Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rusko využívá Sýrii k testování nových i starších zbraňových systémů

aktualizováno 
Rusko od svého přímého zapojení do syrského konfliktu využívá tamní bojiště jako testovací polygon nových zbraňových systémů. Ruská armáda dosud v Sýrii nasadila jak zbraně, které má ve výzbroji mnoho let, tak úplné novinky.

Střela Ch-25ML na závěsníku bombardéru Su-24M. Letecká základna v syrské Latákiji, říjen 2015 | foto: Mil.ru, CC BY 4.0

Bombardéry a řízené střely

Nasazení nových zbraňových systémů je z ruské strany mediálně propagováno a využíváno k posilování ruské pozice na mezinárodní scéně. Některé vojenské akce jsou zaměřené čistě propagandisticky, neboť z vojenského hlediska je jejich efektivnost diskutabilní.

Jelikož Rusko v Sýrii zapojilo do akcí zejména letectvo, je tedy nejvíce propagováno nasazení nových typů letadel, nové letecké munice a raket. Svou bojovou premiéru v Sýrii prodělaly bombardéry Su-34 a jejich posádky zde získávají cenné zkušenosti. Medializováno bylo také využívání přesně naváděné munice.

Bylo zaznamenáno použití laserem naváděných bomb Ch-25 a bomb KAB-500, které jsou naváděné satelitním systémem Glonass. Nutno však podotknout, že Rusko tuto přesnou munici, respektive její starší varianty, používalo např. už za války v Čečensku, tudíž se nejedná zase o tak významný milník v historii ruských ozbrojených sil, jak je to často předkládáno.

Rusko do akcí proti syrským povstalcům nasadilo také dálkové bombardéry operující ze základem na Ruském území. Na jednu stranu plánování a koordinace operací z několika ruských základen, zajištění tankování během letu a spolupráce s Íránem, přes jehož vzdušný prostor je většina letů vedena, jsou cennými zkušenostmi pro ruskou armádu. Na druhou stranu je ovšem sporné, zda má takové nasazení bombardérů z vojenského hlediska smysl, neboť všechny cíle napadené těžkými bombardéry jsou v dosahu ruských letadel operujících ze syrské Latakie.

Do akce se zapojily například bombardéry Tu-22M3, operující ze základny Mozdok v Severní Osetii. Bombardéry provedly nálet na Deir ez-Zor „hloupými“ tříštivo-trhavými bombami OFAB-250/270 o váze 266 kg.

Ruské letectvo kromě běžné munice využilo bombardéry jako nosiče nejnovějších variant střel s plochou dráhou letu Ch-55 (v kódu NATO: AS-15 Kent). Konkrétně se jednalo o střely Ch-101 a Ch-555.

Ruský strategický bombardér TU-95 (archivní snímek).

Ruský strategický bombardér TU-95 (archivní snímek)

Dne 18. listopadu byly tyto střely vypuštěny z bombardérů Tu-95MS a Tu-160 a jejich cílem byly komunikační a velící centra povstalců, muniční sklady a ropná infrastruktura. Bombardéry Tu-160 během dvanácti letů vypustily 50 střel Ch-101 a bombardéry Tu-95MS provedly čtyři operační lety, při nichž vypustily 15 střel Ch-555.

V minulosti se objevily zprávy, že u tohoto nového typu střel docházelo k technickým komplikacím. Současné ostré použití však bylo bezproblémové a lze tedy předpokládat, že problémy byly odstraněny.

Nejdelší operační let podnikly dva bombardéry T-160, které vzlétly ze základny na poloostrově Kola, oblétly Evropu a přes Gibraltar a Středozemní moře přelétly nad Sýrii, kde provedly útok, a následně se přes Irák, Írán a Kaspické moře vrátily zpět na základnu v Saratovské oblasti v Rusku. Během letu dvakrát dotankovaly palivo a uletěly 13 000 km.

Tímto dálkovým letem sice ruské letectvo demonstrovalo své schopnosti, nicméně střely Ch-101 mají dolet až 5 000 km, tudíž by pro ruské letadla nebyl problém střely odpálit v ruském vzdušném prostoru a nepodnikat složité mnohahodinové lety. Stejně tak je otázkou, jestli využití střel s plochou dráhou letu a dálkových bombardérů proti povstaleckým cílům má smysl, neboť cena střel a celé akce daleko převyšují hodnotu zasažených cílů.

Ponorky v akci

Rusko v Sýrii rovněž demonstrovalo své schopnosti vypouštět střely s plochou dráhou letu z plavidel. První takovou ukázkou bylo odpálení střel 3M-14 Kalibr (v kódu NATO: SS-N-27 Klub) z ruských plavidel v Kaspickém moři v říjnu tohoto roku. Jednalo se o třely Klub-N určené k odpalování z hladinových plavidel.

Dne 8. prosince tohoto roku byly vypuštěny další střely, tentokrát ve variantě Klub-S z dieselelektrické ponorky Projekt 636 Rostov na Donu. Střely byly použity proti skladům zbraní a ropné infrastruktuře Islámského státu. Tento typ zbraní opět nebyl s největší pravděpodobností nutný k likvidaci cílů, ale Rusko podle všeho chtělo vyzkoušet střely v akci a demonstrovat své schopnosti v této oblasti.

Ponorky typu Projekt 636 (třída Varšavjanka) jsou vylepšenou variantou ponorek Projekt 877 (v kódu NATO třída ‚Kilo‘). Jedná se o jedny z nejtišších dieselelektrických ponorek současnosti. Rostov na Donu je druhou z šesti modernizovaných ponorek třídy Kilo.

Fotogalerie

Ponorky jsou stavěny v petrohradských loděnicích pro ruskou černomořskou flotilu. První ponorkou této třídy je Novorosijsk, který operuje v Černém moři. Další dvě ponorky této třídy v současné době procházejí testováním a zbývající dvě jsou stavěny.

Ruské zbraňové testy se nezaměřují jen na letectvo a rakety. Do Sýrie byly dodány také moderní protiletadlové systémy a systémy pro elektronický boj. Syrská arabská armáda (SyAA) je také zásobována ruskou pozemní technikou.

Zatím nejmodernějšími zbraněmi v jejím arzenálu jsou tanky T-90A, které se v Sýrii objevily po ruské intervenci a zapojily se do bojů v Aleppu a Damašku. Tanky T-90A jsou zařazeny do výzbroje 4. Obrněné divize syrských Republikánských gard, které velí generál Alí Máhir Asad, mladší bratr prezidenta Bašára Asada.

Je jisté, že Rusko se bude snažit nasadit v Sýrii další zbraně, otestovat dosud nevyzkoušené zbrojní systémy v bojových situacích a předvést novinky v akci i potenciálním zahraničním zájemcům.

Zdroj: James Town

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Po vinylu se vracejí i audiokazety. Rozjíždí se kvůli tomu nová továrna

Hudba je v kazetách nahraná na magnetické pásce. Je to plastová páska široká...

Ve Spojených státech rok od roku roste prodej nových audiokazet. Poptávka umožnila jedné firmě připravit výrobu nových...

Další z rubriky

Lenin se vrací. Bolševický převrat stál Německo desítky milionů marek

Lenin rozehrál boj o moc.

Teprve v padesátých letech minulého století dostali západní historici možnost, aby se pokusili odkrýt podivuhodné...

Zatykač na špiona Lenina. „Máme ho přivést celého nebo po kouskách?“

Oholený Lenin v paruce ve Finsku (11. dubna 1917)

Bolševici v Rusku získali od Němců miliony. Vyzbrojili za ně armádu a rozšířili stranický deník Pravda. Ne vše se však...

„Moci se ujali buržousti!“ V paruce a s falešným vousem zažehl Lenin VŘSR

Komunistické oslavy výročí bolševické revoluce v ruském Stavropolu (7....

V úterý šestého listopadu roku 1917 za úsvitu obsazují junkeři – mladí posluchači důstojnických škol – tiskárnu...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.