Jemný pohyb houpací sítě čtení zrovna nesvědčí, to není nic nového. Ale teď už to máme potvrzené i vědecky.

Jemný pohyb houpací sítě čtení zrovna nesvědčí, to není nic nového. Ale teď už to máme potvrzené i vědecky. | foto: Profimedia.cz

Siesta je nejlepší houpavá. Usnete rychleji a vyspíte se lépe

  • 19
Záznamy mozkových vln prozrazují, že na houpání před spaním něco opravdu je. Nejenže zrychluje usínání, ale zřejmě také prohlubuje spánek.

Autoři z významného neurofyziologického centra a spánkové laboratoře Ženevské univerzity dospěli v krátké studii, zveřejněné v časopise Cell (dostupné v plném znění zde), k poznatkům o prospěšnosti houpání na základě sledování krátkého spánku několika dospělých mužů. Ženy byly z pokusu vyloučeny, protože jejich spánek ovlivňuje menstruační cyklus a přípravu pokusu by to komplikovalo.

Pokusní spáči spali dvakrát ve střídavém pořadí buď na stabilním lůžku, nebo na pomalu se houpající posteli. Jen pro zajímavost: vědcům i subjektům vyhovovala výchylka zhruba 10 centimetrů na každou stranu a patnáct zhoupnutí za minutu.

Sledování mozkových funkcí dobrovolníků ukázalo, že při kolébání muži usnuli rychleji. Také se jim prodloužilo trvání hlubšího spánku (dvě stadia spánku NREM) na úkor povrchního, "lehkého" spaní. Přibylo také pomalých vln, které jsou typické pro hluboká spánková stádia. "Spánek v této experimentální siestě se tedy při houpání dostavil dříve a byl kvalitnější," shrnuje výsledek český odborník na problematiku spánku Karel Šonka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Houpání je droga?

Inspirace studie je poměrně jasná, říká český odborník na spánek, Karel Šonka: "Napříč všemi kulturami se malé děti uspávají nějakou formou houpání, ať je to v náručí, v kolébkách a nebo v kočárku."

Autoři podle něj jasně ukázali, že kolébání není bezdůvodný pohybový stereotyp, ale že jednoznačně příznivě ovlivňuje spánek. "Budoucí výzkum může najít rozdíly mezi vlivem kolébání u dospělých a dětí, u různých směrů kolébání a jeho různých frekvencí."

Autoři předkládají několik možných neurologických vysvětlení, proč kolébání nebo houpání může spánek usnadnit a zlepšit. Zatím jde ovšem jenom o hypotézy, které vyžadují podrobnější zkoumání. Švýcarští vědci navrhují například pokusy zkoumající to, zda lidé po probuzení z "houpavého" spánku nebudou mít lepší výsledky v testech rozumových schopností. Tím by mohly určit, které oblasti mozku houpání (ne)ovlivňuje.

Výzkum otevírá dveře i pro další otázky, říká Karel Šonka, například jak často a dlouho je vlastně usínání žádoucí provádět. "Lze si totiž představit, že kolébání po celé trvání spánku může vést k návyku a tím ke snížení jeho účinnosti, jak se to někdy stává při nadužívání hypnotik," domnívá se český odborník.