Scéna ze slavného filmu Woody Allena Všechno, co jste chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat. Čeští biologové se ptát nebojí a dokonce vám prozradí, co odpověděli ostatní.

Scéna ze slavného filmu Woody Allena Všechno, co jste chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat. Čeští biologové se ptát nebojí a dokonce vám prozradí, co odpověděli ostatní. | foto: UA

Prozraďte nám vše o sexu. My vám ukážeme, jaké polohy máte nejraději

  • 16
Tým profesora Jaroslava Flegra pravidelně žádá na internetu dobrovolníky o pomoc při výzkumu. Ten poslední se na pohled týká předmětu jeho zájmu - parazitů - jen vzdáleně. Otázky jsou zaměřeny na sex. Nechejte se profesorem Flegrem přesvědčit a pomozte s výzkumem i vy. Na oplátku se s vámi podělí o první výsledek.

Kde se přihlásit?

Dotazník najdete na této stránce. Můžete ho také najít na facebookové skupině „Pokusní králíci“, kde se dozvíte i o dalších chystaných experimentech.

Proč vlastně parazitologa zajímá lidská sexualita? Že by snad ve vzduchu ucítil jaro? Ale kdepak, jako obvykle za všechno může toxoplasma. Tentokrát však nejde o to, jak tenhle šikovný parazit mění naše chování, naši psychiku a náš vzhled. Tyhle věci nás už moc neberou, a s úlevou jsme přenechali jejich studium týmům vědců v amerických laboratořích. My bychom nyní rádi zjistili, jak se asi toxoplasmou nakazila ta zhruba polovina žen, kterým se narodily děti postižené vrozenou toxoplazmózou a které se přitom nedostaly v těhotenství do styku s žádným známým zdrojem nákazy, tj. nejedly syrové maso, neomytou zeleninu a nemanipulovaly se zahradní půdou ani kočičím trusem.

Naší pracovní hypotézou je, že se nakazily nechráněným pohlavním stykem s infikovaným mužem. Že takový nechráněný pohlavní styk měly, je vcelku zjevné – jinak by neotěhotněly. V odborné literatuře však tento způsob přenosu nákazy popsán nebyl a většina parazitologů se na problematiku dívá s krajní nedůvěrou.

Proč si tedy myslíme, že k němu poměrně často dochází? Třeba proto, že se vyskytuje nejspíš u všech druhů savců, u kterých se po něm pátralo. A také třeba na základě naší loňské studie, podle níž výskyt toxoplazmózy v jednotlivých zemích dosti těsně souvisí s místním výskytem pohlavních chorob. Tam, kde je málo pohlavních nemocí (a tedy nejspíš i málo rizikového sexu), je také málo toxoplazmózy a naopak. A u toho to nekončí, nepřímých dokladů pro sexuální přenos toxoplazmózy máme více, jejich rozbor si však raději necháme na jindy.

U lidí, na rozdíl od myší, samozřejmě nemůžeme přinést klíčový důkaz – experimentální přenos nákazy z muže na ženu pohlavní cestou (tímto prosím další mužské dobrovolníky, aby se nám přestali hlásit, opravdu žádnou takovou studii neplánujeme, a tu s ovečkou, pane Čuňas, tu už vůbec ne). Zbývá nám tedy pouze observační studie. Například se můžeme pokusit zjistit, o kolik zvyšuje každý další sexuální partner pravděpodobnost, že bude žena nakažená. No, a to už můžeme vyzkoumat i pomocí našich oblíbených dotazníků.

Jeden takový jsme rozběhli minulý týden. A když už v něm musíme klást našim dobrovolníkům nejrůznější lechtivé otázky, proč ho zároveň nevyužít k otestování několika zajímavých hypotéz týkajících se lidské sexuality. Například zda existují mužská bisexualita a striktní ženská heterosexualita, co to je a kde se bere sadomasochismus, zda mají homosexuálové více ženských příbuzných, zda žena častěji zažije orgasmus se stálým či s náhodným partnerem a tak podobně.

Náš dotazník je asi zajímavý, protože ho za první čtyři dny vyplnily zhruba dva tisíce osob. A tak se tu s vámi mohu nyní podělit o jeho první, ryze praktický výstup. (Praktické výstupy projektů základního výzkumu jsou nyní v kurzu. Akademie věd například nyní slibuje, že svůj základní výzkum zaměří právě na ně, nebo tak nějak, úplně přesně jsem to nepochopil.) Co praktického jsme tedy vybádali? V části dotazníku pracovně nazvané Kamasutra jsme zjistili, že čím je určitá poloha mužům i ženám při sexu příjemnější, tím častěji ji používají. To vůbec není triviální, daleko spíš bych očekával, že to bude platit buď jen pro ženy, nebo jen pro muže – zkrátka, že si jedno pohlaví (nebudu jmenovat) prosadí svou. Druhý zajímavý výsledek ilustruje následující graf:

Jak jsou nejčastější sexuální polohy příjemné mužům a ženám podle prvních výsledků studie o lidské sexualitě vědců z pražské Přírodovědecké fakulty. Ty nad linkou jsou příjemnější mužům, ty pod ní ženám. „Jedná se o přímku proloženou daným shlukem (všech) bodů tak, aby součet (druhých mocnin) vzdáleností všech bodů od ní byl nejmenší,“ vysvětlil pro Technet.cz profesor Flégr. „Nepropojuje žádné dva konkrétní body, je to vlastně takový kompromis vyjadřující danou závislost - v našem případě závislost toho, jak se určitá technika líbí mužům na tom, jak se daná technika líbí ženám."

Je z něj zřejmé, že se muži i ženy obecně shodnou na tom, jak moc jsou jim jednotlivé polohy příjemné – to jsou ty, co leží nejblíže u pravého horního rohu grafu. Přesto existují polohy, které se líbí výrazně více mužům než ženám – to jsou ty nad černou přímkou – a naopak jiné, které se líbí více ženám (pod černou přímkou). Takže než přikročíte k příští akci, doporučuji napřed zkonzultovat náš graf a podle něj a podle toho, co si partner či partnerka zaslouží, zvolit tu správnou variantu.

Děkovné dopisy mi posílat nemusíte, stačí, když nám vyplníte náš nový dotazník http://1url.cz/EUxi. Je sice poněkud delší, ale během vyplňování si uděláte opravdu důkladnou inventuru sexuálního života. Na jeho konci se také dozvíte, jak jsou na tom v dnešní zvrhlé době ostatní. A když se nám přihlásíte na facebookovou stránku Pokusni kralici, budete průběžně zásobováni nejen dalšími dotazníky, ale i pikantními novinkami z našich výzkumů. Například v té příští vám prozradíme, kolik mužských a kolik ženských respondentů se při vyplňování právě tohoto dotazníku nudilo nebo naštvalo a kolik naopak inspirovalo nebo vzrušilo. A nedopadlo to pro nás vůbec špatně.

Poznámka redakce: nejen s výsledky tohoto výzkumu, ale i dalšími výsledky práce Jaroslava Flegra vás seznámíme v připravovaném rozhovoru. Připomínáme, že čím více lidí vyplní dotazník, tím budou výsledky relevantnější. Článek jsme rozšířili o vysvětlení grafu.

Příspěvek vyšel na blogu Jaroslava Flegra (originál zde), byl redakčně upraven.