Rychlé internetové spojení, ať přes telefonní linku nebo po kabelové televizi, využívá asi osmnáct procent amerických domácností, ale příliv nových zájemců stagnuje kvůli cenám. Ty se pohybují od 45 do 60 dolarů měsíčně (1200 až 1800 Kč), přičemž kabelové spojení je obvykle o deset procent levnější. Proto Američané se závistí pošilhávají po Kanadě, kde rychlé spojení stojí 30 dolarů.
Prozatím se ceny za spojení zvyšovaly. V roce 2001 o dvanáct procent, údaje za rok 2002 ještě nejsou k dispozici, podle předběžných odhadů však ceny opět stouply, ale zřejmě nikoli tak výrazně. Vyhlídky na snižování cen v důsledku konkurence jsou mizivé. Zejména poté, co americká Federální telekomunikační komise (FCC) ve čtvrtek rozhodla, že velké telefonní společnosti nemusejí pronajímat nově zřizované linky z optických vláken konkurenci nabízející rovněž spojení ADSL.
Lawrence Babbio, prezident společnosti Verzion, jedné z velkých společností, dokonce uvedl, že telekomunikační průmysl musí obnovit ziskovost. Podle něho je rychlé internetové spojení čtyřicet až padesát procent pod skutečnou cenou a newyorská větev Verizonu prý bude muset ceny zvýšit.
Organizace sdružující spotřebitele mají za to, že chybí konkurence. A ta se rozhodnutím FCC omezí vlastně na největší telefonní společnosti a kabelové televize, které mají zhruba dvojnásobný počet předplatitelů - deset milionů ve srovnání s 5,5 milionu zájemci o telefonní připojení.
To rozšíří řady váhavců, pro které je měsíční cena kolem 50 dolarů vysoká. Pro další domácnosti zejména na venkově je zatím rychlé spojení technicky nedostupné.
Rozhodnutí FCC sice ponechává některá "měděná" spojení, tedy klasické telefonní dráty, i pro konkurenci, ale v podstatě jím končí tříleté přechodné období, kdy velké společnosti s ní museli sdílet svoji síť. Telefonní i kabelové společnosti si uvědomují, že rychlé spojení po internetu má budoucnost v té míře, v jaké se budou na internetu objevovat "těžkotonážní" datové aplikace, například video, film, hudba a televize. A ty se šíří rychle.
