Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rusko rozehrává kvůli ropě šachovou partii v Arktidě

aktualizováno  1:07
Ruská federace patří v oblasti Arktidy mezi nejaktivnější aktéry a dlouhodobě se snaží posilovat své vojenské kapacity. Obnovování starých základen, tvorba nových specializovaných vojenských útvarů a vojenská cvičení mají ruské síly připravit na případný konflikt na dálném severu.

Ruští vojáci za na dálném severu | foto: public domain

Arktida, jejíž hranice jsou nejčastěji vymezeny polárním kruhem, má rozlohu 21,18 milionu km². V Arktidě má osm států – Rusko, Kanada, Spojené státy, Norsko, Finsko, Island a Dánsko - podle OSN vlastní tzv. „vyčleněné zóny“.

Z hlediska klimatických podmínek jde o poměrně nehostinné prostředí, ale i přesto je Arktida v hledáčku mnoha států, které mají zájem o nerostné suroviny, především ropu a zemní plyn.

Pod mořským dnem Severního ledového oceánu se totiž nalézá odhadem až 22 % neobjevených světových zásob ropy a zemního plynu (podle US Geological Survey).

Takové množství ropy (jde o ekvivalent 412 miliard barelů) je přirozeně značným lákadlem pro nejrůznější státy. Právě přírodní bohatství nacházející se za polárním kruhem vede Moskvu k expanzi svých arktických vojenských aktivit.

Poprvé Moskva předložila OSN požadavek na přičlenění vlastní „vyčleněné zóny“ ke svému území v roce 2002. Tehdy byl požadavek zamítnut. Situace se opakovala v srpnu 2015, kdy si Rusko nárokovalo přičlenění 740 000 km čtverečních Arktidy (včetně Severního pólu) k území Ruské federace.

Ruská závislost na ropě

Ruská ekonomika je silně závislá na vývozu ropy a zemního plynu a jejich prodej tvoří dvě třetiny celkového ruského exportu. Tvrdý zásah pro ruské hospodářství představoval výrazný pokles cen ropy na přelomu let 2014 a 2015, kdy se cena snížila z více než 100 dolarů za barel na méně než 40 dolarů.

I když je produkce udržována na 10 milionech barelů za den, výtěžek je proti minulým letům poloviční. Každé snížení ceny ropy o jeden dolar navíc znamená roční ztrátu zhruba 1,4 miliardy dolarů na straně daňových příjmů.

Nízké ceny ropy a ekonomické následky přímo ovlivňují politickou a vojenskou moc Ruska. Díky vysokým cenám ropy v minulosti si Moskva mohla dovolit financovat rozsáhlou modernizaci ozbrojených sil a vojenské operace v zahraničí. Situaci Rusku neulehčují ani sankce uvalené Západem za obsazení Krymu.

Rusko má osmé největší zásoby ropy na světě (odhadem 80 miliard barelů ropy), ale zároveň patří mezi největší producenty. Podle zprávy OPEC na rok 2010 (OPEC Share of World Oil Reserves 2010) může Rusko (při současném tempu těžby) své ropné zásoby vyčerpat do 22 let. Moskva řešení tohoto problému hledá právě v Arktidě.

Operace za polárním kruhem

Rusko v Arktidě v posledních letech obnovilo několik vojenských základen a plánuje další. Jde například o základnu pro 150 vojáků na ostrově Alexandřina země. Největší zařízení má být vybudováno na ostrově Kotělnyj, kde má být umístěno 250 vojáků a systémy protivzdušné obrany.

Většinu plochy Arktidy zaujímá Severní ledový oceán, který je větší část roku zamrzlý nebo plný plovoucích ledových ker. Na rozdíl od Antarktidy je Arktida teplotně vlídnější. V zimních měsících se teplotní průměr pohybuje od -34 °C do 0 °C a v letních mezi -10 °C a 10 °C.

S výskytem extrémních teplot klesajících až pod -50 °C je nutné uplatňovat specifické postupy a disponovat výstrojí, vybavením a vojenskou technikou schopnou operovat v takových mrazech.

Jaderný ledoborec Jamal

Jaderný ledoborec Jamal

Jaderná ponorka Tomsk

Jaderná ponorka Tomsk

Páteř ruských arktických kapacit představuje flotila ledoborců, které prorážejí cestu civilním i vojenským plavidlům. Rusko je také jedinou zemí, která disponuje flotilou ledoborců na nukleární pohon. Rusové mají šest jaderných ledoborců a další tři staví.

Extrémní podmínky Arktidy Moskvu vedly k návratu k tankům T-80BV, které mají vynikající schopnost fungovat za velmi nízkých teplot (až do -50 °C).

Stejně tak ruská armáda disponuje specializovanou verzí vrtulníku Mi-8 pro arktické prostředí. Nejvýraznější změnou „arktické“ Mi-8 je silnější motor, pomocná energetická jednotka, systém ochrany proti ledu a podvozek s ližinami. Samozřejmostí je také výkonné topení (využívající technologie z kosmických lodí).

Ruská aktivita v Arktidě je v porovnání s ostatními zainteresovanými státy velmi vysoká. I přestože jde pouze o budování kapacit, vysocí představitelné Pentagonu si tyto aktivity interpretují jako agresivní. To představuje dilema zejména pro současnou americkou administrativu Donalda Trumpa, který by s Moskvou raději spolupracoval.

Zdroj: Reuters

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autor:


Nejčtenější

Vyřešil jsem nejslavnější záhadu, tvrdí devadesátiletý britský matematik

Britský matematik Michael Atiyah (2018)

Britsko-libanonský matematik Michael Atiyah tvrdí, že našel důkaz jednoho z nejslavnějších nevyřešených matematických...

„Je to jen bonus!“ Slavný matematik největší záhadu vyřešil jinou záhadou

Heidelberg Laureate Forum 2018 - Michael Atiyah

Devadesátiletý matematik, sir Michael Atiyah, vystoupil před odbornou veřejností, aby představil své řešení tzv....



Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...

Tentokrát vás vyděrači při masturbaci nenatočili, uklidňuje policie

účet trhlý

Do mnohých e-mailových schránek dorazila zpráva o napadení daného účtu a instalaci viru, který uživatele pomocí kamery...

Po 50 letech se poletí k Měsíci, vesmírným turistou bude japonský miliardář

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude...

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Júsaku Maezawa....

Další z rubriky

Zlí novináři šíří fámy. Vůdce musí udeřit, psal o roku 1938 německý voják

Obálka Gittnerovy knihy Über den Böhmerwald ins Sudetenland z roku 1939.

Přes 200 000 uprchlíků, mnoho mrtvých, zranění a uvěznění, mnoho zničených budov a odstřely mostů a cest v...

Jak jsme opevňovali Československo. K maskování posloužil i komín

Dělostřelecké sruby pro trojice 10cm kasematních houfnic budované v systému...

Prohlédněte si jedinečné fotografie z výstavby opevnění proti chystaně německé invazi. První modernější železobetonové...

Přes Sověty dostalo generála Knorra šest láhví whisky a holčička

Do Ivančic se vrátily ostatky rodáka a vojáka z vylodění v Normandii Miloše...

Generál Miloš Knorr se rozhodl po únoru 1948 uprchnout z republiky. S pomocí netradičních prostředků a jednoho špatného...

Najdete na iDNES.cz