Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zabíjel sarin? Experti poznají, zda to byla bomba, nebo smrtící mrak

aktualizováno 
Dá se v nepřehledné situaci na bojišti v Sýrii poznat, jakým způsobem a kým byl veden chemický útok? Experti nejsou zcela bezmocní. I po letech dokážou odhalit viníka. Některé verze příčin útoku na civilisty jsou samy o sobě nepravděpodobné, ale podívejme se na všechny nejčastěji zmiňované.

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

V Sýrii došlo k chemickému útoku na civilní obyvatelstvo. Podle popisu symptomů otravy u zasažených osob se zdá pravděpodobné, že zemřely na otravu látkou s tzv. nervově paralytickým účinkem, které byly vystaveny v plynném skupenství.

Aktuálně dostupné informace o použité látce nebo látkách se zatím opírají spíše o domněnky a někdy i rozporuplná svědectví o útoku a jeho příčinách. Skutečnou příčinu otravy bude možné potvrdit až na základě výsledků testů, které se na místě prováděly a provádějí. V úvahu přichází sarin nebo příbuzné látky, jako jsou soman, tabun, případně látka VX.

1.Bude možné ještě zjistit, jaká látka byla použita?

Ano, obtížněji dokonce i po letech. Stopy svědčící o použití většiny chemických zbraní je možné prokázat relativně dlouhou dobu po útoku, např. expozici sarinu lze odhalit v krvi oběti i týdny po útoku, v půdě i po několika letech. V těle i v zevním prostředí (půda, stavební materiály z budov, atd.) dochází u sarinu relativně rychle k rozkladu. Typickým znakem jeho přítomnosti je nález rozkladného produktu kyseliny isopropylmethylfosfonové (IMPA).

Jak zabíjí sarin

Po vdechnutí par sarinu dochází k transportu krevním oběhem. Zde se naváže pevnou chemickou (kovalentní) vazbou na některé proteiny (bílkoviny), zejména na enzymy ze skupiny cholinesteras (acetylcholinesterasa a butyrylcholinesterasa), které jsou prvotním cílem sarinu v nervovém systému, a dále na některé proteiny plazmy, jako je albumin.

Po zablokování enzymu acetylcholinesterasy v nervovém systému dojde k blokádě přenosu nervových vzruchů, proto jsou sarin a látky jemu příbuzné označovány jako nervově paralytické.

Jmenovaný enzym je nezbytný pro správné ukončení nervových vzruchů v organismu a jeho poškození, které nastane po kontaktu s látkou, vyvolá nahromadění neuromediátoru acetylcholinu a následnou krizi (předráždění) nervového systému.

Dochází ke zvýšené sekreci sliznic, zvýšené peristaltice, ztíženému dýchání, snížení tepové frekvence, poklesu krevního tlaku, svalovým záškubům až křečím a postupně k zástavě dýchání a činnosti srdce.

Sarin útočí na určité enzymy v nervovém systému, které zablokuje (viz boxík: Jak zabíjí sarin), v krvi je však tato blokáda bez klinických příznaků, jelikož enzym zde nemá žádnou významnou funkci. Změřením jejich enzymatické aktivity jednoduchým biochemickým testem tedy můžeme snadno bezprostředně už po expozici diagnostikovat vzniklou otravu na základě snížení aktivity enzymů.

Stejně lze diagnostikovat i otravu obdobně působícími látkami, jako jsou organofosforové nebo karbamátové insekticidy, využívané na zahradě nebo v zemědělství. Specifickými testy s využitím citlivého přístrojového vybavení lze metodami vysoce účinné kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí prokázat po úpravě vzorku krve a působení několika chemických činidel přesnou totožnost použité nervově paralytické látky (podobně jako byl v srpnu 2015 prokázán ze vzorků krve yperit).

Můžeme tedy předpokládat, že stejně jako v případě chemických útoků ze srpna 2013 (kdy prokazatelně šlo o sarin), se po nějaké době dozvíme, jaká látka byla použita. Otázkou je, kdy. Turecké ministerstvo zdravotnictví 6. dubna vydalo prohlášení, podle kterého oběti útoků z Chán Šajchúnu vykazovaly známky otravy sarinem, to podle Turecka potvrdila i následná pitva těl obětí. Turecko má ovšem v syrské válce také své zájmy (a to hodně zamotané), a tak svědectví jeho úřadů je nutné z dobrých důvodů brát s rezervou. Nejlepší výsledky poskytne mezinárodní vyšetřování, které obvykle probíhá tak, že se vzorky rozešlou do laboratoří v různých zemích, aby bylo potvrzení nezávislé. Ale do té doby to s určitostí vědět nebudeme.

2.Dozvíme se, jak mohlo k útoku dojít?

Až se nezávislí specialisté dostanou na místo útoku, budeme s jistotou vědět, jaká látka zabíjela, a teoreticky i to, jak se na místo dostala. Ze vzorků půdy, stavebních materiálů a částí munice odebraných na místě, bude jasnější nebo zcela zřejmé, zda přímo na místo dopadla chemická puma, nebo se tudy „jen“ přehnal jedovatý mrak.

Vědci použijí obdobnou metodou jako u rozboru krve, případně použijí plynovou chromatografii ve spojení s hmotnostní detekcí. Podrobnou analýzou vzorků místa výbuchu a zde odebraných vzorků je možné odlišit, zda látka pocházela ze shozené munice, nebo zda mohla být případně odpálena na zemi. V těchto případech se objeví na vegetaci, v půdě a v zasažených konstrukcích budov stopy sarinu, který se do nich dostal jako kapalina. Pokud se na místě vyskytovala převážně ve formě par a pocházela z oblaku vzniklého po explozi skladu či výrobny na jiném místě, bude nález látky v uvedených materiálech minimální, nebo nulový.

Pokud tedy vzorky odebrané z místa kontaminovány nebudou, může to svědčit pro ruskou verzi události, která mluví o zasažení skladu s chemickou municí nebo její výrobny. Naopak silnější kontaminace místa dopadu bude svědčit pro použití chemických zbraní.

3Je zásah skladu nepravděpodobný? Proč by to tak mělo být?

Zcela tuto možnost vyloučit nelze, ale šlo by o událost velmi nezvyklou a nepravděpodobnou (pomíjíme časové nesrovnalosti – podle ruského prohlášení mělo k výbuchu dojít až poté, co už první lidé umírali na otravu). Ale vezmeme to popořadě.

Proč vojáci v boji sledují předpověď počasí

Pokud je armáda v boji, velení vždy mimo jiné pečlivě sleduje meteorologickou situaci. Důvod je prostý: předem odhadnout možné následky útoku bojovými chemickými látkami nebo jadernou zbraní. Účinky obou jsou totiž na počasí do jisté míry závislé. Nalézá se armáda ve směru větru od předpokládaného místa použití uvedených zbraní? Jak velká část by byla zasažena?

Kdyby šlo o zásah výrobny, v závislosti na síle výbuchu a dosažené teplotě v místě exploze by zčásti došlo k tepelnému rozkladu sarinu. Část látky by se vypařila (teplota varu je okolo 150 °C) a zbylá část by byla do okolí rozmetána ve formě aerosolu nebo drobných kapek. Další chemikálie, které by mohly být teoreticky při explozi skladu uvolněny do vzduchu, jsou prekurzory z výroby, pomocné látky, jako jsou rozpouštědla pro chemické reakce, stabilizátory a zplodiny hoření těchto látek a na místě přítomných materiálů (např. stavební konstrukce, vybavení, apod.) Tyto látky mohou být při vdechování v menší míře rovněž toxické, i když samozřejmě méně než sarin

Vzniklý oblak by byl unášen ve směru větru do určité vzdálenosti a než by došlo k jeho rozptýlení, mohl by u zasažených osob způsobit otravu.

Vzdálenost od místa vzniku, kdy je oblak ještě toxický, závisí kromě jeho velikosti převážně na rychlostí větru, profilu terénu, teplotě a dalších atmosférických jevech.

Jinými slovy, tato verze nejspíše půjde snadno vyloučit, a to lze analýzou výše uvedených dat (zejména směru a rychlosti větru) z doby předpokládané exploze skladu, při znalosti jeho polohy (což by neměl být problém, pokud ho letouny měly bombardovat). Zjednodušeně řečeno, pro potvrzení teorie by musel foukat vítr od zasažené továrny nebo skladu směrem k postiženému místu.

4A co zásah chemické munice, ten by to způsobit nemohl?

Pokud by mělo dojít k zásahu munice, únik bojového plynu je méně pravděpodobný. Aby se totiž z chemické munice uvolnil sarin, musí být splněno několik podmínek, které při neřízeném výbuchu jiné nálože pravděpodobně splněny nebudou.

Výbuch výbuchem

Každá munice má jinou odolnost proti nechtěnému „spuštění“. Proto také například při nehodách v muničních skladech nedochází k výbuchu veškeré přítomné munice, ale pouze její části, která je v bezprostřední blízkosti ohniska. Záleží na způsobu uskladnění. Sklady jsou záměrně stavěny tak, aby případný výbuch uskladněný materiál spíše rozptýlil do okolí a tím pádem nemohlo dojít k jeho iniciaci vzniklým požárem nebo sekundárními výbuchy.

Iniciovat jakoukoliv zbraň výbuchem jiné munice totiž není jednoduché. Když například na začátku roku 2007 vzbouřenci v Iráku útočili na civilisty cisternami s chlorem, stávalo se, že nálož sloužící k uvolnění a rozptýlení chloru v nich byla příliš silná, a tak byla většina jedovaté látky silným výbuchem poměrně rychle rozptýlena do okolí, což značně snížilo počet zasažených osob.

Stejný problém měly při zavádění chemických zbraní i armády vyspělých států, a tak se postupně měnila i chemická munice. Původně se při její konstrukci vycházelo z munice konvenční, u které došlo k přidání nádržky nebo kontejneru. Ten obsahoval náplň bojové chemické látky (látek) a množství obsažených trhavin bylo sníženo tak, aby poskytlo účinný rozptyl chemických látek při minimální ztrátě tepelným rozkladem.

Dnes se však většinou – a právě i v Sýrii – používají binární chemické zbraně, které původně vznikly v USA. Binární zbraně totiž neobsahují přímo konkrétní jed, ale dvě (proto binární) samostatně „neškodné“ látky. Ty se teprve během letu rakety vlivem přetížení spojí (protrhne se membrána oddělující obě látky) a díky rotaci střely promísí (raketa rotuje kvůli stabilizaci). Teprve důkladným smícháním obou látek vznikne bojová směs, v našem případě sarin. Pro zajímavost dodejme, že binární chemické zbraně byly původně vytvořeny proto, že v době, kdy Úmluva o chemických zbraních vznikala, ji bylo možné tímto způsobem obejít. Dnes už ne.

Z popisu je asi jasné, že binární chemické zbraně jsou za běžných okolností z pohledu manipulace relativně bezpečné. Při jejich poškození, a to třeba právě i výbuchem klasické munice, nelze zaručit spojení obou látek a už vůbec ne jejich promíchání potřebné ke vzniku samotné nervově paralytické látky.

5Nebyly snad chemické zbraně syrské armády zničeny?

Na tuto otázku nelze dát jednoznačnou odpověď.

O autorovi

Plk. doc. PharmDr. Daniel Jun, Ph.D.

Vystudoval studijní program Farmacie. V současnosti je vedoucím katedry toxikologie a vojenské farmacie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Zabývá se problematikou účinku bojových chemických látek na živé organizmy, vývojem antidotních prostředků proti nim a také vývojem léčiv neurodegenerativních onemocnění.

Mezinárodní organizace pro dohled nad chemickými zbraněmi (OPCW), která dohlížela na likvidaci deklarovaných zásob chemických zbraní v letech 2013 a 2014, minulý rok v červenci oznámila, že nemůže s naprostou jistotou zaručit likvidaci všech vyrobených chemických zbraní.

Podle ní byly dokumenty předané syrskou stranou plné nedostatků, mezer a nepřesností. Syrská strana samozřejmě trvá na tom, že už žádné chemické zbraně nemá v držení.

Jistá možnost, že se v Sýrii chemické zbraně v menším množství stále nacházejí, tu tedy stále existuje. V úvahu přicházejí právě zejména sarin ve formě binární munice, látka VX (která mimo jiné zřejmě zabila Kim Čong-nama) a sirný yperit.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

HMS Dragon, torpédoborec Type 45
Úpadek britského námořnictva: bez protilodních střel a bojových letounů

Námořnictvo Jejího veličenstva dnes trpí akutním nedostatkem plavidel. Mnohé úkoly jsou již nad síly kdysi nejmocnějšího loďstva všech oceánů.  celý článek

Vizualizace C-130J-SOF
Americký Super Hercules pro speciální operace bude uvolněn pro export

Lockheed Martin nově nabízí zahraničním zákazníkům letadlo pro speciální operace C-130J-SOF. Jedná se o stroj na platformě vojenského dopravního letadla C-130J...  celý článek

I Američané regulovali za první světové války trh
Američané regulovali za 1. světové války trh

VIDEO 31. srpna 1917 začaly ve Spojených státech platit regulace cen pšenice a mouky. Federální vláda se tímto krokem snažila na pozadí 1. světové války povzbudit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.