Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Seznamte se: tento tvoreček je váš pra, pra, pra... dědeček

aktualizováno 
Vědci vystopovali původ člověka k fosilnímu tvorovi, který je prapředek všech obratlých živočichů. Potvrdilo se tak podezření, které vědci měli už desítky let, že Pikaia gracilens je nejstarší známý živočich s hřbetní strunou.

Zobrazení Pikaia gracilens, nejstaršího známého strunatce na světě. | foto: Profimedia.cz

Původ člověka a dalších obratlovců vystopovali paleontologové k obyčejnému živočichovi, který žil v oceánech před půl miliardou let. Uvádí to studie, kterou v pondělí zveřejnil britský vědecký časopis Biological Reviews.

Nová analýza podle vědců dokázala, že vyhynulý tvoreček Pikaia gracilens je nejprimitivnějším známým příslušníkem rodiny strunatců, která se stala velice úspěšnou, když  v současnosti zahrnuje ryby, obojživelníky, ptáky, plazy i savce – tedy i člověka.

Pikaia gracilens

První exempláře tohoto fosilního červa byly objeveny už v roce 1911. Živočich byl ale dlouho přehlížen. Až v 70. letech minulého století padly první spekulace o tom, že by pěticentimetrový zploštělý červ podobný miniaturnímu úhoři mohl být nejstarším známým příslušníkem rodiny strunatců, a tedy i dávným prapředkem člověka.

Zkamenělina tvora Pikaia gracilens, který je díky své struně, z níž se později

Zkamenělina nejstaršího předka člověka

Vědci u živočicha našli strunu hřbetní (chorda dorsalis, též notochord), z níž se později stala součást páteře obratlovců, cévní systém a také myomery, svalové segmenty oddělené od sebe tenkými pojivovými přepážkami.

Strunatci

Živočišný kmen, který se určuje podle hřbetní struny, což je prvotní náznak budoucí páteře u obratlých živočichů.

"Objev myomerů byl klíčovým důkazem, po němž jsme dlouho pátrali," řekl hlavní autor studie Simon Conway Morris z Cambridgeské univerzity. "S identifikovanými myomery, notochory a vaskulárním systémem tato studie jednoznačně stanoví, že pikaia je nejprimitivnější strunatec na planetě," dodal.

"Takže až si příště dáme na krbovou římsu rodinnou fotografii, na pozadí bude pikaia."

"Až použití elektronových mikroskopů umožnilo vidět velmi jemné detaily jeho anatomie," řekl AFP spoluautor studie Jean-Bernard Caron z Torontské univerzity. "Pomyšlení, že labutě, hadi, medvědi, zebry – a také lidé – sdílejí nejdávnější historii s tímhle malým tvorem ne delším než prst, vede k hluboké pokoře," dodal.

Autoři: ,


Témata: AFP, Medvědi

Nejčtenější

Ve dveřích se ohlédl a usmál. Na co nezapomene česká prokurátorka v Haagu

Anna Richterová v době, kdy pracovala pro tribunál v Den Haagu. Snímek je z...

Prokurátorka Anna Richterová je jedinou Češkou, která pracovala u mezinárodního tribunálu pro vyšetřování zločinů v...

Kennedyho sestru Rosemary zničili ambiciozní rodiče lobotomií

Kennedyho sestru zničili ambiciozní rodiče lobotomií

13. září 1918 se narodila Rosemary Kennedyová, sestra prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Od dětství s ní byly...



Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...

Lákavá návnada. Jak se ruská agentka přibližovala k Trumpovi

Marija Butinová (19. 7. 2018)

Vyšetřování vlivu Moskvy na poslední americké volby se dostalo k zajímavému odhalení. Ruská agentka se podle něj...

Pohozeni v jednom hrobě. Po 400 letech vracíme dívce a chlapci tvář

Odhalení podoby dvou chlapců a devčete

Na začátku byla náhoda. Stavba rodinného bazénu u domku v Táboře odhalila kosterní pozůstatky tří lidí. V těchto dnech,...

Další z rubriky

Nejzábavnější vědecká studie roku: I naprosté nemehlo může tancovat

Studie „Everybody dance now“ ukazuje způsob, jak počítačově automaticky...

Jak byste vypadali, kdybyste uměli tancovat? Američtí vědci vytvořili systém, který dokáže kohokoli, alespoň tedy na...

Nezbláznit se v polární zimě není jednoduché, řekl Horký v Rozstřelu

Cestovatel a dokumentarista Petr Horký hostem Rozstřelu

Filmař a polárník Petr Horký byl u záchrany sto let staré lodi Amundsenovy lodi Maud. Jak probíhala a co podobné...

O krok blíže k empatickému počítači. Jak dokáže luštit lidské emoce?

O krok blíže dokonalému humanoidovi vnímajícímu emoce

Vědci z univerzity MIT roky pracují na softwaru, který dokáže rozpoznat lidské emoce. Přesněji, zda jsou pozitivní,...

Najdete na iDNES.cz