ROZSTŘEL: Internet nám napoprvé nepovolili, vzpomínali v Rozstřelu experti

  • 22
Připojit se k internetu nebylo tak jednoduché, jak by se mohlo zdát, první žádost byla dokonce zamítnuta. O 25 let později od oficiálního připojení Česka k internetu se ve studiu diskuzního Rozstřelu setkaly dvě osobnosti, aby přiblížily historii i svůj pohled na budoucnost internetu

Ing. Jan Gruntorád, CSc., dnešní ředitel sdružení CESNET, je jedním z nejpovolanějších, kdo může o připojení naší země k internetu hovořit. Byl to právě on, kdo stál s kolegy za přivedením internetu v roce 1992 do tehdejšího Československa.

První pokus zamítli

Ředitel společnosti CESNET Jan Gruntorád v diskusním pořadu iDNES.tv Rozstřel.

Zavzpomínal i na první pokus o připojení. S internetem se Gruntorád setkal již na jedné stáži v Dánsku za éry socialismu, kde se seznámil i se šéfem tehdejšího EARNu, což byl předchůdce internetu, a ten mu poradil, že má podat žádost o připojení k EARNu. Když se vrátil do Česka přesvědčit tehdejší představitele ČVUT k podání žádosti, „přišla za pár měsíců odpověď, že velmi děkují za žádost, ale z politických důvodů počítače zemí za železnou oponou nepřipojují,“ prozradil Gruntorád.

Druhý pokus již byl úspěšný, ale i tak to trvalo nějakou dobu a musel se získat souhlas provozovatele tehdejší páteřní sítě internetu. Bylo také potřeba získat licenci na dovoz multiprotokolového směrovače, který byl k připojení potřeba, což nebylo jednoduché. „V licenčním řízení jsme se museli zavázat, že směrovač bude umístěn pouze na adrese, kterou tam nahlásíme, a pak musel rektor podepsat prohlášení, že internet nebude použit k vývoji chemických nebo jaderných zbraní.“

Ani šíření internetu v Česku nebylo jednoduché. Internetu totiž zpočátku mnozí nevěřili. Gruntrád připomíná, že vedle mezinárodních osobností jako například Bill Gates byli k internetu skeptičtí někteří tehdejší politici i představitelé akademické sféry. „Internet je slepá cesta a Microsoft se mu nebude věnovat,“ řekl podle Gruntoráda v internetové prehistorii Gates.

V Česku pak museli přesvědčovat jednoho z rektorů k podpisu zakladatelské smlouvy CESNETu v roce 1996. Byl to profesor Knížák, který nakonec s podpisem souhlasil, s dovětkem, že jim to stejně k ničemu nebude. A například tehdejší premiér Václav Klaus na jedné konferenci prohlásil, že internet nepovažuje za perspektivní.

Cloud je marketingový název

Adam Skotnický jako zástupce mladší internetové podnikatelské generace, o jehož firmu TCP Cloud projevil zájem nadnárodní konkurent, který ji následně za vysokou částku získal, hovořil mimo jiné o moderních pojmech.

Adam Skotnický v diskusním pořadu iDNES.tv Rozstřel.

„Mě překvapuje, že Cloud je tak obrovské téma, když je to marketingový název pro něco, co je poměrně obvyklé již dlouhou dobu, jen se stal masovým,“ uvádí diváky Rozstřelu do problematiky Skotnický. Název Cloud podle něj zahrnuje veškeré technologie, které se nacházejí v datových centrech. „To, že naše data jsou v cloudu, znamená, že data odejdou do datového centra, které se může nacházet kdekoliv na světě,“ vysvětluje odborník.

Internet převezmou roboti

Komunikace na internetu není jen doménou lidí, ale stále více se zvyšuje podíl automatů, které si předávají informace mezi sebou. „Poroste komunikace mezi čidly v rámci internetu věcí a komponenty v cloudu,“ hovoří o budoucnosti internetu Gruntorád.

Adam Skotnický (zprava), moderátor Vladimír Vokál a Jan Gruntorád v diskusním pořadu iDNES.tv Rozstřel.

„Člověk má omezené možnosti generovat data, a tak bude potřeba hlídat, aby se to vše nevymklo a samotné systémy nebyly nebezpečné,“ varuje Gruntorád.

Adam Skotický poukazuje na to, že jsme v situaci, kdy už nás neomezuje propustnost internetu. „Všechno, co existuje, bude na internetu uloženo několikrát a bude se neustále přesouvat,“ popisuje budoucnost internetu Skotnický. I kvůli tomu bude podle něj stále těžší najít starší data.

Celý Rozhovor s Janem Gruntorádem a Adamem Skotnickým: