Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Naši předci se za dob dinosaurů odvažovali ven jen v noci

aktualizováno 
Nová studie potvrdila teorii, že druhohorní savci ožívali hlavně v noci. Až po vyhynutí dinosaurů na konci křídy se objevily první skupiny savců, které byly aktivní za denního světla.

Pohled na primáta tamarína vousatého (Saguinus imperator), opice z čeledi kosmanovitých. Tento malý druh se vyskytuje v pralesích na území Jižní Ameriky. Jeho primátí předkové patřili mezi první savce, kteří po vyhynutí dinosaurů začali „experimentovat“ s přechodem k plné denní aktivitě. | foto: Brocken Inaglory, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)Creative Commons

Již několik desetiletí paleontologové předpokládají, že savci v době dinosaurů takříkajíc tahali za kratší konec. Jinými slovy, že šlo vesměs o malá ustrašená zvířátka, která se přes den schovávala v norách a aktivní se stávala až s nocí, kdy se dominující dinosauři ukládali k odpočinku.

Lebka jednoho z největších známých druhohorních savců, druhu Repenomamus...

Lebka jednoho z největších známých druhohorních savců, druhu Repenomamus giganticus z řádu Gobiconodonta. Tito asi jako jezevec velcí tvorové žijící před 125 miliony let na území dnešní Číny dokonce pojídali mláďata menších druhů dinosaurů (např. rodu Psittacosaurus), pokud k tomu měli příležitost. To ale nemění nic na faktu, že doba savců přišla až po vyhynutí neptačích dinosaurů na konci křídy.

Na této představě je ovšem několik nepřesností – například víme, že ne všichni druhohorní savci byli trpaslíci a že někteří dokonce pojídali i mláďata menších druhů dinosaurů. Také zřejmě nebude pravdou, že všichni dinosauři byli aktivní pouze přes den a v noci nikdy nelovili.

Nedávno publikovaná odborná studie vědeckého týmu z University College v Londýně a z Muzea přírodní historie při Univerzitě v Tel Avivu nicméně dokládá, že v zásadě je zmíněná představa správná – naši druhohorní savčí předkové byli skutečně nočními tvory, a to platilo až do velkého vymírání na konci křídy před 66 miliony let. Teprve po následném vyhynutí dinosauřích vládců pevnin na počátku paleocénu se objevily první plně „denní“ skupiny savců.

Zdá se tedy, že dinosauři v průběhu jury a křídy opravdu zatlačili savce do evoluční defenzívy, a ti nebyli schopni jim za denního světla plně ekologicky konkurovat. Opět tedy získává podporu představa, že nebýt vyhynutí dinosaurů, dnes bychom tu (přinejmenším zatím) nebyli, stejně jako mnohé jiné savčí vývojové linie. Nabízí se však také vysvětlení skutečnosti, proč člověk a mnozí další primáti vidí v denním světle lépe než mnohé jiné druhy savců.

Vzácná shoda ve vývojovém stromu

Vědecká studie publikovaná v periodiku Nature Ecology & Evolution analyzovala data 2415 žijících savčích druhů za pomoci počítačových algoritmů. Účelem bylo rekonstruování pravděpodobných znaků aktivity u jejich dávných předků.

Dva rozdílné vývojové stromy savců s alternativními časovými osami přitom v překvapivé shodě ukázaly, že denní aktivita se objevuje přibližně až v době před 66 miliony let, kdy velké vymírání na konci křídy uvolnilo savcům cestu k překotné evoluční radiaci.

Ukazuje se také, že tento přechod od nokturnální k diurnální aktivitě, se neobešel bez přechodného stadia kombinované noční i denní aktivity, trvajícího až několik milionů let. Zajímavé je, že k jasnému výsledku v podobě rychlého přechodu savců k denní aktivitě po vyhynutí dinosaurů vedly závěry z několika různých analýz, jde tedy o velmi dobře podepřenou představu.

Studie dále ukazuje, že mezi prvními savčími skupinami zřejmě přešli k plně dennímu způsobu života vývojově vyspělí primáti, jako jsou hominoidi gorily a giboni nebo kosmanovití tamaríni. To se stalo někdy před 52 až 33 miliony let, což je rozptyl závisející na použité analýze.

Každopádně může jít o jeden z důvodů, proč právě primáti (včetně člověka) dnes vidí barevně a mají dobré vizuální schopnosti v denním světle, zatímco mnozí jiní savci nikoliv. Autoři zmíněné odborné práce jsou si dobře vědomi úskalí, které jejich poměrně odvážné vývody skýtají. Usuzovat na ekologii vyhynulých tvorů z pouhých fosilií, je velmi ošidné a rekonstruovat celou evoluční historii velké skupiny rovněž. Nápadná časová spojitost mezi ústupem dinosaurů a přechodem savců k dennímu způsobu života je ale nejspíš příliš velká na to, aby mohlo jít o pouhou náhodnou shodu.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi, včetně bohatého odkazového rejstříku, najdete zde.

Autor:


Nejčtenější

Vědci objevili pod zemí biliardy tun diamantů, ale nedostaneme se k nim

Diamanty značky Diamonds International Corporation

V litosférickém podloží Země odhadují vědci tisíce bilionů tun diamantů. Zaměřili ho pomocí zvukových vln. Dodávají...

Stíhačka Su-57 je podle některých ruských médií drahá a zbytečná hračka

Su-57

Ruské letectvo nenakoupí stíhačky páté generace Su-57, uvedl Vladimír Guteněv, člen expertní rady Státní dumy pro...



Má hořet půl století jako františek. Jaký reaktor si přeje Bill Gates

Schéma reaktoru TWR-P s tepelným výkonem 600 MW, který by TerraPower měla...

Společnost TerraPower, v jejíž správní radě sedí zakladatel Microsoftu, se konečně přiblížila možnosti stavby reaktoru,...

Atomový řezník připravoval v SSSR půdu civilním proudovým strojům

Iljušin Il-28

Mezi významné bojové letouny studené války patří taktický bombardér Iljušin Il-28. Ten se stal prvním sovětským...

Slyšíte obraz? Vyzkoušejte si, zda jste jedním ze čtyř lidí

Máte pocit, že něco slyšíte při sledování GIFů?

Se vzrůstající oblibou GIFů si čím dál více lidí na sobě všímá zvláštního jevu: při pozorování tichého obrázku mají...

Další z rubriky

Největší výhoda bitcoinu by časem mohla bránit jeho růstu, míní vědec

Ilustrační snímek

Síť bitcoin je decentralizovaná a útočník by musel vynaložit ohromné úsilí i finance, aby ji pokořil a ovládl....

Astronauti ohřáli Měsíc i pod povrchem. A NASA o tom ztratila záznamy

Zaprášený skafandr Harrisona Schmitta během letu Apollo 17

Detektivní pátrání po ztracených páskách pomohlo najít zatím nejlepší vysvětlení zajímavé otázky, proč v místech...

Čtyři miliardy let stará částice prozradila, co po nás střílí černé díry

Neutrinová observatoř IceCube je umístěna v hloubkách zhruba od 1,5 do 2,5...

Laboratoř v antarktickém ledu ve spolupráci s vesmírným teleskopem dokázaly poprvé v historii astronomie ukázat, odkud...

Najdete na iDNES.cz