Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Seznamte se: tento tvoreček je váš pra, pra, pra... dědeček

aktualizováno 
Vědci vystopovali původ člověka k fosilnímu tvorovi, který je prapředek všech obratlých živočichů. Potvrdilo se tak podezření, které vědci měli už desítky let, že Pikaia gracilens je nejstarší známý živočich s hřbetní strunou.

Zobrazení Pikaia gracilens, nejstaršího známého strunatce na světě. | foto: Profimedia.cz

Původ člověka a dalších obratlovců vystopovali paleontologové k obyčejnému živočichovi, který žil v oceánech před půl miliardou let. Uvádí to studie, kterou v pondělí zveřejnil britský vědecký časopis Biological Reviews.

Nová analýza podle vědců dokázala, že vyhynulý tvoreček Pikaia gracilens je nejprimitivnějším známým příslušníkem rodiny strunatců, která se stala velice úspěšnou, když  v současnosti zahrnuje ryby, obojživelníky, ptáky, plazy i savce – tedy i člověka.

Pikaia gracilens

První exempláře tohoto fosilního červa byly objeveny už v roce 1911. Živočich byl ale dlouho přehlížen. Až v 70. letech minulého století padly první spekulace o tom, že by pěticentimetrový zploštělý červ podobný miniaturnímu úhoři mohl být nejstarším známým příslušníkem rodiny strunatců, a tedy i dávným prapředkem člověka.

Zkamenělina tvora Pikaia gracilens, který je díky své struně, z níž se později

Zkamenělina nejstaršího předka člověka

Vědci u živočicha našli strunu hřbetní (chorda dorsalis, též notochord), z níž se později stala součást páteře obratlovců, cévní systém a také myomery, svalové segmenty oddělené od sebe tenkými pojivovými přepážkami.

Strunatci

Živočišný kmen, který se určuje podle hřbetní struny, což je prvotní náznak budoucí páteře u obratlých živočichů.

"Objev myomerů byl klíčovým důkazem, po němž jsme dlouho pátrali," řekl hlavní autor studie Simon Conway Morris z Cambridgeské univerzity. "S identifikovanými myomery, notochory a vaskulárním systémem tato studie jednoznačně stanoví, že pikaia je nejprimitivnější strunatec na planetě," dodal.

"Takže až si příště dáme na krbovou římsu rodinnou fotografii, na pozadí bude pikaia."

"Až použití elektronových mikroskopů umožnilo vidět velmi jemné detaily jeho anatomie," řekl AFP spoluautor studie Jean-Bernard Caron z Torontské univerzity. "Pomyšlení, že labutě, hadi, medvědi, zebry – a také lidé – sdílejí nejdávnější historii s tímhle malým tvorem ne delším než prst, vede k hluboké pokoře," dodal.

Autoři: ,


Témata: AFP, Medvědi


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Voyager 1 ve vesmíru na ilustraci NASA
Čtyřicet let na cestě. Sonda Voyager 1 slaví unikátní výročí

Tento týden oslavil 40 let na cestě nejúspěšnější cestovatel z planety Země: sonda Voyager 1. Od startu už urazila téměř 21 miliard kilometrů a je stále...  celý článek

Jedna z budov fluorescenčního detektoru v areálu Observatoře Pierra Augera v...
Zemi ostřeluje záření z dalekého vesmíru, ukázali (také) čeští fyzici

Do naší atmosféry dopadá proud částic a atomů, které mají energii srovnatelnou i s diabolkou vystřelenou ze vzduchovky. Vědci už desetiletí pátrají po tom,...  celý článek

Řidička srazila losa na silnici mezi Přední Výtoní a Frýdavou.
Losi jsou v Česku už doma. Pokud je řidiči nevyhubí

Když začali na naše území v padesátých letech 20. století zvolna pronikat první losi z Polska, šlo o zoologicky senzační událost. Živočich vyhubený u nás dávno...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.