Ruská armáda se neobejde bez dostatečně dimenzované železniční sítě

aktualizováno  10:22
Vedení klasického konvenčního konfliktu velkého rozsahu není možné bez kvalitního železničního spojení. Vzhledem k obrovským rozlohám a množství potenciálních protivníků je železniční doprava naprosto kritická v obranném plánování Ruské federace.

Ruský vojenský železniční transport (rok 2009) | foto: Sergeev Pavel, CC BY-SA 3.0

O současném stavu ruských páteřních železničních tratí nedávno pojednával Čičkin Aleksej v článku s ironickým názvem Ministerstvo železničního odpojení na webu Vojensko-průmyslový kurýr. Článek rozhodně stojí za pozornost, protože směr výstavby železnic ukazuje, které oblasti Kreml (mimo jiné) považuje za zdroje budoucích bezpečnostních rizik pro Rusko.

Rusko je největší zemí světa, ale na svou velikost má velmi málo obyvatel. Těch je zhruba 145 milionů (80 % je Rusů) s průměrným osídlením 9 obyvatel na kilometr čtvereční. Zároveň má Rusko po celém svém obvodu řadu potenciálních protivníků a neklidných oblastí – mediálně nejvděčnější ohrožení ze Západu, Ukrajina, Kavkaz, Střední Asie, Čína, Dálný východ a navíc tající ledy Arktidy odkrývají celé ruské severní pobřeží. V případě velkého konvenčního konfliktu tak musí Rusko zajistit transport lidí a materiálu na obrovské vzdálenosti.

Rusko má sice mohutné výsadkové jednotky, ale pro vedení dlouhodobé bojové činnosti na svém obvodu potřebuje kvalitní a robustní železniční spojení. V případě rozsáhlých bojů je nutno na frontovou linii přesouvat desítky tisíc tun zásob denně, především těžké pásové techniky, pohonných hmot (PHM) a munice.

Objem pohyb zásob, munice a PHM na frontové linii je limitován bojovou mobilitou bojového uskupení, zejména týlových či logistických jednotek. Zásoba pohyblivé munice nemůže být větší než na tři až pět dnů boje. Když pohyblivá zásoba není plynule doplňována, pak se bojová uskupení stanou nebojeschopnými. To se stalo v řadě případů ve druhé světové válce, ale i ve válkách ve Vietnamu, na Středním východě atd., kdy se operace musely zastavit pro nedostatek zásob, zejména munice.

Letecky se může zásobovat i na tisíce kilometrů, ale s kapacitou tak do jednoho brigádního úkolového uskupení, přitom s rizikem vysokých ztrát. Automobilní zásobování je reálné tak do 200 km, pokud bude na vlastním území, spíše však jen do 100 km a to s limitovanou přepravní kapacitou. Aby zásobování bylo plynulé, tak ve vzdálenosti cca 50 km od čáry dotyku musí být rozvinuty sklady, napojené pokud možno na železniční síť, odkud se plynule zásobují bojová uskupení.

Význam železnic pro Rusko podtrhuje i existence Železničních vojsk ozbrojených sil Ruské federace, které mají zhruba 28 500 vojáků. Ruské železnice jsou po Spojených státech druhé nejdelší a co se týče objemu dopravy (tunokilometry), za Spojenými státy a Čínou třetí největší na světě.

Vzhledem k obrovské rozloze země a nízké hustotě obyvatel ruská železniční doprava přepravuje náklad a pasažéry na velmi dlouhé vzdálenosti, často přes zcela liduprázdné oblasti. Třetinu objemu železniční dopravy tvoří uhlí a koks, který putuje průměrně na vzdálenost 1 500 km. Železná ruda tvoří desetinu nákladní dopravy a putuje průměrně na vzdálenost 1 900 km. Ruská železnice tak hraje naprosto klíčovou roli pro ruskou ekonomiku, socioekonomický rozvoj vzdálených oblastí a také pro geostrategické zájmy Ruska.

Železniční systémy Belkomur

Železniční systémy Belkomur

V rámci přijaté Strategie rozvoje železnic v Ruské federaci do roku 2030 vláda v Moskvě plánuje významné rozšíření a modernizaci železničních tratí. Cílem je zlepšit zásobování vzdálených oblastí Ruska, zlepšit transport surovin, posílit ekonomický rozvoj a samozřejmě posílit možnost přesouvat vojáky a vojenskou techniku po celém území Ruska.

Podle Alekseje čím dál složitější vojenská a politická situace v zemích sousedících s Ruskem zvyšuje význam železničních projektů na Kavkazu (Čečensko, Dagestán), Dolní Volze (Krym, Gruzie, východní Ukrajina), severozápadě (Pobaltí, Polsko) a Sibiři (Čína, Severní Korea). Většina projektů železnic propojující tyto oblasti vznikla v 60. letech minulého století, ale dosud nebyla realizovaná. I v dnešní době jsou některé projekty odsunuty do delší budoucnosti, platí to především o projektu Severní širokorozchodné tratě (Severnyj širotnyj chod) a tratě Belkomur.

Severní širokorozchodná trať o délce více než 700 km má propojit oblasti Obskaja, Salechard a Nadym. Želenice Belkomur (1 200 km) má zajistit spojení mezi republikou Komi, Permskou a Archangelskou oblastí, později také se severními evropskými státy.

Severní širokorozchodná trať

Severní širokorozchodná trať

Výstavba Severní tratě začala v roce 2014, ale v roce 2015 byla přerušena z finančních důvodů. Nyní Moskva studuje možnost zapojit do financování i soukromé firmy. Celková investice výstavby se odhaduje na 600 miliard rublů (228 miliard korun) a roční objem přepravy ve třetím roce provozu na 30 milionů tun zboží. Zahájení provozu se v současnosti očekává v roce 2023.

Železnice Belkomur začala vznikat již ve 40. a 50. letech minulého století. Podle Alekseje význam trati opět narostl díky stavbě páteřního plynovodu Jamal a rostoucím objemem námořní dopravy na severu Ruska.

Aleksej také zdůraznil výstavbu železnic v Rostovském a Kransdorském regionu u východní Ukrajiny. V současné době hlavní zásobování Krymu probíhá přes přetížené železniční překladiště v Novorossijsku, odkud se zboží loďmi převáží na Krym.

Klíčové je také přímé krymské železniční spojení mezi Simferopolem a krymským železničním uzlem Vladislavovka, kam směřuje veškerý náklad z Ruska. Tato trasa má zabránit ucpávání na obou stranách budovaného Kerčského mostu, který bude dokončen do dvou let a propojí Rusko s Krymem. Želenice však nevznikne dříve než v roce 2030, do té doby budou muset vlaky do Simferopolu a ruské námořní základny v Sevastopolu jezdit oklikou přes severní Džankoj. Samotný železniční provoz přeš Kerčský most (do železničního uzlu Vladislavovka) začne v roce 2019.

Prvním krokem k lepšímu zásobování Krymu a oblastí u východní Ukrajiny bylo letošní zprovoznění tratě Žuravka – Millerovo, která se vyhýbá ukrajinskému území. Délka trati je 277 km.

Neméně pozornosti mají železniční projekty na Kavkaze, který je zdrojem trvalých bezpečnostních hrozeb pro Rusko. Kvalitní železniční spojení není nutné jen pro přesun vojsk, ale také pro ekonomický rozvoj těchto oblastí.

„Geostrategické a socioekonomické faktory jsou úzce propojeny se železničním a přístavním systémem země. V sovětském období byl rozvoj železnic odsunut do pozadí, protože většina z těchto oblastí (výše uvedených - pozn. red.) nebyla hraničními oblastmi. Ale od roku 1991 se geopolitická situace dramaticky změnila. Odstranění nedostatků ve způsobu spojení proto nemůže být odloženo do vzdálené perspektivy,“ uzavírá svůj článek Aleksej.

Zdroj: VPK

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Aktualizace: Do článku byly doplněny mapy.

Autor:

Nejčtenější

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Nejpoužívanější prohlížeč měl skromné plány. Chrome zásadně změnil web

Vývoj ikony prohlížeče Chrome

Prohlížeč Google Chrome používá k brouzdání po internetu většina uživatelů. Před deseti lety to přitom byl nenápadný...

Další z rubriky

Lehké tanky Praga šly před válkou na dračku. Bojovaly i v Jižní Americe

Lehké tanky Praga LTH sloužily ve Švýcarsku jako typ Pzw 39 (Panzerwagen 39).

Ve druhé polovině 30. let vznikla v ČKD povedená typová řada lehkých tanků. Tehdejší československá armáda však...

Bojovníci s Bílým lvem. Velitel Obrany národa a dva legionáři utvářeli armádu

generál Josef Bílý

V první světové válce jeden bojoval za Rakousko-Uhersko, další dva na ruské frontě. Všichni se ovšem nesmazatelně...

Ve dveřích stihl dát synovi hodinky, pak ředitele ČSA popravili

František Stočes, s obrácenou buřinkou v ruce. Za povšimnutí stojí černá páska...

Inženýr František Stočes byl druhým ředitelem letecké společnosti ČSA. Právě on se významně zasloužil o to, že se stala...

Najdete na iDNES.cz