Naši předci se za dob dinosaurů odvažovali ven jen v noci

aktualizováno 
Nová studie potvrdila teorii, že druhohorní savci ožívali hlavně v noci. Až po vyhynutí dinosaurů na konci křídy se objevily první skupiny savců, které byly aktivní za denního světla.

Pohled na primáta tamarína vousatého (Saguinus imperator), opice z čeledi kosmanovitých. Tento malý druh se vyskytuje v pralesích na území Jižní Ameriky. Jeho primátí předkové patřili mezi první savce, kteří po vyhynutí dinosaurů začali „experimentovat“ s přechodem k plné denní aktivitě. | foto: Brocken Inaglory, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)Creative Commons

Již několik desetiletí paleontologové předpokládají, že savci v době dinosaurů takříkajíc tahali za kratší konec. Jinými slovy, že šlo vesměs o malá ustrašená zvířátka, která se přes den schovávala v norách a aktivní se stávala až s nocí, kdy se dominující dinosauři ukládali k odpočinku.

Lebka jednoho z největších známých druhohorních savců, druhu Repenomamus...

Lebka jednoho z největších známých druhohorních savců, druhu Repenomamus giganticus z řádu Gobiconodonta. Tito asi jako jezevec velcí tvorové žijící před 125 miliony let na území dnešní Číny dokonce pojídali mláďata menších druhů dinosaurů (např. rodu Psittacosaurus), pokud k tomu měli příležitost. To ale nemění nic na faktu, že doba savců přišla až po vyhynutí neptačích dinosaurů na konci křídy.

Na této představě je ovšem několik nepřesností – například víme, že ne všichni druhohorní savci byli trpaslíci a že někteří dokonce pojídali i mláďata menších druhů dinosaurů. Také zřejmě nebude pravdou, že všichni dinosauři byli aktivní pouze přes den a v noci nikdy nelovili.

Nedávno publikovaná odborná studie vědeckého týmu z University College v Londýně a z Muzea přírodní historie při Univerzitě v Tel Avivu nicméně dokládá, že v zásadě je zmíněná představa správná – naši druhohorní savčí předkové byli skutečně nočními tvory, a to platilo až do velkého vymírání na konci křídy před 66 miliony let. Teprve po následném vyhynutí dinosauřích vládců pevnin na počátku paleocénu se objevily první plně „denní“ skupiny savců.

Zdá se tedy, že dinosauři v průběhu jury a křídy opravdu zatlačili savce do evoluční defenzívy, a ti nebyli schopni jim za denního světla plně ekologicky konkurovat. Opět tedy získává podporu představa, že nebýt vyhynutí dinosaurů, dnes bychom tu (přinejmenším zatím) nebyli, stejně jako mnohé jiné savčí vývojové linie. Nabízí se však také vysvětlení skutečnosti, proč člověk a mnozí další primáti vidí v denním světle lépe než mnohé jiné druhy savců.

Vzácná shoda ve vývojovém stromu

Vědecká studie publikovaná v periodiku Nature Ecology & Evolution analyzovala data 2415 žijících savčích druhů za pomoci počítačových algoritmů. Účelem bylo rekonstruování pravděpodobných znaků aktivity u jejich dávných předků.

Dva rozdílné vývojové stromy savců s alternativními časovými osami přitom v překvapivé shodě ukázaly, že denní aktivita se objevuje přibližně až v době před 66 miliony let, kdy velké vymírání na konci křídy uvolnilo savcům cestu k překotné evoluční radiaci.

Ukazuje se také, že tento přechod od nokturnální k diurnální aktivitě, se neobešel bez přechodného stadia kombinované noční i denní aktivity, trvajícího až několik milionů let. Zajímavé je, že k jasnému výsledku v podobě rychlého přechodu savců k denní aktivitě po vyhynutí dinosaurů vedly závěry z několika různých analýz, jde tedy o velmi dobře podepřenou představu.

Studie dále ukazuje, že mezi prvními savčími skupinami zřejmě přešli k plně dennímu způsobu života vývojově vyspělí primáti, jako jsou hominoidi gorily a giboni nebo kosmanovití tamaríni. To se stalo někdy před 52 až 33 miliony let, což je rozptyl závisející na použité analýze.

Každopádně může jít o jeden z důvodů, proč právě primáti (včetně člověka) dnes vidí barevně a mají dobré vizuální schopnosti v denním světle, zatímco mnozí jiní savci nikoliv. Autoři zmíněné odborné práce jsou si dobře vědomi úskalí, které jejich poměrně odvážné vývody skýtají. Usuzovat na ekologii vyhynulých tvorů z pouhých fosilií, je velmi ošidné a rekonstruovat celou evoluční historii velké skupiny rovněž. Nápadná časová spojitost mezi ústupem dinosaurů a přechodem savců k dennímu způsobu života je ale nejspíš příliš velká na to, aby mohlo jít o pouhou náhodnou shodu.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi, včetně bohatého odkazového rejstříku, najdete zde.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Jeho fotky jsou až neskutečně nádherné. Podívejte se, jak vznikají

Kalendář 43. výsadkového praporu - Nic nepotěší potápěče průzkumného týmu po...

Jeho fotky výsadkářů z Chrudimi viděl téměř každý. Vypadají jako vystřižené z toho nejdražšího hollywoodského akčního...



Sedm častých lží, mýtů a omylů o přechodu na nové televizní vysílání

V roce 2020 budou mít sběrné dvory napilno.

Mnoho lidí se v blížící se změně vysílacího standardu neorientuje, a tak se snadno může klamavou nabídkou či...

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, modul s posádkou nouzově přistál

Start Sojuzu MS-10 z Bajkonuru 11. října 2018.

Čtvrteční start lodě Sojuz MS-10 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu se nezdařil. Kvůli závadě na nosné raketě Sojuz...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...

Další z rubriky

Co čeká vesmír a lidstvo? Projděte si dalekou budoucnost a zanechte vzkaz

Budoucnost

Díky práci vědců a výzkumníků můžeme předpovídat, co čeká vesmír v daleké budoucnosti. Kromě toho se podíváme i na...

Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci evoluční chemické revoluce

Frances Arnoldová, Geore Smith a Gregory Winter dostali Nobelovu cenu za chemii...

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2018 získali odborníci, kteří dokázali ve zkumavce zrychlit evoluci a využít ji k...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz