Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


V Česku se poprvé podařilo vyfotografovat v přírodě šakala. U Labe

aktualizováno 
Živého šakala v Čechách dosud nikdo nespatřil. Přestože na naše území prokazatelně proniká již několik let. Až nyní Klára Pyšková, studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, získala tento vzácný úlovek díky fotopasti.

Šakal zachycený letos v létě v Polabí | foto: Klára Pyšková/PřF UK

Podle českého druhového jména by se chtělo říci, že šakal obecný je u nás zcela běžné zvíře, ve skutečnosti je stále ještě poměrně vzácný. Myslivci, ekologové a ochranáři už zhruba deset let pozorují, jak šelmy postupně pronikají moravskou a českou přírodou na sever, o místní populaci však mnoho nevíme. Až letos se podařilo pořídit první snímky tohoto zvířete ve volné přírodě. Pocházejí z Polabí, a jak se zdá, šelma se tu zřejmě zabydlela nastálo, říká autorka fotografií Klára Pyšková.

Kde všude už se šakal do této chvíle ukázal?
Důkaz o přítomnosti živého zvířete dosud neexistoval. Všichni zatím nalezení jedinci byli zastřelení nebo přejetí, jeden se našel v roce 2006 na jižní Moravě, dalšího přejetého šakala našli také v roce 2011 na Benešovsku.

První noční snímek šakala z fotopasti pořízený 28. června 2015

První noční snímek šakala z fotopasti pořízený 28. června 2015

Tušíte, proč si teď vybral právě Polabí a zda je tu nastálo?
Velké šelmy se poměrně obtížně monitorují, takže nevíme, kde všude se u nás šakal doopravdy vyskytuje. V Polabí však najdeme prostředí, které šakalovi vyhovuje, navíc je to jedna z našich nejteplejších oblastí. Naše pozorování svědčí o tom, že tudy jen neprochází, že se tu nejspíš usadil.

Odkud se vlastně vzal?
Šakal obecný pochází a přirozeně se vyskytuje na území severní Afriky, Balkánu, od Blízkého Východu až po Indočínu. Do Evropy přišel dle paleontologických nálezů začátkem holocénu. Nejstarší záznamy o jeho přítomnosti pocházejí z Chorvatska, Řecka a Bulharska, do Panonské oblasti se šakali rozšířili v 19. století, západním a severním směrem se vydali ve 20. století, první vlna přišla v padesátých, druhá v osmdesátých letech. Od té doby migrace pokračuje a šakali utvářejí stabilní populace v rostoucím počtu zemí; dá se očekávat, že k tomu dříve či později dojde i u nás.

Souvisí nynější šakalí migrace se změnami klimatu?
Ta pravděpodobně hraje největší roli, podobně jako u dalších organismů. Kromě toho určitě hraje roli také proměna krajiny, mohou vznikat nové koridory šíření, které pomáhají zvířatům překonat dříve neprůchodné oblasti.

Kdy jste se na fakultě rozhodli šakala lovit pomocí fotopastí?
My jsme se pro to nerozhodli, zachycení šakala byla vlastně náhoda. Můj projekt je zaměřen na výzkum všech druhů šelem v Polabí – tedy především lišek, jezevců, kun a podobně. Ačkoliv výskyt šakala v této oblasti není tak velkým překvapením, neměli jsme podezření, že tam žije, proto jsme po něm nijak nepátrali. Se školitelem profesorem Horáčkem z katedry zoologie jsme naopak spíše očekávali výskyt psíka mývalovitého, kterého se nám zatím „ulovit“ nepoštěstilo. Jednoho dne jsem ale procházela fotky a narazila na zvíře, které vypadalo tak nějak jinak a napadlo mě, že by to mohl být právě šakal.

Kdy jste získali nezvratné důkazy (a jaké), že je to zrovna tento druh?
První snímky jsou noční; fotopast používá infračervené blesky, které zvířata nijak neruší, fotografie jsou však černobílé. Poslala jsem je školiteli, ten je konzultoval s dalšími zoology. Názory byly rozporuplné; rozlišit šakala od lišky nebo psa nemusí být snadné, zejména na černobílých fotografiích; naše zvíře bylo navíc vyfoceno zezadu a za chůze. Vzhledem připomíná spíše menšího vlka, má kratší ocas, menší uši a delší nohy. Naštěstí se šakal vyfotil na fotopast zanedlouho znovu, ve dne. Díky dosti vysoké kvalitě fotografií už jsme neměli pochybnosti.

Denní snímek šakala, který fotopast pořídila 25. srpna 2015

Denní snímek šakala, který fotopast pořídila 25. srpna 2015

Kdy se šakal nechal nachytat poprvé a jaká rodinka tedy dnes v Polabí podle vašich zjištění žije? Kde se zabydlela?
První fotky pocházejí z července. Zatím nevíme, zda jde o jedno zvíře či několik jedinců, dál to však sledujeme a snad se nám povede zjistit víc.

Šakal dnes nemá v české přírodě přirozeného nepřítele, kromě člověka. Pokud by se vrátil do české přírody vlk, znamenalo by to šakalův konec?
Těžko říct, obě šelmy mají trochu jiné ekologické nároky, takže i když se obecně šakalovi daří lépe v oblastech, kde vlci nežijí, nelze vyloučit, že by spolu mohli koexistovat.

Zatím každopádně vlka nemáme, takže se zřejmě předpokládá další šíření šakala?
Můžeme očekávat, že se budou utvářet stabilní populace, případně že se budou zvětšovat. Zatím se šakal ze svého původního areálu šíří severozápadním směrem, v tom nejspíš bude pokračovat.

Text byl převzat z webu časopisu Vesmír, kde najdete i další články na vědecká témata. Původní text je zde. Další fotografie šakala obecného z fotopasti v Polabí najdete v říjnovém vydání časopisu Vesmír.

Autor:



Nejčtenější

Prahu by zatopila radioaktivní voda. Ihned by umřely desítky tisíc lidí

Celkový pohled na Prahu zatopenou vodou z Orlické a Slapské přehrady v rámci...

Píše se rok 1982 a Prahu zasahuje mohutná přívalová vlna z protržené Slapské a Orlické přehrady. Je to dílo nepřítele...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...



Proč chtěl Hitler Svatý grál a archeologie za ČSSR nebyla marxistická

Svastika na archaické řecké keramice (8. století před Kr., Archeologické muzeum...

Jedním z oblíbených triků propagandy a propagandistů je návrat k mýtům a ohýbání historie do podoby, která politickému...

Tohle astronomové ještě neviděli. Přiletěla první mezihvězdná planetka

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

V naší soustavě už více či méně dobře známe 750 tisíc různých planetek a dalších menších těles. Ale žádný z nich se...

Legendární pragovka pokořila Balkán a Jugoslávci ji pojmenovali Pionir

Praga RND

Legendární nákladní automobil Praga RN, včetně dieselové mutace RND, vznikl v první polovině třicátých let, ale ve...



Další z rubriky

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...

Proč chtěl Hitler Svatý grál a archeologie za ČSSR nebyla marxistická

Svastika na archaické řecké keramice (8. století před Kr., Archeologické muzeum...

Jedním z oblíbených triků propagandy a propagandistů je návrat k mýtům a ohýbání historie do podoby, která politickému...

Sci-Hub by měl znovu platit a možná bude opětovně nedostupný

Zakladatelka serveru Sci-Hu, Alexandra Elbajkanová. na konferenci na Harvardově...

Služba Sci-hub, která nabízí „upirátěné“ vědecké studie zdarma ke stažení, čelí dalším žalobám.



Najdete na iDNES.cz