Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ruský raketomet zabíjí hořícím vzduchem a vakuem. Ničit bude v Iráku

  14:38aktualizováno  14:38
Irácká armáda dostala do výzbroje nepříliš známý, ale velmi účinný ruský raketomet TOS-1A. Zbraň nejprve vytvoří oblak paliva smíchaného se vzduchem, který pak exploduje. Jedna salva má „vyčistit“ jeden kilometr čtvereční. Zabíjí bez rozdílu vše v dosahu.

Verze TOS-1 Buratino má v hlavňovém svazku 30 raket. | foto: Wikimedia Commons/Goodvint

Na letišti v Bagdádu přistály první raketomety TOS-1A Soltsepek, které si irácká vláda objednala z Ruska. V zemi pokračují boje proti armádě takzvaného Islámského státu (IS), dříve známého pod jménem Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) a stoupá i napětí s kurdskou populací v severním Iráku.

Irák v poslední době vynakládá velké úsilí na nákup nejrůznější vojenské techniky, včetně těch nejtěžších zbraní. Opoziční sunnitská skupina Irácká revoluce na svém facebookovém profilu ukázala fotografie letiště v Bagdádu, kde právě přistálo ruské nákladní letadlo s raketomety TOS-1A Solncepjok. Jde o dodávku prvních těžkých dělostřeleckých systémů, které si Irák objednal v Rusku.

Když zabíjí hořící vzduch a vakuum

Termobarická explozivní zbraň pracuje na principu výbuchu aerosolového oblaku paliva smíseného se vzduchem a následného vytvoření mohutné tlakové vlny. Doplněk tvoří dvě oddělené konvenční nálože.

Podobné zbraně byly v průběhu 2. světové války vyvinuty v nacistickém Německu. Po válce je vyvíjely i ruská a americká armáda a obě je také použily v lokálních konfliktech. Naposledy Rusové v Čečensku, Američané při bombardování podzemních komplexů na afghánském a pákistánském území.

K objevu vedla důlní neštěstí, způsobená smícháním uhelného prachu a vzduchu v uhelných dolech. Experimentovalo se s plyny jako metan, propan, butan a jejich směsmi. Modernějším řešením byla práškovitá směs průmyslové trhaviny typu amonal (NH4NO3 smíchaná s hliníkovým prachem).

Zdroj: Wikipedie

Raketomet využívá podvozek tanku T-72, na kterém je umístěno odpalovací zařízení pro 24 raket ráže 220 mm. Střela je vybavena stokilogramovou termobarickou hlavicí s dostřelem 400 až 6 000 metrů. Při jedné salvě pokryje plochu o velikosti jednoho kilometru čtverečního.

Munici tvoří dvě nálože. První nálož, jež exploduje v předem určené výšce, rozptýlí explozivní hmotu do okolí, kde společně se vzduchem vytvoří vysoce explozivní aerosolový mrak. Ten často navíc přichází přímo do styku s cílem.

S odstupem několika sekund pak další nálož vzniklou směs zapálí, čímž dojde k explozi, která má několikanásobně větší sílu, než mají klasické trhaviny. Vzniká tak mohutná tlaková vlna s obrovskou ničivou silou. Celý ničivý efekt je umocněn podtlakem vzduchu, který se tvoří za tlakovou vlnou.

Proti pevnostem

Raketomety TOS-1A Solncepjok jsou útočnou zbraní a používají se především k prorážení obranné linie protivníka v podobě zakopané pěchoty, bunkrů a palebných postavení. Po raketovém útoku pak následuje útok vlastní pěchoty a tanků.

Vyrobeno bylo zatím pouze několik kusů raketometů TOS-1A Solncepjok nebo podobné verze TOS-1 Buratino. Ruská armáda získala 15 kusů, Ázerbájdžán 18 kusů a Kazachstán tři kusy. Irák pravděpodobně nakoupil čtveřici bojových vozidel.

Raketomet TOS-1A Soltsepek dopravil do Iráku obří An-124-100. Fotografie...

Raketomet TOS-1A Soltsepek dopravil do Iráku obří An-124-100. Snímek ukazuje jedno bojové vozidlo a jedno nabíjecí a muniční vozidlo.

Dodávky raketometu TOS-1A Soltsepek se uskutečnily po návštěvě iráckého ministra obrany Saadun al-Dulaimiho v Moskvě. Ministr jednal o možné vojenské spolupráci mezi Ruskem a Irákem a také podepsal dodávky zbraní za miliardu dolarů.

Podle ruského deníku Vědomosti, který citoval ruské úředníky z ministerstva obrany, Rusové do Iráku pošlou především dělostřeleckou a minometnou techniku. Kromě zmiňovaných TOS-1A Solncepjok půjde o „dvě až tři divize" 122mm raketometů GRAD, stejný počet 152mm tažných houfnic MSTA-B a 82/122mm minomety 2B14 Podnos/2B11 Sani.

Nedávno Irák také získal starší ruské bitevníky Su-25. Kromě ruských zbraní vláda nakoupila i pět tisíc laserem řízených amerických střel AGM-114K/N/R Hellfire za 700 milionů dolarů. Střely jsou odpalovány z původně civilního vrtulového letadla Cessna 208 Caravan.

Článek byl převzat z webu Armádní noviny. Původní verzi najdete zde.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

F-117A
První „neviditelný“ bombardér F-117 definitivně končí

Americké letectvo se rozhodlo definitivně vyřadit "neviditelné" bombardéry Lockheed F-117 Nighthawk, které jsou od roku 2008 zakonzervovány na základně...  celý článek

Tank na baterky pro děti (ilustrační foto)
Tanky „na baterky“. Americká armáda chce elektrické obrněné brigády

Ve Spojených státech někteří pionýři uvažují nad elektrickým pohonem pozemní vojenské techniky, včetně té bojové. Podle nich by měly dohledné době ovládnout...  celý článek

HMS Dragon, torpédoborec Type 45
Úpadek britského námořnictva: bez protilodních střel a bojových letounů

Námořnictvo Jejího veličenstva dnes trpí akutním nedostatkem plavidel. Mnohé úkoly jsou již nad síly kdysi nejmocnějšího loďstva všech oceánů.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.