Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ochránce Země je v kosmu. Před katastrofami bude varovat i Česko

  10:39aktualizováno  11:14
Dvě minuty po jedenácté večer se ve čtvrtek 3. dubna z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně vznesla na orbit první družice z Evropského programu pozorování Země Copernicus. Jmenuje se Sentinel (Ochránce) a bude varovat například před přírodními a živelními katastrofami.

Start nosné rakety s družicí Sentinel 1A na palubě. | foto: Ondřej Mirovský

Copernicus je v rámci kosmických programů EU mladším bratrem dobře známého navigačního programu Galileo. Slouží především k pozorování povrchu Země, a to několika druhy družic, které budou postupně vynášeny na zemský orbit. Hlavním cílem programu je poskytování spolehlivých a včasných prostorových dat především pro podporu ochrany životního prostředí a zajišťování civilní bezpečnosti. Právě pro bezpečnost je role nové družice Sentinel 1A zásadní.

Fotogalerie

Může být využita k rychlému a efektivnímu řešení krizových situací jako jsou především povodně, které stále častěji a ničivěji postihují nejen Evropu. Jméno Sentinel, tedy česky Ochránce, tak družice nedostala náhodou. Na oběžnou dráhu evropskou družici vynesla raketa typu Sojuz. Ačkoliv panovaly obavy, že by při průletu atmosférou mohlo dojít ke komplikacím, které by zhatily mnohaleté úsilí, všechno dopadlo dobře. Když se podařilo se Sentinelem ze Země navázat kontakt, všem lidem, kteří z Darmstadtu (řídící středisko ESA, odtud se "družice řídí") události na kosmodromu na druhém konci naší planety na monitorech sledovali, spadl kámen ze srdce. Ochránce bezpečně krouží ve výšce 693 kilometrů nad zemským povrchem a připravuje se k práci.

Evropa se v kosmu osamostatňuje

V čem je tedy vlastní spuštění nové družice tak průlomové? Především jde o první z mnoha kroků na cestě k vyšší nezávislosti na datech z jiných zemí. Evropa v současnosti z asi šedesáti procent využívá data z "neevropských" družic nebo z družic komerčních provozovatelů, kteří za data požadují vysoké částky. Program Copernicus bude naopak díky financování družic i provozování služeb z rozpočtu EU data poskytovat zdarma. Pro roky 2014 - 2020 je na program vyčleněno zhruba 3,8 miliardy eur. V posledních pěti letech si vývoj programu Copernicus vyžádal přibližně 1,2 miliardy.

Technicky vzato můžeme o Sentinelu mluvit jako o radarové misi poskytující data nezávisle na denní době a za každého počasí. Umožňuje to radar se syntetickou aparaturou SAR. Mise bude tvořena dvěma družicemi. Vypuštění první z nich (1A) právě úspěšně proběhlo. Start druhé sesterské družice Sentinel 1B je plánován na příští rok. Družice budou pořizovat data v pásmu C, prostorové rozlišení se bude v rámci zvoleného režimu pohybovat od 5 do 40 metrů. Časové rozlišení bude při provozu obou družic 6 dnů (pro zbytek světa), pro Evropu a Kanadu jeden až tři dny.

Proti povodním i v Česku

Mise Sentinel 1 je primárně zaměřena na sledování pevniny a moří, zejména pak mořského ledu, oceánských vod, mořského pobřeží a polárních oblastí (nikoliv tedy například atmosféry). Pro Českou republiku ovšem bude důležitější jejich možné využití v oblasti krizového řízení, zejména díky dostupnosti aktuálních dat téměř v reálném čase. Konkrétní využití dat se předpokládá při povodních či deformacích terénu, které bude možné pomocí radarové interferometrie detekovat s milimetrovou přesností.

Sentinel 1A na oběžné dráze (vizualizace)

Sentinel 1A na oběžné dráze (vizualizace)

Pro mapování zaplavených území je velkou výhodou fakt, že radarové snímky lze na rozdíl od optických pořizovat i přes vysokou oblačnost. Další oblastí uplatnění pro data ze Sentinelu 1 je například mapování lesních porostů, monitorování zemědělských plodin či sledování rozsahu sněhové pokrývky. Podobné informace mohou pomoci při předpovídaní povodní či sledování dopadu klimatických změn.

Výhodou nové generace radarových družic je i fakt, že bude docházet k častějšímu opakování snímkování ze stejné pozice. Tyto "revistis" se mohou dobře uplatnit v případě povodňových událostí ve velkých oblastech.

V současné době se bude družice na orbitu "probírat." Dobrá zpráva je, že se a ní již podařilo spojit a po prvním kontaktu začala jedenáctihodinová sekvence pro rozvinutí solárních panelů a antény. Poté bude následovat podrobná kontrola všech systémů a kalibrace radaru. Plné operační nasazení družice obvykle nastává do tří měsíců a zatím všechno nasvědčuje tomu, že tomu u Sentinelu nebude jinak. Na začátku července bychom tedy mohli využívat data z nové družice, která budou volně dostupná a zdarma. Jen doufejme, že snímky pro ničivé povodně nebudeme zas tak často potřebovat.

Autor je specialista kosmického výzkumu EU Technologického centra Akademie věd.

Autor:



Nejčtenější

Být první nestačí. Spermie musí projít záhadným „pracovním pohovorem“

Vajíčko si podle některých vědců aktivně vybírá, kterou spermii vpustí k...

Spermie vyrážejí k vajíčku a ta nejrychlejší spermie vajíčko oplodní. Přibližně tak si většina lidí představuje...

Šetřily i na údržbě, krach musel přijít. Poslední let Pan Am z Prahy

Boeing 727-235 s registrací N4731 a jménem Clipper Allert, který jako poslední...

Legendární aerolinky Pan American definitivně skončily, oznámily 4. prosince 1991 světové agentury. Onoho dne před 26...



Proč zrovna tam? Stačilo málo a dinosauři unikli záhubě

Gravitační mapa oblasti kráteru Chicxulub u mexických břehů. Kráter tvoří...

Vymírání dinosaurů a následný nástup savců před 66 miliony let vůbec nemusely nastat, kdyby tehdy osudná planetka...

Vědci po 37 letech nastartovali motor a hned ten na nejvzdálenější sondě

Voyager 1

Vesmírná sonda Voyager se nyní pohybuje na hranici sluneční soustavy, a je to tak nejvzdálenější objekt, který kdy...

Certifikace nemusí stačit. Nové TV možná brzy nezvládnou všechny funkce

Informace o přítomnosti HbbTV služeb dané stanice v DVB-T vysílání

České radiokomunikace již déle něž rok testují televizní přijímače a set-top boxy pro nové pozemní vysílání. Aktuální...



Další z rubriky

Vědci z NASA našli 20 planet v obyvatelné zóně. Jednu o velikosti Země

Ilustrace exoplanety

Mezi várkou nových exoplanet, které objevil dalekohled Kepler, byly minulý týden zveřejněny informace o dalších 20...

Fenka Lajka zahynula krutou smrtí. Zabil ji stres a vysoká teplota

Fenka Lajka byla potulným zvířetem chyceným v jedné z moskevských ulic.

Před 60 lety, 3. listopadu 1957, se dostal do vesmíru první živý tvor. Sověti vypustili družici Sputnik 2 se psem,...

Vědci objevili obří planetu, která by teoreticky neměla existovat

Planetární monstrum NGTS-1b a jeho červený trpaslík.

Vědci objevili u vzdálené trpasličí hvězdy obří planetu, která by podle teorie formování planet neměla existovat....

Co chlapovi pod stromeček?
Co chlapovi pod stromeček?

Přečtěte si hned 35 tipů na dárky k Vánocům



Najdete na iDNES.cz