Zda je budoucnost deníků a časopisů spojená s tablety a dalšími elektronickými čtečkami, zůstává zatím nezodpovězenou otázkou. Začátek je ale slibný. "Lidových novin pro iPad a iPhone se denně prodají stovky kusů. Týdně jsou to potom tisíce," říká Dalibor Balšínek, šéf internetových projektů MAFRA a šéfredaktor Lidových novin.
Nejvíc se noviny prodávají v sobotu, k čemuž Balšínek dodává: "Lidé mají o víkendu na čtení novin více času a vypadávají z elektronického rytmu pracovních dnů." Polovinu z celkových výnosů z digitální verze tvoří měsíční předplatné. Čtenáři jej upřednostňují před nákupem jednotlivých čísel i kvůli výhodnější ceně. Tři čtvrtiny lidí čtou elektronické Lidové noviny na iPadu, zbytek na iPhonech a iPodech Touch.
Odpovídá Dalibor Balšínek:
Považujete tablety za osobní nosiče informací nadcházejících let?
Ano, buď to budou "iPady", nebo dotykové telefony s velkým displejem.
Nahradí tablety a telefony čtenářům papírové vydání?
Lidové noviny pro iPadsi můžete stáhnout v Appstoru v iTunes. Základní aplikace je zdarma. |
Žádné médium nikdy nevytlačilo žádné jiné médium, snad kromě telegrafu, a tištěným periodikům se to také nestane. Tablety noviny nenahradí, ale asi je ovlivní. V případě tabletů jde v zásadě o šíření stejných výrazových prostředků - psané slovo, ale jinou technologií, která samozřejmě má více funkcí například video, interaktivita atd. Změna se zdaleka nebude týkat jen novin či časopisů. Jde o to, že se tato zařízení stanou nástrojem pro veškerou komunikaci a správu služeb, které člověk využívá. Jejich prostřednictvím budeme obsluhovat svůj osobní svět. Tablet nebo mobil se pro nás stanou nejdůležitější krabičkou. Pro moji generaci ale papír jako nosič informací zůstane i nadále. Možná v menší míře, ale zůstane.
Papírové noviny vyjdou o půlnoci a během dne už je nikdo nezmění. Informace jsou tam navždy dané. Pokud však začnou vycházet v elektronické podobě, je zde možnost je v průběhu dne měnit, stejně jako u on-line vydání na internetu. Nebude to pro čtenáře tak trochu zmatek?
Elektronické vydání novin musí být vedle internetového zpravodajství výrazně odlišné. Lidové noviny pro iPad například vycházejí ve dvou vydáních (první v deset hodin večer), ale jinak se obsah během dne nemění a měnit nebude. Oproti tomu na internetu jsou zprávy samozřejmě neustále aktualizovány.
Takže noviny i v elektronické podobě nadále zůstanou rozdílné od on-line verzí deníků?
Dokonce musí být odlišné, jinak by nemělo smysl je prodávat. Proč by si někdo kupoval něco, co jinde najde snadno zadarmo. A je třeba říct, že obsah novin je odlišný od internetového zpravodajství. Problém vzniká, když noviny překlápí až příliš mnoho textů na spřízněné nebo vlastní zpravodajské servery. Výhodou pro noviny je také to, že lidé nežijí on-line, tedy bez spánku. Základem existence lidského bytí jsou stereotypy. Lidé stále budou potřebovat, aby zprávy měly začátek a konec, potřebují znát kontext. Na internetu dostávají kontinuální tok informací, které jsou rychlé a často roztříštěné. Otázka je, jestli třeba naopak nebudou znova fungovat večerníky, byť šířené elektronicky třeba na tabletech.
Budou zase večerníky?
Tuto otázku si kladu velmi často. Proč nikdo nevydává večerník pro Prahu?
Já jsem to chtěl otestovat na Lidových novinách. Vzít základ z ranního vydání a aktualizovat jej. Vytvořit je na jiném formátu, v menším formátu, s novou grafikou úpravou přizpůsobenou současnému stylu získávání informací a za nižší cenu. Tím tak získat tak čtenáře, o které noviny přišly. Lidé mají večer více času na čtení. Základní otázka ale zůstala, jak jim takové noviny doručit. Vytvoření nové distribuční sítě je strašně nákladné. Sám vím, že po cestě do práce nemám trafiku, lidé méně kouří a jízdenky jsou dnes už elektronické. Důvodů zajít vůbec do trafiky je stále méně. Kolportáž nefunguje, protože kdy někdo stojí s něčím na ulici, tak lidé čekají, že je to zadarmo. Navíc mnoho lidí dojíždí do práce ze satelitních městeček a po cestě už vůbec nemají šanci ani čas se někde zastavit. Mnohem pravděpodobnější je, že čtenáři přijmou, když jim třeba v sedm hodin večer "přijdou" elektronické noviny a oni si je rádi přečtou.
Pořád je tu riziko, že čtenářům stačí informace načerpané přes den z internetu. O večerník nebude zájem.
Myslím, že ne. Internetové zpravodajství vám v tuhle chvíli většinou neposkytne analýzu a kontext. Stačí se podívat na délku většiny textů na on-linu. Samozřejmě nemluvím o specializovaných serverech, ale o zpravodajství.
Lidovky na iPadu nemají mnoho interaktivních prvků a neobsahují ani žádné bonusy. Proč?
Chtěli jsme, aby aplikace byla stejná jak na iPhonu, tak na iPadu a také, aby příprava vydání nevytvářela žádné další náklady. Jedině tak jsme mohli očekávat, že se nám investice finančně vyplatí. Články z papírového vydání se do aplikace jednoduše překlopí. Rozhoduje dobrý obsah novin, ne technologické finesy.
Jaké jsou první zkušenosti s Lidovými novinami na iPadu?
Zatím pozitivní. Lidé se dostanou k informacím dřív než u tištěného vydání, a to už v deset hodin večer. Aplikace také odstraňuje distribuční bariéru. Když jedete na dovolenou, nezůstanete bez novin. Dostanete se k nim kdekoliv a kdykoliv. Po prvních měsících provozu je také zajímavé, že převládá počet předplatitelů nad těmi, co si kupují jednotlivé vydání.
To je velice pozitivní trend oproti klasickým tištěným novinám…
Ano, papírové noviny byly vždy hodně závislé na prodejích ve stáncích. Tady se nám zřejmě daří budovat loajalitu čtenářů mnohem lépe.
Většině by stačilo 140 znaků
Myslíte si, že podobné aplikace, jako jsou Lidovky pro iPad, mohou vyřešit aktuální neuspokojivý stav, kdy náklady tištěných médií klesají?
Nevím. Neumím říci, zda tohle ta jediná cesta. Technologie se velmi rychle rozvíjí. Některé technologie zanikají ještě dříve, než se stačí rozšířit. Před deseti lety jste klidně mohl investovat do vydavatelství novin a časopisů a měl jste relativní jistotu. Dnes už to tak jednoduché není. Navíc u informací se obecně děje něco podobného, co se stalo s hudebními nosiči. Jen tady nekradou ti koneční uživatelé, ale přímo provozovatelé jednotlivých serverů od sebe navzájem. Když se, dejme tomu na iDNES.cz, objeví exkluzivní zpráva, tak do pěti minut ji mají všichni ostatní. Před deseti lety, kdybychom to dali do novin, nic podobného by se stát nemohlo, protože ani rozhlas, ani televize nás nijak výrazně neohrožovaly. Všichni by si museli ty noviny koupit. Hudebníci teď častěji koncertují, aby vydělali to, co ztratili při poklesu prodeje nosičů. To novináři udělat nemohou. Ale vůbec to nevidím beznadějně, rozhodovat budou následující tři roky.
Jaké je tedy řešení? Zpoplatnění zpravodajství na internetu asi ne.
To ne. V agenturách se ta zpráva stejně objeví a základní informace se rychle rozšíří. Většině populace by totiž k přijímání zpravodajství stačil Twitter. Jen těch 140 znaků. Pokud to tedy není nějaká vizuálně zajímavá nebo složitější událost.
A jedinečný obsah není řešením?
V Česku jsou v podstatě dva tištěné tituly, kterým neklesá náklad - Reflex a Respekt. Zajímavé na tom je, že jejich typ obsahu se na internetu v podstatě neobjevuje.
Mají také jasně vymezenou cílovou skupinu.
Ano, mají jasnou cílovou skupinu a většinové publikum to vlastně tolik nezajímá. Také proto jejich obsah nevytvářejí velké zpravodajské servery. Když se podíváte na jakýkoli z nich, tak až na malé výjimky nenabízí redakční komentáře. Ve velmi omezené míře jsou převzaté z tištěných novin, jako u Lidovek.cz. Ale jinak nic takového jako analýzy a komentáře žádné velké servery nedělají, protože po tom není poptávka v masovém měřítku. Nicméně na těch dvou časopisech lze jasně ukázat, proč tištěná média zůstanou. Musí nabízet to, co ostatní nemají. Klíčem jsou autorské texty a fotografie.
Proč se stejně nechovají Lidové noviny a MF DNES? Například Lidovky jsou stále ještě brány jako tradiční noviny s názorem.
Samozřejmě, že se tak chovají, jen srovnejte kolik textů je podobných na zpravodajských serverech a v novinách. Budete překvapen, jak jsou rozdílné. Prvotní funkce novin byla především informovat a tuto funkci pochopitelně ztrácejí a přebírají ji internetové servery. Noviny se mění. Je totiž opravdu možné, že lidé už nechtějí noviny v té tradiční podobě. Dovedu si dokonce představit, že přes týden budou mít noviny postupně menší rozsah a teprve o víkendu vyjde velké vydání, protože o víkendu mají lidé více času na čtení. Kdo ví. Ale komentáře, analýzy, rozhovory, kauzy a kontext stále zůstávají a zůstanou doménou novin. Ať si to uvědomujete nebo ne, jsou to pořád noviny, které nastolují agendu.
