Není třeba cestovat ke vzdáleným planetám, nebo dokonce Sluncím, už jen cesta na Mars trvá dostatečně dlouho, aby během ní astronauti pociťovali nedostatek čerstvého jídla.
Jediným řešením je možnost pěstování jedlých rostlin přímo na palubě vesmírného korábu. Vedle zdroje pro tělo přínosných látek, jako jsou některé vitaminy, které časem z potravin sušených vymrazováním zmizí, bude mít pěstování i blahodárný vliv i na psychiku vesmírných cestovatelů.
Vědci proto již řadu let studující růst plodin na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Vůbec poprvé vypěstované jídlo v mikrogravitaci ISS snědla její posádka v roce 2015. Již v roce 2014 se ale první vypěstovaná rostlinka salátu dostala ke zkoumání na Zemi.
Salát rostoucí na palubě ISS ve světle diod systému Veggie. Systém využívá hlavně modrého a červeného světla, zeleného je podstatně méně, takže výsledek je takto nezvyklý. Pod běžným světlem by nebyl efekt tak výrazný.
To proto, aby bylo možné pozorovat, jak se liší vzorky vypěstované na ISS od těch, které byly za stejných podmínek vypěstované na Zemi. Umělé osvětlení, dodávky vody, živin a další vlastnosti experimentu, jako relativní vlhkost, koncentrace oxidu uhličitého a teplota byly stejné. Rozdíl byl především v mikrogravitaci a okolním prostředí se zvýšenou radiací. Maximálně stejné podmínky zajišťovaly růstové komory ve speciálním pěstebním zařízení Veggie (Vegetable Production System), které místo slunce na salát svítí modrými, zelenými a červenými LEDkami. Zařízení je bez filtrace vzduchu, takže jsou rostliny vystaveny všem mikrobiálním nebo chemickým složkám přítomným v prostředí ISS.
Nyní vědci vydali výsledky svého mnohaletého zkoumání, které shrnuli v této práci. Vyplývá z nich, že červený římský salát vypěstovaný na oběžné dráze je v podstatě shodný s tím, který byl pěstován na Zemi. V některých aspektech dokonce lepší.
„Tato studie naznačila, že listová zelenina může tvořit bezpečnou, jedlou a čerstvou stravu jako doplněk potravy astronautů,“ shrnují výsledky optimisticky vědci z experimentu sponzorovaném NASA.
Všechny vzorky, které byly postupně z ISS poslány, byly spolu s těmi ze Země zkoumány až neuvěřitelně pečlivě. Vedle samotné rostlinky se vědci zajímali i o bakterie a plísně, které byly na salátu. Neunikl jim ale ani obsah patogenů. Závěr přitom zní, že salát z vesmíru má sice více mikroorganizmů, které mají trochu jiné složení, než ten ze Země, ale neobsahovala patogeny jako E. Coli nebo salmonelu, které se objevují na běžně pěstovaných salátech.
Důležité také bylo zjištění, že u pozemského a mimozemského vzorku nebyl v podstatě rozdíl ve elementárním složení listů. Také výživové hodnoty, které salát má a to včetně prvků jako draslík, fosfor, síra, sodík, železo nebo zinek nejsou příliš odlišné od salátu pěstovaného na zemi ve stejných podmínkách.
