Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rusové si věří a opravdu chystají vlastní orbitální stanici

aktualizováno 
Moskva už dřív oznámila Washingtonu, že od roku 2020 se nechce podílet na provozu Mezinárodní kosmické stanice ISS, protože počítá s vytvořením vlastní kosmické základny. Chystané moduly OKA-T, které chtěla původně použít na rozšíření své činnosti ISS, využije ke stavbě nové orbitální laboratoře.

Ruští kosmonauti budou možná v příštím desetiletí posílat své fotografie z vlastní vesmírné stanice | foto: Archiv Olega Kotova a Sergeje Rjazanského

Patrně v letech 2020–2024 se budou zkoušet moduly i pro přistání lidí na Měsíci – uvedl moskevský deník Kommersant. Stanici, která zatím nemá název, budou obsluhovat osobní lodě Sojuz-MS a nákladní Progress-MS z kosmodromů Vostočnyj, který se staví v oblasti Amuru, a vojenského Plesecka poblíž Archangelska na severu.

Práce na stanici mají začít v roce 2017. Podle informace z Ústředního výzkumného ústavu strojírenství se toto těleso stane klíčem k operacím ruských kosmonautů ve vesmíru do roku 2050 včetně jejich výprav na Měsíc.

Stanici umístí na dráhu se sklonem 64.8 stupně, takže bude prolétávat nad 90 procenty povrchu Ruské federace a arktického šelfu, na který si dělá Moskva nárok. Naproti tomu pod ISS nebývá víc než 5 procent ruské země. To samozřejmě bude mít velký význam pro národní hospodářství Ruska.

Cena tohoto projektu zatím nebyla zveřejněna. Bývalý ředitel Ruské letecké a kosmické agentury Jurij Koptěv uvedl, že modulová stanice Mir, provozovaná do roku 2001, stála ročně 200 milionů dolarů. Nová kosmická základna bude nepochybně dražší s ohledem na inflaci a použití techniky nové generace.

Přes 40 let zkušeností

Stanice Mir

Sověti mají s využíváním orbitálních stanic velké zkušenosti, první pod názvem Saljut vypustili v roce 1971. Následovala série dalších, stále dokonalejších, poslední byl Mir.

Rusové chystali Mir 2, ale nakonec se Kreml rozhodl pro úspornější řešení – přidat se k Američanům a vytvořit ISS. Nicméně ruští vědci a kosmonauti stále toužili po vlastní kosmické základně. K nim se přidávali i někteří politici, protože to považovali za znak velmocenské prestiže. Ruské vedení dlouhá léta kosmonautiku zanedbávalo, teprve loni se rozhodlo do ní mohutně investovat. Není vyloučeno, že současné hospodářské potíže způsobené sankcemi USA a Evropské unie uskutečnění těchto plánů pozdrží, ale rozhodně je nezastaví.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrace sondy Cassini mířící do meziprostoru mezi Saturnem a jeho prstenci.
Sonda Cassini po 20 letech služby shořela v atmosféře Saturnu

Vesmírná sonda Cassini dnes ve 13 hodin 57 minut ukončila svou dvacetiletou výzkumnou misi. Sedm let jí trvala cesta k Saturnu, odkud pak posílala vědcům...  celý článek

Zatmění Slunce přerušilo bitvu (ilustrační snímek)
„Noc uprostřed dne“ ukončila válku. Jak antický génius tipnul zatmění?

Úplné zatmění Slunce patří mezi nejpopulárnější astronomické úkazy, které lze na Zemi pozorovat. Ale pokud byste nevěděli, že Měsíc právě zakryl sluneční...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.