Stárnutí dílů počítače je ovlivněno několika fyzikálními jevy, které mohou tvořit smrtelnou kombinaci. Jak se dřívějšímu odchodu počítače do křemíkového nebe vyvarovat? Probereme si je postupně jeden za druhým.
Teplo
Teplo je největším nepřítelem počítače. Zatímco ostatní jevy lze silně omezit, teplo vzniká při práci jednotlivých komponent a množství vyzářeného ztrátového tepla ve výkonnějších součástech počítače neustále narůstá. S rostoucí integrací obvodů se teplo stává problémem číslo jedna při vývoji komponent. Pokud nenastane zvrat v použitých technologiích, za 15 let budou procesory a grafické čipy vyzařovat na centimetr čtverečný stejné teplo jako sluneční povrch. Jednou z možností, jak zabránit vysokému ztrátovému teplu a zároveň šetřit energii, jsou tzv. termicky zvratné články, které zachycené teplo přemění zpět na elektrickou energii. V současné době se ovšem jedná o velmi drahou a špatně dostupnou technologii.
Není rovněž vhodné, aby počítač pracoval v prostředí, kde je rozdíl mezi okolní a pracovní teplotou příliš velký. V počítači se může začít kondenzovat voda, která způsobí zkrat. Za velmi nízkých teplot také nemusí počítač správně pracovat, může selhat například pevný disk a systém odmítne nabootovat.
Proti teplu se špatně brání, nicméně velmi pomůže řízená cirkulace vzduchu. Velkou chybou je nechat odklopenou bočnici case v domnění, že se počítač bude lépe chladit. Není to pravda a ve výsledku se vám do počítače dostane více prachu a dalších nečistot, které nemá elektronika ráda. Nejlepší je umístit přídavný ventilátor dopředu před harddisky. Bude vhánět chladný vzduch do case a zároveň bude ochlazovat harddisk, což se pozitivně projeví na jeho životnosti. Dále je vhodné umístit do zadní části case pod zdroj další přídavný větrák, který bude ohřátý vzduch vyhánět ven. Z tohoto důvodu by neměl být počítač úplně u zdi, minimální vzdálenost je 40cm.
Pokud máte výkonný procesor, je vhodné koupit speciální bočnici, která má integrovaný ventilátor a tzv. větrný tunel. Tento tunel se dá těsně před chladič procesoru a velké množství tepla je odváděno přímo od zdroje, aniž by se podepisovalo na ostatních komponentech.
Prach
Prach je všudypřítomný nepřítel téměř všeho, nejen počítače. Jemný prach se může časem připékat na čočku laseru v optické mechanice a mechaniku tím oslepit. Také se nalepuje na mechanismus čtecí hlavy mechaniky. Prachové částice nalepené na čtecí hlavě poté začnou tvořit rýhy do disku a ten se stává pomalu nečitelným.
Prach také svým vířením v case postupně omílá jednotlivé díly a zvyšuje se tak mechanické poškození. Velice nebezpečná je kombinace prachu s různými vlákny z koberce, vlasy atd., takže vznikají chuchvalce prachu, které bráni odvodu tepla a také rády blokují ventilátory.
Některé komponenty jsou proti prachu chráněny již od výroby. Například harddisky jsou absolutně vzduchotěsné, protože i malá částečka prachu by způsobila kolizi čtecí hlavičky s rotující plotnou a výsledek by byl destruktivní pro vaše data a harddisk samotný. Z tohoto důvodu není vhodné jakkoliv poškozovat speciální fólie na harddisku, které bráni proniknutí vzduchu a nečistot do schránky disku.
Proti vniknutí prachu do počítače se lze bránit jednoduchým filtrem. Stačí uhlíkový filtr, který dáte před otvory, jež nasávají vzduch do počítače. Nedávejte je ovšem před ventilátory, které vyhánějí vzduch z počítače – prach který je v case by se nedostal ven a dál by rotoval uvniř a způsoboval destrukci počítače. Filtry také pravidelně vyměňujte, pokud je na nich nalepeno příliš prachu, brání chladnému vzduchu v průniku do počítače.
Pokud nepoužíváte filtry, není na škodu občas počítač vyčistit. Používat při čištění počítače vysavač však není příliš dobrý nápad. Pokud by nějaká součástka byla špatně připájena nebo by byl narušený spoj, tak s velkou pravděpodobností skončí někde ve vysavači. Nejlepší je počítač vyfoukat mírným proudem vzduchu a suchým hadříkem otřít konstrukci case. Není ovšem vhodné takto počítač čistit, pokud je ještě v záruce, protože byste tím porušili záruční pečeť.
Kapaliny
Asi každý tuší, že lít vodu do počítače není dobrý nápad ani v horkých tropických dnech. Pokud počítač například v zimě přinesete z venku do místnosti, zkondenzuje se v něm pára, která se usadí na všech komponentech a po okamžitém zapojení proběhne většinou zkrat a počítač jde do kytek. Z tohoto důvodu je lepší vždy minimálně třicet minut počkat a teprve potom připojit počítač do sítě. Pokud jej do sítě zapojíte ihned, tak se zkratu dočkáte aniž by jste zmáčkli tlačítko power. Podle specifikace ATX je totiž základní deska pod proudem, i když je počítač vypnutý a pouze připojený do sítě.
Pozor byste si měli také dát na vodní a kryogenické chlazení, obzvláště pokud se jedná o podomácku vyrobené chladící systémy. V prvním případě hrozí, že se uvolní nějaký spoj a vaše základní deska dostane nechtěnou sprchu. V druhém případě je zde vysoká pravděpodobnost srážení vodních par, protože rozdíl mezi chladícím systémem a teplotou okolí bývá kolem 30°C. V obou případech je lepší použít již hotový chladící systém od renomovaného výrobce. Cena bývá sice malinko větší, nicméně člověk může s klidným svědomím usnout a nestrachovat se, kdy mu vyteče chladící kapalina na desku.
Vodní chladící systémy mívají již z výroby všechny spoje kvalitně zalisované a pokud dodržíte návod k instalaci, je mizivé procento, že dojde k nějakému poškození počítače. Kryogenické chladící systémy mají zase speciální dvojitý plášť, ve kterém je vakuum, aby nedocházelo ke kondenzování vlhkosti.
Magnetické pole
Určitě si vzpomenete na starší CRT monitory, které vás potěšily duhovými barvami, pokud jste k nim dali magnet. Poté stačilo magnet oddělat a obraz se vrátil k původním hodnotám. Nicméně se to na něm podepsalo. Magnetické pole výrazně zkracuje životnost všech počítačových komponent.
V současné době nastupují ve velkém měřítku LCD monitory, kterým magnetické pole na pohled příliš nevadí. Opak je ovšem pravdou. Mnoho lidí má doma také CRT monitory, které jsou kvalitně stíněné, ovšem pravidelná dávka magnetického vlnění jim také nedělá dobře a podepisuje se na jejich životnosti. Proto je lepší umísťovat subwoofer a výkonnější reproduktory dále od monitoru.
Rovněž komponentům uvnitř case nesvědčí magnetické pole. Pokud máte plechovou case, tak magnetické pole z větší části odruší. Oproti tomu akrylátová case vypadá efektně, ovšem nepůsobí jako stínění a tak se magnetické vlnění dostává z okolí do počítače, ale i z počítače do okolí. Není proto vhodné stavět k akrylátové case reproduktory a další zařízení produkující magnetické pole.
Podpětí a přepětí
Problémy v elektrické síti jsou problém, který počítač nelibě snáší. Určitým výkyvům se nevyhne žádná rozvodná síť a většina elektronických zařízení trpí. Podpětí v elektrické síti dostává elektronické obvody počítače do nestabilního stavu a většinou končí automatickým resetem počítače. Stejně jako při výpadku proudu ztratíte veškerá neuložená data.
Přepětí v elektrické síti má na počítač zhoubný účinek. Pokud se jedná o přepětí v řádech voltů, počítač to přežije bez úhony, nicméně dochází zde také k urychlení stárnutí součástí. Pokud přepětí dosáhne hodnoty kolem 20 V, většina zdrojů ATX počítač automaticky vypne. Sice přijdete o rozpracovaná data, ale na druhou stranu máte funkční počítač. Problém nastává, pokud se do sítě dostane příliš vysoké napětí, které 230 V přesahuje i o několik stovek voltů. Tento případ nastává například během bouřky. Pokud máte kvalitní zdroj, tak se doslova obětuje za celý počítač a vyhoří pouze ten. V drtivé většině případů však tak vysoké přepětí zdroje nezvládnou a pustí napětí do všech komponent v počítači. Ty se pak ihned spálí. A to i tehdy, pokud je počítač vypnutý a je pouze připojený do elektrické sítě.
Řešení problémů s elektrickou sítí je poměrně snadné a levné. Záložní zdroj energie UPS stojí pár stovek a spolehlivě ochrání počítač proti přepětí a pokud dojde k výpadku proudu, tak je schopná udržet několik minut v provozu, tak aby jste si stihli vše uložit.
Pokud chcete opravdu kvalitní UPS, pořiďte si zařízení s topologií on-line. Ta díky své vnitřní konstrukci řeší jak problémy s přepětím a výpadkem, tak i s podpětím. Je sice o pár stokorun dražší, ale ve srovnání s cenou vašich dat a celého počítače se nejedná o velkou investici.
Stárnutí materiálů
I když budete počítači věnovat maximální péčí, zub času hlodá všude. Pokud budete dodržovat výše uvedené tipy, je pravděpodobné, že než počítač přestane fungovat, zestárne, stane se málo výkonným a bude nahrazen novým. Pokud ovšem budete počítač používat v nevhodném prostředí, tak za rok a půl může být naprosto nepoužitelný.
Je obecně známo, že žádné elektronice nesvědčí nárazy, pády a chvění. Chvění způsobí pomalé povytahování kabelů a nepříjemně se projevuje i na životnosti harddisku. Drsné pády už počítač nemusí rozchodit. Při pádu na zem se může zlomit karta zasunutá do slotu, zakousnout hlavičky v harddisku a přihodit plno dalších nepříjemných věcí.
Chvění v počítačové skříni způsobuje nejvíce rotující mechanika. Proto je dobré ji opravdu pevně přišroubovat. Ještě lepším řešením je podložit části, kde se mechanika dotýká case, slabou vrstvou materiálu, který vibrace utlumí. Pokud máte v počítači vysokootáčkový větrák, tak pod něj dejte také kousek tlumivého materiálu. Ovšem pozor, nesmíte zakrýt otvory, kudy vzduch proudí ze skříně ven.
Na stárnutí se nepříjemně projevují i chemické vlivy okolí. Pokud budete počítač skladovat v místnosti, kde se vyskytují výpary z ředidel a další těkavé látky, tak počítač stárne 10x rychleji. V takové atmosféře dojde velmi brzy k rozpraskání kabelů, plastové části budou lámavější a gumové části buď ztvrdnou, nebo se roztečou. Z tohoto důvodu je dobré skladovat počítač mimo prostory, kde se vyskytují látky mající leptavý a rozpouštěcí charakter.
MTBF – spočítejte si průměrnou poruchovost počítače
MTBF – Meantime Between Failures označuje střední dobu v hodinách, po kterou se očekává, že zařízení bude bezchybně pracovat. Obecně platí, že čím větší číslo u hodnoty MTBF, tím je daná komponenta spolehlivější.
Vzorec MTBF:Tp=[T(h)/MTBF] |
Samozřejmě se nepočítá s tím, že určitá součástka bude po dobu udávanou v MTBF neustále v provozu. Díky MTBF si můžete spočítat, jaká je pravděpodobnost poruchy zařízení po určitou dobu. Dejme tomu, že máte harddisk s udávanou MTBF 500 000 hodin. A chcete zjistit, jaká je pravděpodobnost, že v následujících třech letech bude mít poruchu. Platí jednoduchý vzoreček: Tp=[Th)/MTBF]. Nepochopitelné? Tři roky si převedeme na hodiny, tj. 26280hodin. Následně počet hodin vydělíme udávanou MTBF, tj. 500 000hodin. A dostaneme číslo 0,05256. Taková je pravděpodobnost, že harddisk během tří vypoví službu.
