Ellison tedy paradoxně platí sám sebe, ale úplně libovolnou částku si dát nemůže. Mají do toho co mluvit i ostatní investoři ovládající Oracle, největšího konkurenta známějšího Microsoftu.
V roce 2002 si Larry Ellison vydělal 706 milionů dolarů, což je v přepočtu zhruba 25 miliard korun. Vytěžil z možnosti získat akcie vlastní firmy.
Ještě o rok dříve bral zhruba desetinu této sumy a jeho fixní plat činil jen dvě stě tisíc dolarů. S tím, jak na začátku tisíciletí začaly šílet světové burzy po akciích technologických firem, začala stoupat také cena akcií Oraclu. A Ellison uzavřel s ostatními akcionáři své firmy pro něj velmi lukrativní dohodu. Jako ředitel se vzdal svého platu a bonusů v hotovosti a na oplátku mu bylo v následujících několika letech přislíbeno postupné nabývání celkem dvaceti milionů akcií Oraclu. V té době měly hodnotu asi 1,3 miliardy dolarů, postupně se pak jejich cena zvedla ještě o několik miliard.
V prvním roce fungování této dohody si Ellison přišel na zmiňovaných 706 milionů dolarů. A kdyby nepraskla bublina očekávání investorů na burzách, a tím pádem nezačala klesat i cena akcií Oraclu, mohlo to být dokonce ještě asi třikrát více.
Rok 2002 byl význačný také tím, že právě kvůli poklesu akcií na burzách poprvé po několika letech klesly odměny elitních amerických manažerů o více než deset procent. V předchozích sedmi letech naopak vzrostly celkem o 550 procent.
Po dvou relativně slabších letech (alespoň co se týče platu) se výdělky Larryho Ellisona zase šplhají vzhůru. V roce 2004 byl čtrnáctým nejlépe placeným manažerem světa, když vydělal necelých 46 milionů dolarů.
V porovnání s rokem 2002 to je stále ještě kapesné, Ellison si však nemůže stěžovat, že by byl nějaký chudák. V současnosti je s majetkem okolo 18,5 miliardy dolarů, za což vděčí čtvrtinovému podílu v Oraclu, devátým nejbohatším člověkem světa.
Americký selfmademan
Šedesátiletý Ellison pochází z chudých poměrů. Narodil se v newyorském Bronxu a svého otce nepoznal. Jeho mladá svobodná matka ho svěřila do péče pratety a ta se ho pokusila přimět ke studiím na vysoké škole. Neúspěšně -dvakrát to brzy vzdal. Jediné pozitivum, které mu škola dala, bylo, že se naučil pracovat s počítači. A těmi se také začal živit.
Osm let střídal zaměstnavatele a nakonec zakotvil jako programátor u firmy Ampex ovládané Japonci. Díky tomu se dostal i do Japonska, které si zamiloval, a propadl tam dokonce zen-buddhismu. V roce 1977 se Ellison rozhodl ve svých dvaatřiceti letech postavit na vlastní nohy. Společně se svým šéfem z Ampexu Robertem Minerem a dalšími dvěma přáteli si založili firmu Software Development Labs, která se zaměřovala na vývoj databázových programů pro podniky.
Zlom v jejich kariéře přineslo zdokonalení programu od IBM na zpracovávání databází, které si od jejich firmy objednala vojenská letecká základna a Ústřední zpravodajská služba CIA. Program pro CIA dostal krycí název Oracle a podle něj se také nakonec společnost přejmenovala.
Od té doby firma rychle rostla nejen díky tomu, že Ellison uměl naslibovat produkty, které ještě ani neexistovaly, a podařilo mu je úspěšně vytvořit, ale i proto, že začal skupovat slabší konkurenty.
„Ahoj, jsem Larry a chci koupit vaši firmu,“ traduje se jeho tehdejší častá hláška, když se setkal se svými soupeři. Právě proto si vysloužil přezdívky jako Čingischán nebo predátor z džungle.
OEllisonovi se donedávna mluvilo jako o miliardářském playboyovi. Třikrát rozvedený podnikatel se sice před několika lety znovu oženil, stále však bydlí v kopii japonského středověkého paláce, kterou si nechal za desítky milionů postavit, sbírá samurajské meče, pilotuje si svůj vlastní tryskáč a závodí na jachtách.
Pověstné je i jeho nepřátelství s konkurentem v oboru i ve výši majetku Billem Gatesem. S ním má však jedno společné: oba dávají velké částky na charitu a boj proti nemocem.
