Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rusové si věří a opravdu chystají vlastní orbitální stanici

aktualizováno 
Moskva už dřív oznámila Washingtonu, že od roku 2020 se nechce podílet na provozu Mezinárodní kosmické stanice ISS, protože počítá s vytvořením vlastní kosmické základny. Chystané moduly OKA-T, které chtěla původně použít na rozšíření své činnosti ISS, využije ke stavbě nové orbitální laboratoře.

Ruští kosmonauti budou možná v příštím desetiletí posílat své fotografie z vlastní vesmírné stanice | foto: Archiv Olega Kotova a Sergeje Rjazanského

Patrně v letech 2020–2024 se budou zkoušet moduly i pro přistání lidí na Měsíci – uvedl moskevský deník Kommersant. Stanici, která zatím nemá název, budou obsluhovat osobní lodě Sojuz-MS a nákladní Progress-MS z kosmodromů Vostočnyj, který se staví v oblasti Amuru, a vojenského Plesecka poblíž Archangelska na severu.

Práce na stanici mají začít v roce 2017. Podle informace z Ústředního výzkumného ústavu strojírenství se toto těleso stane klíčem k operacím ruských kosmonautů ve vesmíru do roku 2050 včetně jejich výprav na Měsíc.

Stanici umístí na dráhu se sklonem 64.8 stupně, takže bude prolétávat nad 90 procenty povrchu Ruské federace a arktického šelfu, na který si dělá Moskva nárok. Naproti tomu pod ISS nebývá víc než 5 procent ruské země. To samozřejmě bude mít velký význam pro národní hospodářství Ruska.

Cena tohoto projektu zatím nebyla zveřejněna. Bývalý ředitel Ruské letecké a kosmické agentury Jurij Koptěv uvedl, že modulová stanice Mir, provozovaná do roku 2001, stála ročně 200 milionů dolarů. Nová kosmická základna bude nepochybně dražší s ohledem na inflaci a použití techniky nové generace.

Přes 40 let zkušeností

Stanice Mir

Sověti mají s využíváním orbitálních stanic velké zkušenosti, první pod názvem Saljut vypustili v roce 1971. Následovala série dalších, stále dokonalejších, poslední byl Mir.

Rusové chystali Mir 2, ale nakonec se Kreml rozhodl pro úspornější řešení – přidat se k Američanům a vytvořit ISS. Nicméně ruští vědci a kosmonauti stále toužili po vlastní kosmické základně. K nim se přidávali i někteří politici, protože to považovali za znak velmocenské prestiže. Ruské vedení dlouhá léta kosmonautiku zanedbávalo, teprve loni se rozhodlo do ní mohutně investovat. Není vyloučeno, že současné hospodářské potíže způsobené sankcemi USA a Evropské unie uskutečnění těchto plánů pozdrží, ale rozhodně je nezastaví.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.