dovezl před budovu Google. Po cestě jsme stihli probrat nejen

Řidič limuzíny mě dovezl před budovu Google. Po cestě jsme stihli probrat nejen nový systém taxíků, ale i jeho pohled na Silicon Valley. | foto: Pavel Kasík, Technet.cz

Rozhovor s taxikářem, jakého v Praze nepotkáte. O Silicon Valley ví vše

  • 35
San Francisco (Od zpravodaje Technet.cz) - Revoluční systém taxíků, zákulisí "odborných" konferencí i nárůst mladých startupistů... Řidič limuzíny mě během hodinové jízdy seznámil se svým pohledem na současné Silicon Valley. Po všech těch uhlazených marketingových akcích to byla osvěžující dávka reality...

Během květnové konference Google I/O jsem se ocitl v časové tísni a potřeboval jsem se narychlo dostat do Mountain View, asi hodinu autem od centra San Francisca. Abych stihl domluvený rozhovor, objednal jsem si taxíka pomocí u nás zatím neznámé aplikace Uber.

Přepis rozhovoru zachycuje názory konkrétního jednotlivce, nejde o oficiálního zástupce žádné z uvedených firem.

Už po deseti minutách hovoru mi bylo jasné, že pan řidič má radost, když mi může říci něco nového. A protože dosud se se mnou v San Franciscu bavili jen samí odborníci na PR, byly jeho postřehy o technologických firmách v Silicon Valley příjemně nekorektní. Dlouho jsem neváhal a požádal jej o rozhovor.

Nevadilo by vám, kdybych si naše povídání nahrál? Pohled na Silicon Valley očima taxikáře...
Nevadilo. A mimochodem, nejsem taxikář, jsem řidič limuzíny.

Aha, omlouvám se. Zajímá mě třeba služba Uber, pomocí které si vás zákazníci objednávají.
Uber se teď rozšířil do všech velkých měst v Americe. New York, Boston, Chicago, Miami... A začalo to u nás v San Franciscu. Funguje to tak, že si na svůj smartphone nahrajete aplikaci Uber. Průvodce se zeptá na vaše údaje, číslo kreditní karty... A kdykoli potřebujete auto, stačí v aplikaci zadat požadavek a systém automaticky kontaktuje řidiče, který je vám nejblíž. Takhle mu to pípne a řidič má pak 15 sekund na odpověď. Je to velmi rychlé, průměrná doba čekání na auto Uber v San Franciscu je tři minuty. Kdekoli ve městě.

Revoluce: místo taxíků osobní šofér pro každého

To je opravdu rychlé. Kolik řidičů už je do služby zapojeno?
Je tu už pět set aut, které jezdí jen přes Uber. Taxikáři se ale proti službě Uber bouří a snaží se ji různě napadat u soudu. Na nějakou dobu byl Uber v některých městech i zakázaný, ale pak se to prolomilo. Podpora veřejnosti je ohromná, zkrátka proto, že taxikáři jsou obvykle příšerní. Když je vás třeba víc, dva tři zákazníci, a jedete na různá místa, taxikář vás odmítne. Pokud je to moc krátká jízda, někdy vás obyčejný taxikář nevezme. A samozřejmě pověsti taxikářů nepomáhá, že někteří jezdí jako blázni, nejsou zrovna nejčistší...

Služba Uber umožňuje snadnou objednávku vozu přímo z mobilního telefonu. Celý proces je nezvykle rychlý a transparentní. "Osobní řidič pro každého," zní trefný slogan Uber.com.

A Uber si svoje řidiče prověřuje?
Přesně tak, děláte u nich pohovor. Proces trvá asi měsíc. Součástí procesu je třeba test orientace - řeknou vám, abyste se dostali z Moscone centra k Muzeu moderního umění a musíte vysvětlit a zdůvodnit tu trasu pro různé časy toho kterého dne. Otázek je hodně, a pokud neuspějete na 85 %, nemůžete pro Uber řídit. Také nesmíte mít více jak jednu pokutu za nepřiměřenou rychlost, zpětně si vás prověřují, je to velmi podrobné. A především, každý zákazník zpětně ohodnotí toho řidiče, který jej vezl. Takže pokud nějaký řidič vytrvale dostává nízké známky, Uber mu jednoduše přestane požadavky posílat.

Jak to funguje s placením?
Uber je skvělý. Peníze od zákazníků mi posílá jednou týdně. Berou si 20 % z částky. Ale to není vůbec špatné, protože máte naprostou jistotu, že peníze dostanete – převádějí se přímo z kreditní karty zákazníků. Uber vám taky dá tenhle smartphone (ukazuje na iPhone na přístrojové desce). Celkově si denně vydělám za osm hodin asi 400 dolarů. Uber si z toho vezme pětinu, tedy 80 dolarů, což je férová částka. Taky si platím vlastní benzin, což mě vyjde na 40 dolarů denně. Takže když takhle řídíte šest dní, už máte vyděláno na nájem v centru San Francisca, což je relativně drahé město.

Říkal jste, že běžný taxikář nevezme více lidí…
Nevezme obvykle více lidí na různá místa. Ale Uber to spočítá, není žádný problém. Taky neexistuje minimální nebo maximální vzdálenost – vezmeme vás o ulici dál nebo do vedlejšího města. Vím o kolegovi, který vzal zákazníka až do Santa Barbary, asi pět hodin jízdy. Víte, viděl jsem starou paní s chodítkem, jak se snaží zastavit taxi, a nikdo nezastavil, protože nechtěli skládat to chodítko. Tak jsem šel, zastavil jsem jí taxíka, ale když zjistili, že je to pro ni, nechtěl ji vzít. Asi taky proto, že starší zákaznice platí přesně částku, kterou jim řeknete, žádné dýško. Neměla Uber účet, takže bych ji nemohl vzít ani já, ale nakonec jsem ji vzal zadarmo, ono to bylo jen pět ulic.

Taxi si uživatel objedná skrze aplikaci Uber a na mapě okamžitě vidí, které auto se k němu blíží, kdy k němu dorazí, kolik bude platit apod.

Takže limuzíny Uber nemůžete bez aplikace a účtu Uber vůbec přivolat.

Ano, je to aplikace pro iPhone nebo Android a postará se úplně o všechno. A lidé si na to velmi rychle zvykli, v San Franciscu se to rozšířilo raz dva. Lidé to vyzkouší jednou, jsou spokojení, doporučí to přátelům a už nikdy si nepřivolají normálního taxíka. Cena je přitom prakticky stejná jako u taxíku. Možná o pětinu dražší, ale pohodlí je výrazně vyšší. Třeba okamžitě vidíte, kde je taxikář, jak dlouho bude cesta trvat, kolik bude stát, všechno. To je důležité pro lidi, co potřebují stihnout letadlo nebo potřebují někoho vyzvednout. Stačí stisknout tlačítko a vidíte, kde váš taxikář je, dokonce i to, jak vypadá a jak jej ostatní cestující ohodnotili.

Vidí i řidič obrázek a hodnocení cestujícího?
Ano, vidím jeho jméno, hodnocení a telefon. Je to velmi šikovné. Cestující hodnotí řidiče a řidič zase cestujícího. Já tedy všem cestujícím dávám stoprocentní hodnocení, nikdy jsem neměl problém. Na Nový rok jsem vezl dva hodně opilé chlapy, ale to se dá pochopit. Nový rok je nejnáročnější a nejvýdělečnější čas pro taxikáře. Během jednoho dne jsem vydělal dva a půl tisíce dolarů (cca 50 tisíc korun, pozn. red.), prakticky jsem se nezastavil. Pak je ještě náročný Den matek, Valentýn… No a pak každý pátek a sobota, mezi desátou a třetí. Doufám, že budete mít Uber brzy i v Česku. Je to mezinárodní fenomén a podmaňuje si Evropu.

Muži se dívají celou dobu na mobil, ženy si stěžují na šéfy

Kde teď vlastně jsme?
San Carlos, vyjeli jsme ze San Francisca. V podstatě je to spojité město, říká se tomu také Poloostrov (Peninsula).

Říkal jste, že cestou zpátky se stavíte před Facebookem…
Ano, určitě nepojedu zpátky do San Francisca s prázdnou. Vyhodím vás v Googlu, popojedu před Facebook a někoho tam naberu.

Jakožto řidič limuzíny se James denně dostává do styku s lidmi ze Silicon Valley.

Říkáte tedy, že u Facebooku je větší poptávka po taxíku?
Přesně tak, i když nevím proč. Prostě mám takovou zkušenost. Jednou jsem někoho vezl do Facebooku a čekal jsem tam na něj, abych ho zase dovezl do San Francisca. A těch 45 minut, co jsem tam čekal, jsem měl jednu poptávku za druhou. Takže od té doby vím, že před Facebookem nikdy nečekám déle jak 10 minut.

Jezdíte často do Googlu?
Ano, najímají hodně inteligentních lidí. A všichni jsou velmi mladí, všichni pod 35 let. Facebook je ale ještě mladší. Do Facebooku jezdí lidé kolem dvaceti let, rozhodně pod třicítkou, docela dost lidí z Asie, Indie, Číny apod.

A baví se s vámi, když s vámi jedou?
Ano, baví, tedy především dívky. Ty jsou mnohem společenštější. Hodně mužů stráví celou cestu jen s telefonem v ruce a něco vyřizují. Ve všech technických oborech pracuje mnohem víc mužů než žen. Všude. Často mi některé dívky říkají, že jejich šéfové nedávají ženám stejné příležitosti jako mužům. Nedostává se jim stejných odměn a také je pro ně těžší šplhat v kariérním žebříčku. Říkají to často. Přitom jsou to nesmírně chytré holky s technickým vzděláním, ze Stanfordu apod. Nádherné a k tomu chytré. Myslím, že ten šéf mohl být ve škole pěkný šprt a holky se s ním nebavily, takže on teď neví, jak se bavit s nimi, i když by mohl.

Máte pocit, že se to mění?
Z toho, co slyším, to vypadá, že ne.

Lesk a bída Křemíkového údolí

Co říkáte na to, jak si zaměstnanci technických společností žijí?
To je celkem známé, hlavně u toho Googlu. Starají se jim o praní… Víte, většina těch mladých kluků chce žít ve městě (San Franciscu, pozn. red.) a do práce jezdí autobusem. Ale ti, co žijí přímo v Mountain View, si libují, že se tam můžou zadarmo najíst ráno, v poledne i večer, Google jim vypere. A Facebook je na tom podobně, co já vím. Snaží se je udělat šťastnými. Jídlo je prý výborné. Já si myslím, že firmy se tím také snaží udržet své zaměstnance neustále v práci. Nikdy jim nekončí práce, nikdy nemusejí odejít z budovy.

Jaké další společnosti jsou podle vás významné?
Třeba Genentech a samozřejmě Twitter. No a pak támhle máme Oracle a Cisco, to jsou obrovské společnosti. Oracle má největší konference ze všech – Open World. Jezdí tam každoročně padesát až sedmdesát tisíc lidí. Trvá to celý týden, zaberou prakticky všechny hotely ve městě. Nenajdete prakticky jediný pokoj, jediné taxi, jedinou volnou restauraci. Vědí, jak lidi nalákat, poslední den konference je tam vždycky nějaký koncert – zpěváci a kapely za miliony dolarů, jako je Elton John, Rolling Stones, Black Eyed Peas. Díky tomu, že mám jako řidič vstup na konferenci, jsem tyhle koncerty taky viděl. A taky jsem se tam pořádně najedl, zatímco jsem čekal na ty manažery, které jsem vozil.

Další velká konference je pořádaná firmou Salesforce. Těm nestačí ani Moscone Center, potřebují místo pro asi sto tisíc lidí. A taky najímají kapely, myslím, že všichni se snaží rezervovat si Rolling Stones. Chtějí potěšit svoje obchodníky, takže je takhle ukecávají. Z vnějšku mi přijde, že tyhle konference jsou spíš pro zábavu než pro výměnu nějakých odborných informací. No a třeba na konferenci PlayStation před pár měsíci, tam byla samá zábava, to už k tomu patří, samí mladí kluci. A ti chlastají jak střelení. Kolem Moscone Center je pak večer spousta krásných holek, co rozdává letáky – jsou to striptérky, protože vědí, že tam je jejich cílovka – vývojáři her.

Jak vůbec lidé v San Franciscu vnímají technologické firmy kolem sebe? Vnímají běžní občané sami sebe jako součást Slicon Valley?
Myslím, že spíš odděleně. Poslední dobou vozím hodně lidí z technologických firem, ale pořád převažují investoři, právníci, bankéři a finančníci. A tihle seriózní pánové jsou velmi překvapení, když si patro v centru města, v prestižní budově, pronajme nějaký startup. Pak mi říkají, že jsou tam s nimi v budově samí dvacátníci v džínách a tričku, což je pro tyhle chlápky v drahých oblecích nepochopitelné. Je to ohromná změna, to tu před patnácti lety nebylo.

Silicon Valley se proměnilo během roku 2000, během éry dot com, ale to nebylo vůbec v San Franciscu, to bylo tady dole na jih od města. Ale teď se spousta technologických firem stěhuje do města zpátky. Pokud vím, město jim nabízí, že pokud se do města přestěhují, nemusejí platit daně (tzv. tax break, pozn. red.). Město tak chce znovu zkulturnit oblasti města, které jsou v hrozném stavu. Všude kolem ulice Market Street se stěhují technologické firmy. Spolu s tím se zde stavějí i nové budovy s byty pro zaměstnance těchto technologických firem. Takže technické firmy jsou obyvateli San Francisca vnímány pozitivně alespoň v tomhle ohledu. Jsou tu nová volná místa i nová výstavba ve městě. Nevýhodou ale je, že to tlačí vzhůru cenu nájmu. Ceny šly nahoru skoro dvojnásobně, z nějakých 1 200 dolarů na 2 300 dolarů za malý byteček u Market Street. Ale většina lidí v San Franciscu si na to vydělá, mají dobré platy, samozřejmě nepočítám bezdomovce.

Někdo jako já, řidič limuzíny, musí pracovat přesčas nebo si najít ještě druhou práci, aby zaplatil život v San Franciscu. Ale čím déle žijete ve městě, tím lépe pro vás, protože tu máme regulaci nájemného a nemůžou vám nájem jen tak zvyšovat. Dokud se neodstěhujete, platíte stále stejně. San Francisco je přátelštější k nájemníkům než k majitelům bytů. Je skoro nemožné někoho vyhodit z bytu. Není to tak úplně fér. A pak jsou tu samozřejmě bezdomovci. V San Franciscu je jich velké množství. Když nemáte práci a jste na ulici, dostanete poukázky na jídlo (tzv. foodstamps, pozn. red.). Každý měsíc je to 200 dolarů, což není mnoho, ale dá se s tím přežít. A pak je tu asi 400 dolarů obecné podpory (General Assistance, pozn. red.), to pořád není dost na to, abyste si pronajali pokoj. I ten nejhorší hotel na 6th Street stojí 200 dolarů týdně.

Poslední otázka, než dojedeme na místo: co říkáte na pokusy Googlu a dalších firem o rozšíření auta bez řidiče?
Ani náhodou, do toho bych nesedl. Já chci řidiče. Ale dokážu si představit, že to pro taxikáře bude časem významná konkurence.