Strategické cvičení ruských ozbrojených sil Kavkaz 2016

Strategické cvičení ruských ozbrojených sil Kavkaz 2016 | foto: Ministerstvo obrany Ruské federace

Ruská armáda dokáže bojovat na dvou frontách

  • 186
Švédská Obranná výzkumná agentura (FOI) v dokumentu Russian Military Capability in a Ten-Year Perspective - 2016 popsala vojenské schopnosti Ozbrojených sil Ruské federace. V rozhovoru pro ruský deník Izvestija jeden z autorů publikace Johan Norberg uvedl, že ruská armáda dokáže vést současně dvě velké bojové operace.

Podle Norberga jsou Ozbrojené síly Ruské federace schopny provádět minimálně jednu velkou bojovou operaci se zapojením 100 000 až 150 000 vojáků. Zhruba stejný počet vojáků ze všech složek ruských ozbrojených sil se účastnil velkých strategických cvičení - Východ, Střed a Kavkaz.

Do cvičení Východ se v roce 2014 zapojilo 100 000 až 155 000 vojáků. Během cvičeni byly provedeny tři hlavní a 15 menších překvapivých prověrek bojové připravenosti. V roce 2015 se cvičení Střed účastnilo 95 000 vojáků a v následujícím roce cvičení Kavkaz 125 000 vojáků.

Norberg v rozhovoru pro deník Izvestija zdůraznil, že vzhledem k obrovské rozloze Ruska je pro ozbrojené síly zásadní, aby byly schopny přenášet sílu na dlouhé vzdálenosti. Za tímto účelem Rusko buduje a cvičí vysoce mobilní jednotky schopné se přesouvat (i po vlastní ose) na velké vzdálenosti - cílem je, aby jednotky z jednoho konce Ruska se efektivně dokázaly zúčastnit bojových operací na druhé straně země.

Organizační struktura ruských ozbrojených sil umožňuje vést ještě druhou velkou bojovou operaci se zapojením pozemních, leteckých, námořních i výsadkových sil. Podle Norberga však bude druhá operace v menším měřítku. Schopnosti bojovat na dvou frontách odpovídá výcvik ozbrojených sil - kromě jednoho velkého cvičení je současně prováděno další menší vojenské cvičení, převážně s využitím pozemních sil, někdy i za účasti letectva a námořnictva.

Kromě vedení jedné nebo dvou větších bojových operací jsou ruské ozbrojené síly (pozemní síly, letectvo, výsadkové jednotky, námořnictvo) schopny provádět jednu malou bojovou operaci v každém ze čtyř ruských vojenských okruhů.

Deník Izvestija také zajímalo, jaké jsou vyhlídky ruských ozbrojených sil v krátkodobém a střednědobém horizontu.

„To bude záviset na celé řadě vzájemně propojených faktorů, jako je velikost obranného rozpočtu, schopnost přilákat (a udržet) kvalifikované odborníky, na schopnostech ruského vojensko-průmyslového komplexu dodávat potřebný vojenský materiál, na postupu vytváření mobilizačních stránek, a tak dále...,“ uvedl v rozhovoru Norberg.

Norberg také zdůraznil, že schopnost ozbrojených sil vést bojové operace nesmí být hodnoceny jen na základě určitých typů zbraní. Vždy je nutné dívat se na celkové schopnosti ozbrojených sil a je také nutné vzít v úvahu kvalitu výcviku.

Nicméně Norberg dodal, že Rusko výrazně zvýšilo počet zbraňových systémů dlouhého dosahu (přes 300 km), a to jak s klasickou, tak i s jadernou bojovou hlavicí.

Operativní použití vysoce přesných zbraní dlouhého doletu je však silně závislé na schopnostech najít a zaměřit cíl. „Podle našeho názoru má Rusko v současné době málo systémů, které umožňují detekovat cíle na velké vzdálenosti a vyhodnotit výsledky útoku,“ uvedl Norberg.

Švédský vojenský analytik se také vyjádřil k ruským vojenským operacím v Sýrii. Podle Norberga je ruské angažmá v Sýrii poměrné malé (ve srovnání s každoročním strategickým cvičením). Problém je logistika, tedy přesun techniky a zásobování. Norberg soudí, že nepřátelské síly mohou mít negativní vliv na námořní a letecké zásobování ruských sil v Sýrii, což omezuje logistické možnosti ruské armády v Sýrii. „Proto tato operace poskytuje málo informací o schopnostech ruských ozbrojených sil čelit rovnocennému soupeři,“ říká Norberg.

Norberg se rovněž vyjádřil k hlavním výzvám, kterým musí ruské ozbrojené síly čelit. Rusko buduje nové brigády i divize, pro tyto jednotky je však nutné najít desítky tisíc nových vojáků. „To vyžaduje buď nárůst počtu ozbrojených sil oproti stávajícímu jednomu milionu (počet profesionálních vojáků je kolem 300 000) nebo vytvoření plnohodnotného mobilizačního systému,“ vysvětluje Norberg.

Druhou velkou otázkou je, zda ruský průmysl dokáže spustit skutečnou sériovou výrobu nejnovějších typů zbraní, jako jsou tanky T-14 Armata, stíhačky Su-57 (T-50), nové strategické bombardéry PAK-DA nebo torpédoborce a větší bojové lodě.

Zdroj: Izvestija

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.