Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rusko chystá cenzuru internetu. Ruská Wikipedia se protestně vypnula

  16:28aktualizováno  16:28
Provozovatelé protestně vypnuli na 24 hodin ruskou stránku Wikipedie. Zobrazuje se pouze krátké upozornění a logo přelepené virtuální černou páskou, která symbolizuje cenzuru. Ruský parlament se totiž chystá schválit zákon, který umožní zásadní cenzuru internetu.

Ruská Wikipedia protestuje proti chystané cenzuře internetu. | foto: Wikipedia.ru

Takzvaný Zákon o informacích umožní filtrování a vypínání internetových stránek. Podle tvůrců zákona a jeho zastánců mají nová opatření sloužit především k potlačení dětské pornografie a jiných podobných nezákonných aktivit na webu.

Podle odpůrců zákona, a tedy i provozovatelů velké internetové encyklopedie, však nejsou připravovaná opatření ničím jiným než obdobou Velkého čínského firewallu. Jeho účinky jsou obecně známé. Nepohodlné stránky prostě nejsou dostupné nebo mají časté výpadky: občas se načítají, občas ne.

Jinými slovy, ruská vláda podle Wikipedie chystá totální regulaci obsahu internetu. Zákon je prý formulován tak vágně, že bude jen těžko uhlídatelné, jaké stránky se například dostanou na takzvaný blacklist a stanou se pro uživatele nedostupné. Ve vzkazu, který je umístěn na titulní stránce, se mimo jiné praví, že zakázanou se může stát právě i Wikipedia v ruštině. Informace v ní obsažené totiž ne vždy korespondují s oficiálním názorem nejvyšších míst.

Server BBC upozornil na zajímavou reakci ministra spojů a masové komunikace a zázračného dítěte z Tatarstánu, třicetiletého Nikolaje Nikiforova. Ten k protestní akci Wikipedie na svém Twitteru poznamenal, že: "Akci Wikipedie nepodporuji, ale je to důležitá reakce internetové komunity, která říká, že předložený zákon musí být ještě vylepšen." Ve středu má zákon projít druhým čtením. Pokud projde i třetím, vstoupí v platnost.

Cenzura internetu je v Rusku ožehavé téma. Moc staronového prezidenta Putina právě nad internetovými médii zatím není tak velká, jako u běžných periodik a televizí. Problémy s financemi mají opoziční listy, mění se šéfredaktoři, velký tlak je vyvíjen i na jedno z posledních dosud svobodných a politicky činných rádií Echo Moskvy.

Není to poprvé, co se tvůrci Wikipedia připojili k protestům proti cenzuře. Když se připravovaly zákony SOPA a ACTA, zčernala i domovská stránka encyklopedie. Tehdy se připojil i Facebook a Google.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Aplikace Uber
Apple nechal Uberu vlastní funkci, která umí nahrávat obrazovku uživatelů

Apple umožnil taxikářské aplikaci Uber kvůli aplikaci pro hodinky iWatch snímat obrazovky mobilních zařízení.   celý článek

FarmaNaDlani.cz
Tipy na zajímavé weby: Kde nakoupit na farmách, ukáže interaktivní mapa

Čím dál víc lidí zajímá, kde se dá nakupovat lokálně a ne od velkovýrobců či zahraniční produkty. Pěstitele a výrobce snadno najdete na mapě FarmaNaDlani.cz....  celý článek

Facebook po roce odkrývá, jakým způsobem mohlo Rusko ovlivnit americké...
PŘEHLEDNĚ: Facebook ukázal, jak jej během voleb zneužila ruská propaganda

Rusové si přes stovky prostředníků koupili v roce 2016 ohromné množství reklamy na Facebooku. Cílily na americké voliče v klíčových státech. Reklamy podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.