Ruská kosmická agentura Roskosmos plánuje do roku 2030 přistání kosmonautů na Měsíci, lety k Marsu, Venuši i Jupiteru. Počítá s vyvinutím nové generace vesmírných lodí. Ohlášená strategie, kterou zveřejnil deník Kommersant, má upevnit otřesené postavení Ruska mezi trojicí hlavních kosmických velmocí. K postupu se ještě nevyjádřila vláda, která ho musí schválit. Lze také očekávat, že Putin také přispěje nějakým odvážným prohlášením.
Šéf Roskosmosu Vladimir Popovkin dříve odhadl, že nová vesmírná strategie Ruska si může vyžádat 150 až 200 miliard rublů (asi 95 až 127 miliard Kč) do roku 2030. Tíži financování by podle plánu měly nést kromě státního rozpočtu i soukromé investice. Rusku se aktuálně v kosmu příliš nedaří. Sonda Fobos-Grunt se zřítila v lednu do oceánu. Byla to přitom po 15 letech první meziplanetární mise a mířila na Mars - více v tomto článku. |
"V současné době Putin ještě není prezidentem. V tomto mezidobí může dávat podobně líbivá prohlášení o letech k Venuši atd. Ve svém funkčním období do roku 2018 však podle mého názoru bude nesmírně dbát především na rozvoj vojenského námořnictva Ruské federace. Každý, kdo sleduje vojenské doktríny Ruska, Číny, USA a také Indie, vidí, že pokud dojde v budoucnosti k nějaké velké válce, bude se odehrávat na moři, vysvětluje komentátor Jan Petránek.
Stará poučka zní, kdo ovládá moře, ovládá zem. Podle Radka Panchartka ze serveru Válka.cz se bude i Rusko připravovat především na boj v pobřežních vodách. "Většina světové populace žije v pobřežních oblastech nebo v oblastech dosažitelných z letadel z letadlových lodí," vysvětluje Panchartek.
Na Mars, Venuši i Jupiter
Nejvyšší prioritu v ruském kosmickém programu má mít podle Kommersantu citovaném ČTK rozvoj kosmické techniky, technologií a služeb. Následuje konstrukce pilotovaných, dopravních a meziplanetárních prostředků pro ovládnutí vesmíru, a to včetně vytvoření raketo-kosmického systému vícenásobného použití. Třetí příčka v pořadí patří konstruktérským pracím umožňujícím v budoucnu pilotovaný let k Marsu, jakož i vytvoření nové generace vesmírné orbitální stanice. Ta stávající, mezinárodní, má skončit v roce 2028.
Současně by z nového kosmodromu Vostočnyj, který má být hotov do roku 2015, měly už startovat nové nosné rakety Angara a těžké pilotované vesmírné lodě nové generace, na jejichž vývoj se ještě čeká - více o nových ruských plavidlech najdete v tomto článku.
Roskosmos se nezříká ani dobývání dalších planet a do roku 2020 chystá řadu misí - k Měsíci s lunochody, k Venuši a k Jupiteru, jakož by ve spolupráci se zahraničními partnery chtěl na Marsu zřídit síť výzkumných stanic.
Ze strategie kromě plánu postupné modernizace podniků raketového a kosmického průmyslu vyplývá i to, že "Rusko stále není připraveno rozloučit se s ambiciózními projekty dobytí nejen Měsíce, ale i dalších planet sluneční soustavy", poznamenal deník a uštěpačně dodal, že nechybí ani záměr vysadit ruské kosmonauty na Měsíci, "60 let po Američanech".
K tomu Jan Petránek dodává: "Každý stát, který se chce počítat mezi velmoci, musí mít kosmický program. Nemyslím si však, že by během první poloviny tohoto století podnikl člověk let například na Mars. Je nicméně dobré, že se taková debata o našich možnostech vede. Zde si nejvíce cením názoru Britů, kteří jasně prohlásili, že nechtějí přispívat na pilotované lety, protože vše zvládnou stroje a automaty mnohem lépe a levněji."
Boj o Afriku
Dalším důvodem, proč je potřeba brát smělé kosmické plány Ruska s rezervou, jsou blížící se problémy související se soutěží ekonomik jednotlivých velmocí. "Do roku 2050 zažijeme velký boj o nerostné bohatství Afriky. Mnohými je válka v Libyi označována za začátek celosvětového boje nebo přímo války o Africký kontinent, který skrývá obrovské nerostné zdroje. O ně usiluje jak USA, Rusko a Čína, tak i Indie a Brazílie. I z těchto důvodů lze považovat všechna prohlášení opatřená datem typu 2030 za velmi snílkovská. Budou totiž nemilosrdně korigována i změnami ve vojenských vztazích zainteresovaných států," dodává Petránek.
Zajímavé kosmické plány stále hlasitěji oznamují i Číňané. Chtějí na Měsíci zřídit stálou základnu, kde by se posádky střídaly podobně jako na současné ISS. I tento plán je však velmi snílkovský, protože během deseti let se může v mezinárodních vztazích změnit cokoliv. Přitom právě vztahy mezi Čínou, USA a Ruskem budou hrát i v kosmických programech rozhodující roli.
Přesto právě v Číně lze očekávat z pohledu kosmického programu podle Petránka zajímavější vývoj: "Největších překvapení se však už letos zřejmě dočkáme z Číny. Oni například připravují pilotovaný let s ženou a je jasně vidět, že pilotovanou kosmonautiku považují za prestižní záležitost, i když ten vývoj je veden především v souvislosti s vojenskými raketami."
