Ruská armáda se neobejde bez dostatečně dimenzované železniční sítě

aktualizováno  10:22
Vedení klasického konvenčního konfliktu velkého rozsahu není možné bez kvalitního železničního spojení. Vzhledem k obrovským rozlohám a množství potenciálních protivníků je železniční doprava naprosto kritická v obranném plánování Ruské federace.

Ruský vojenský železniční transport (rok 2009) | foto: Sergeev Pavel, CC BY-SA 3.0

O současném stavu ruských páteřních železničních tratí nedávno pojednával Čičkin Aleksej v článku s ironickým názvem Ministerstvo železničního odpojení na webu Vojensko-průmyslový kurýr. Článek rozhodně stojí za pozornost, protože směr výstavby železnic ukazuje, které oblasti Kreml (mimo jiné) považuje za zdroje budoucích bezpečnostních rizik pro Rusko.

Rusko je největší zemí světa, ale na svou velikost má velmi málo obyvatel. Těch je zhruba 145 milionů (80 % je Rusů) s průměrným osídlením 9 obyvatel na kilometr čtvereční. Zároveň má Rusko po celém svém obvodu řadu potenciálních protivníků a neklidných oblastí – mediálně nejvděčnější ohrožení ze Západu, Ukrajina, Kavkaz, Střední Asie, Čína, Dálný východ a navíc tající ledy Arktidy odkrývají celé ruské severní pobřeží. V případě velkého konvenčního konfliktu tak musí Rusko zajistit transport lidí a materiálu na obrovské vzdálenosti.

Rusko má sice mohutné výsadkové jednotky, ale pro vedení dlouhodobé bojové činnosti na svém obvodu potřebuje kvalitní a robustní železniční spojení. V případě rozsáhlých bojů je nutno na frontovou linii přesouvat desítky tisíc tun zásob denně, především těžké pásové techniky, pohonných hmot (PHM) a munice.

Objem pohyb zásob, munice a PHM na frontové linii je limitován bojovou mobilitou bojového uskupení, zejména týlových či logistických jednotek. Zásoba pohyblivé munice nemůže být větší než na tři až pět dnů boje. Když pohyblivá zásoba není plynule doplňována, pak se bojová uskupení stanou nebojeschopnými. To se stalo v řadě případů ve druhé světové válce, ale i ve válkách ve Vietnamu, na Středním východě atd., kdy se operace musely zastavit pro nedostatek zásob, zejména munice.

Letecky se může zásobovat i na tisíce kilometrů, ale s kapacitou tak do jednoho brigádního úkolového uskupení, přitom s rizikem vysokých ztrát. Automobilní zásobování je reálné tak do 200 km, pokud bude na vlastním území, spíše však jen do 100 km a to s limitovanou přepravní kapacitou. Aby zásobování bylo plynulé, tak ve vzdálenosti cca 50 km od čáry dotyku musí být rozvinuty sklady, napojené pokud možno na železniční síť, odkud se plynule zásobují bojová uskupení.

Význam železnic pro Rusko podtrhuje i existence Železničních vojsk ozbrojených sil Ruské federace, které mají zhruba 28 500 vojáků. Ruské železnice jsou po Spojených státech druhé nejdelší a co se týče objemu dopravy (tunokilometry), za Spojenými státy a Čínou třetí největší na světě.

Vzhledem k obrovské rozloze země a nízké hustotě obyvatel ruská železniční doprava přepravuje náklad a pasažéry na velmi dlouhé vzdálenosti, často přes zcela liduprázdné oblasti. Třetinu objemu železniční dopravy tvoří uhlí a koks, který putuje průměrně na vzdálenost 1 500 km. Železná ruda tvoří desetinu nákladní dopravy a putuje průměrně na vzdálenost 1 900 km. Ruská železnice tak hraje naprosto klíčovou roli pro ruskou ekonomiku, socioekonomický rozvoj vzdálených oblastí a také pro geostrategické zájmy Ruska.

Železniční systémy Belkomur

Železniční systémy Belkomur

V rámci přijaté Strategie rozvoje železnic v Ruské federaci do roku 2030 vláda v Moskvě plánuje významné rozšíření a modernizaci železničních tratí. Cílem je zlepšit zásobování vzdálených oblastí Ruska, zlepšit transport surovin, posílit ekonomický rozvoj a samozřejmě posílit možnost přesouvat vojáky a vojenskou techniku po celém území Ruska.

Podle Alekseje čím dál složitější vojenská a politická situace v zemích sousedících s Ruskem zvyšuje význam železničních projektů na Kavkazu (Čečensko, Dagestán), Dolní Volze (Krym, Gruzie, východní Ukrajina), severozápadě (Pobaltí, Polsko) a Sibiři (Čína, Severní Korea). Většina projektů železnic propojující tyto oblasti vznikla v 60. letech minulého století, ale dosud nebyla realizovaná. I v dnešní době jsou některé projekty odsunuty do delší budoucnosti, platí to především o projektu Severní širokorozchodné tratě (Severnyj širotnyj chod) a tratě Belkomur.

Severní širokorozchodná trať o délce více než 700 km má propojit oblasti Obskaja, Salechard a Nadym. Želenice Belkomur (1 200 km) má zajistit spojení mezi republikou Komi, Permskou a Archangelskou oblastí, později také se severními evropskými státy.

Severní širokorozchodná trať

Severní širokorozchodná trať

Výstavba Severní tratě začala v roce 2014, ale v roce 2015 byla přerušena z finančních důvodů. Nyní Moskva studuje možnost zapojit do financování i soukromé firmy. Celková investice výstavby se odhaduje na 600 miliard rublů (228 miliard korun) a roční objem přepravy ve třetím roce provozu na 30 milionů tun zboží. Zahájení provozu se v současnosti očekává v roce 2023.

Železnice Belkomur začala vznikat již ve 40. a 50. letech minulého století. Podle Alekseje význam trati opět narostl díky stavbě páteřního plynovodu Jamal a rostoucím objemem námořní dopravy na severu Ruska.

Aleksej také zdůraznil výstavbu železnic v Rostovském a Kransdorském regionu u východní Ukrajiny. V současné době hlavní zásobování Krymu probíhá přes přetížené železniční překladiště v Novorossijsku, odkud se zboží loďmi převáží na Krym.

Klíčové je také přímé krymské železniční spojení mezi Simferopolem a krymským železničním uzlem Vladislavovka, kam směřuje veškerý náklad z Ruska. Tato trasa má zabránit ucpávání na obou stranách budovaného Kerčského mostu, který bude dokončen do dvou let a propojí Rusko s Krymem. Želenice však nevznikne dříve než v roce 2030, do té doby budou muset vlaky do Simferopolu a ruské námořní základny v Sevastopolu jezdit oklikou přes severní Džankoj. Samotný železniční provoz přeš Kerčský most (do železničního uzlu Vladislavovka) začne v roce 2019.

Prvním krokem k lepšímu zásobování Krymu a oblastí u východní Ukrajiny bylo letošní zprovoznění tratě Žuravka – Millerovo, která se vyhýbá ukrajinskému území. Délka trati je 277 km.

Neméně pozornosti mají železniční projekty na Kavkaze, který je zdrojem trvalých bezpečnostních hrozeb pro Rusko. Kvalitní železniční spojení není nutné jen pro přesun vojsk, ale také pro ekonomický rozvoj těchto oblastí.

„Geostrategické a socioekonomické faktory jsou úzce propojeny se železničním a přístavním systémem země. V sovětském období byl rozvoj železnic odsunut do pozadí, protože většina z těchto oblastí (výše uvedených - pozn. red.) nebyla hraničními oblastmi. Ale od roku 1991 se geopolitická situace dramaticky změnila. Odstranění nedostatků ve způsobu spojení proto nemůže být odloženo do vzdálené perspektivy,“ uzavírá svůj článek Aleksej.

Zdroj: VPK

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Aktualizace: Do článku byly doplněny mapy.

Autor:


Nejčtenější

Afrika do Evropy narazí, shodují se vědci. Budoucnost však zůstává záhadou

Předpověď budoucího pohybu kontinentů Christophera Scoteseho.

Zatímco rekonstrukce minulosti pohybu kontinentů je skutečná věda, jejich predikce je spíše koníček či spekulace....

Jeho fotky jsou až neskutečně nádherné. Podívejte se, jak vznikají

Kalendář 43. výsadkového praporu - Nic nepotěší potápěče průzkumného týmu po...

Jeho fotky výsadkářů z Chrudimi viděl téměř každý. Vypadají jako vystřižené z toho nejdražšího hollywoodského akčního...



Sedm častých lží, mýtů a omylů o přechodu na nové televizní vysílání

V roce 2020 budou mít sběrné dvory napilno.

Mnoho lidí se v blížící se změně vysílacího standardu neorientuje, a tak se snadno může klamavou nabídkou či...

Podívejte se, kdy vám vypnou současné televizní vysílání a co s tím udělat

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Současné pozemní digitální televizní vysílání má před sebou poslední měsíce života. První vysílače budou vypnuty již...

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, modul s posádkou nouzově přistál

Start Sojuzu MS-10 z Bajkonuru 11. října 2018.

Čtvrteční start lodě Sojuz MS-10 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu se nezdařil. Kvůli závadě na nosné raketě Sojuz...

Další z rubriky

Opustili své rodiny a následují volání Vůdce. Začíná konec Československa

Hurá do vlaku a jedeme na Čechy – německé jednotky vagónují v září 1938 před...

Je září 1938, Mnichovská dohoda bude podepsána teprve za několik dní a přípravy na invazi do Československa vrcholí....

„Hon na moravské obyvatelstvo“. První nálet hloubkařů v Protektorátu

Letouny typu P-51 Mustang z 31. stíhací skupiny

Pošmourná středa 11. října 1944 měla být běžným dnem v protektorátu, daleko od frontových linií, zapsala se však do...

Měl úspěch se lží, pravdou budil strach. Zemřel nejznámější český rozvědčík

Nejznámější český agent Ladislav Bittman, otec Kateřiny Bittmanové

V úterý 18. září zemřel ve svém malířském ateliéru v Rockportu ve státě Massachusetts bývalý důstojník komunistické...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz